Nemám ambici odpovědět komplexně, vyberu jen hlavní plusy a minusy. Mezi plusy určitě patří export do zemí EU a cestování, při kterém nemusím používat pas. Nedávno jsem letěl do Indie a s hrůzou jsem si vzpomněl, že potřebuji něco jako pas. Takže z pohledu cestování je určitě příjemné zrušení hranic, celnic a všech těch buzerací kolem. Samozřejmě vnímám argumenty, že unie je stabilizačním prvkem. Evropa předtím pořád válčila a teď neválčí.

Pokud jde o Rusko a Ukrajinu a rozšíření případných konfliktů, kdyby skutečně o něco šlo, Evropská unie nám neumí pomoci. To je můj pocit. Za mnohem důležitější z tohoto pohledu považuji, že jsme členy NATO. Že unie je stabilizující prvek – to je podmíněno tím, že drží při sobě jakž takž ekonomicky. Pokud šlo skutečně do úzkých – a bylo to vidět v souvislosti s Kyprem a Řeckem –, mluvilo se už o dvourychlostní Evropě.

Původní myšlenky, na kterých byla EU založena, byly úžasné. Jenže to, co se z ní stává, je podle mého názoru neživotaschopné. Asijské nebo latinskoamerické země, kde platí úplně jiná pravidla a relace, Evropu postupně ekonomicky převálcují.

A tímto se posouvám k minusům. Největším je obrovská byrokracie, která je v českém prostředí ještě umocněna českými byrokraty. Z Bruselu přijde nějaká blbost, uchopí ji čeští byrokrati a udělají z ní blbost na druhou. A v tomto prostředí my máme podnikat.

Dalším minusem je obrovská nepružnost. Jsme jako obří zaoceánský parník, který potřebuje několik desítek námořních mil, aby změnil kurz. Minusem na třetí jsou evropské dotace. Celý dotační systém je zvrácenost nejhrubšího zrna. Ničí konkurenční prostředí, totálně křiví podmínky, když někdo dotace dostane a někdo ne. Zeptejte se menších tiskáren, většina z nich už neexistuje, protože je pomohla zlikvidovat dotační politika EU.

A to nemluvím o dotacích na golfová hřiště, aquaparky a podobné nesmysly. Pokud se dotace měly vůbec někam posílat, tak na jediný účel – na dopravní infrastrukturu v nových členských zemích, aby se tam dalo vůbec dojet. Zbytek si mají státy financovat samy, jinak je tam milion dotačních podvodů a nekonečná byrokracie.

Ani neumím odpovědět na otázku, zda je dobře, že Česká republika před deseti lety vstoupila do EU. Já to nevím a ani o tom nepřemýšlím. Dělám byznys, žiju a opravdu se denně nezabývám myšlenkou na unii. A proto mě ani nebude trápit, když se rozpadne. Jsou evropské státy, které nejsou členy unie. Jsou to vesměs bohaté země jako Švýcarsko nebo Norsko a rozhodně nestrádají, že nejsou v EU.

Na druhé straně je třeba vidět, že švýcarský frank je dnes velmi silný a švýcarská ekonomika s tím má velké problémy. Její zboží je drahé, stejně jako pobyt v této zemi. Naše členství v EU beru pragmaticky. Variant jsme před deseti lety moc neměli. Buď vstoupit, nebo ne.