V jaké oblasti činnosti České televize je podle vás potřeba nejvíce změn a proč?

Podle mého názoru si největší pozornost zaslouží původní tvorba, která se vzdálila svému veřejnoprávnímu poslání a představuje většinou naprogramovaná komerční schémata bez uměleckých ambicí. Chybí kvalita a namísto virtuálního světa "soap oper" na obrazovce chybí zajímavé příběhy z každodenního života. Česká televize tak v zásadě nedává svému divákovi nic navíc oproti komerčním televizím. Kdyby měl tento trend pokračovat, pak mizí jeden z důvodů proč platit koncesionářské poplatky.

Druhým klíčovým tématem je vyrovnané hospodaření, které by mělo být základem každé zdravé firmy, nejenom veřejnoprávní instituce.

Jakou obchodní a finanční strategii budete v České televizi prosazovat?

Mojí finanční strategií je vyrovnané hospodaření, hledání úspor a zvýšení příjmu (nikoliv výše) z koncesionářských poplatků. Je třeba začít šetřit a nastavit takový ekonomický model, který umožní stabilní fungování v rámci stávajících pravidel. Dnes totiž ČT hospodaří se ztrátou. Pokud ušetřím či vydělám více než je nutné vzhledem k nákladům, investuji tyto prostředky do původní tvorby. Obchodní strategie je spíše hypotetická otázka, protože obchod v ČT existuje ze zákona ve velmi omezené míře směrem k reklamě. Obecně bych řekl, že bude nutné vytvořit takový program, který bude chtít někdo nakupovat, především do zahraničí.

Jakou obchodní a finanční strategii byste považoval za ideální?

Takovou, která umožní České televizi pokrýt své náklady, ale také investovat více do programu a zároveň posilovat rezervy ve fondu televizních poplatků. Česká televize získala další peníze ze státního rozpočtu díky změně zákona o DPH, kde bude mít stejný nárok na vratku daně jako komerční televize, podle odhadu je to zhruba 500 až 600 milionů korun ročně. I když tyto peníze v prvních letech budou použity na financování přechodu na DVB-T2, později budou zůstávat v rozpočtu České televize. Budu chtít, aby byly využity na program a nerozplynuly se v provozních nákladech.

Druhou věcí je samotný výběr poplatků, který v České televizi už několik let klesá, když naopak Českému rozhlasu roste. Asi to dělají to lépe, a proto bych chtěl provádět výběr poplatků společně s nimi.

Jak hodnotíte éru Petra Dvořáka, co hodnotíte nejlépe, co nejhůře?

Možná Vás překvapím, ale vidím tam celou řadu pozitivních kroků, zejména v oblasti PR a image. Petr Dvořák však také přinesl do České televize posun ke komerčním schématům vysílání. Pokud se ale skladbou programů veřejnoprávní a komerční televize neliší, jaké pak má veřejnoprávní médium smysl? Stejně tak se současnému vedení nepovedlo zkrotit náklady, výsledkem čehož je nevyrovnané hospodaření, což je skutečný problém. Největším problémem systematického hodnocení je absence možného srovnání s obdobími, která předcházela a zachraňovalo je jen neustálé zvyšování poplatků.

Co považujete za hlavní klad svého projektu, na co kladete největší důraz?

Je komplexní a klade důraz na návrat k veřejnoprávnímu poslání České televize. Cílem komerčních televizí je prodat reklamu svým klientům na základě sledovanosti, která je pevně naprogramovaná podle kýžených cílových skupin. Naopak veřejnoprávnost tak, jak je definovaná Kodexem ČT, má sloužit veřejnosti a nepodléhat komerčním tlakům. Pro veřejnoprávní televizi by měla být kvalita pořadů na prvním místě. Měli byste si z vysílaných pořadů něco odnést, měly by ve vás vyvolat nějaký zážitek. Ať už vás to bude provokovat, nutit k zamyšlení nebo ve vás posílí pocit sounáležitosti s lidmi kolem vás. A o to se budu snažit.

Martin Konrád

(věk 46 let, bývalý ředitel televize Prima) – Televizi Prima vedl jako generální ředitel FTV Prima od února 2013 do března 2014, předtím zde působil jako obchodní ředitel. "Jsem rád, že za mého působení od roku 2013 do roku 2014 dosáhla FTV Prima nejlepšího finančního výsledku v její tehdejší historii," řekl Dotyku. Byl také ředitelem deníku Metro (od roku 1996 do roku 1998) a deset let řídil obchody rozhlasové skupiny Regie Radio Music (1998 až 2008).