Kdo byl svatý Valentýn? Historie tohoto svátku je spjata i s Českem

14. únor 2019 četba na 8 minut
Svatý Valentýn v pekárně Malinová

Svatý Valentýn v pekárně Malinová

Foto: Deník / Zdeněk VAIZ

Postava svatého Valentýna, jehož svátek oslavují zamilovaní po celém světě, je obestřena tajemstvím. O tomto záhadném muži kolují legendy, jejichž pravdivost je nejednoznačná. A najdeme v nich také českou stopu.

FOTOGALERIE

Dne 14. února stojí v kalendáři jméno Valentýn, to je jisté. Kdo ale byl svatý Valentýn, kterého oslavují všichni zamilovaní, se vlastně neví. Neví se ani to, čím si vysloužil své mučednictví. Neznáme místo ani datum jeho narození a smrti. Když v roce 496 papež Gelasius I. (492-496) poprvé stanovil uctívání svatého Valentýna na datum 14. února, prohlásil, že patří mezi ty, jejichž jména jsou právem uctívána, ale jejichž činy zná pouze Bůh. Ani netušil, jak velká je to pravda.

Aby toho nebylo málo, katolická církev až do roku 1969 formálně uznávala 11 svátků svatého Valentýna. Kromě 14. února to byl ještě 7. leden, 2. květen, 16. červen, 31. srpen, 2. září, 25. říjen, 1., 3., 11. a 13. listopad a 16. prosinec. Teprve v roce 1969 byl jeho svátek římsko-katolickou církví stanoven na 14. února. Východní ortodoxní církev ho oslavuje 30. července.

Nazí muži v ulicích Říma

Ve starověkém Římě se v únoru slavila takzvaná Lupercalia, což byl oficiální začátek jara a čas očisty. V předvečer tohoto dne byly do urny lásky vloženy lístečky se jmény mladých dívek. Každý mladý muž potom tahal lísteček a dívka, jejíž jméno si vytáhl, se měla stát jeho ženou v následujícím roce, když jim to spolu klapalo, mohli tento vztah ještě prodloužit.

Křesťanská církev se pak prý rozhodla slavit v polovině února svátek svatého Valentýna, aby pokřesťanštila tento pohanský zvyk. Podle jedné teorie je anglosaský svátek svatého Valentýna pravděpodobně odvozen od svátku Lupercalia.

Podle moderních historiků je však tato teorie smyšlená a nepravděpodobná. Prý se jednalo o starodávný rituál ovčáků, doprovázený zvířecími oběťmi a tancem. Během tohoto svátku údajně v ulicích Říma běhali nazí muži a mrskali ženy důtkami, aby jim přinesly plodnost. Možná i proto papež Gelasius I. Lupercalie zrušil. 

Dvě legendy o mučedníkovi

Kolem roku 1260 pak sepsal italský dominikánský mnich, pozdější janovský arcibiskup Jakub de Voragine, jednu z nejčtenějších knih středověku nazvanou Legenda Aurea. Ta obsahovala i velmi stručný životopis svatého Valentýna, podle nějž měl tento mučedník v roce 280 odmítnout před císařem Claudiem popřít Krista, a byl proto odsouzen k trestu smrti. Ještě před tím, než byl setnut, měl dceři svého žalářníka navrátit zrak i sluch.

Další legenda říká, že 14. únor začal být známý jako Den svatého Valentýna až díky křesťanskému římskému knězi Valentýnovi, žijícímu ve 3. století našeho letopočtu. Císař Claudius II., vládce Říma, zakazoval svým vojákům, aby se ženili nebo jen zasnubovali. Bál se, že by chtěli zůstat doma u svých rodin a nešli do boje. Potřeboval velkou armádu. Byl navíc přesvědčený o tom, že svobodní jsou lepšími vojáky než ženatí.

Valentýn však, nedbaje zákazu, vzdoroval vládci a tajně oddával mladé páry. Byl zatčen, uvězněn a popraven 14. února 269.

Mimochodem, Valentýn prý oknem svého vězení pozoroval orgie provozované Římany o Lupercaliích a v psaníčkách, která jim posílal po holubicích, je prosil, aby se chovali slušně a nehřešili. Nebyla to ale jediná psaníčka. Před svou mučednickou smrtí prý Valentýn ještě napsal milostný dopis své milované dívce (že by výše zmíněné dceři žalářníka?). Tak vznikla později přijatá tradice zasílání valentýnských přání.

První valentýnka psaná ve vězení

Ačkoliv vlastně nikdo nevěděl, o koho jde, už ve středověku získala postava svatého Valentýna, jako patrona zamilovaných, velkou popularitu. První historicky doloženou valentýnku poslal své ženě v roce 1415 mladý francouzský vévoda Karel Orleánský, který byl zajat v bitvě u Agincourtu a vězněn po mnoho let v londýnském Toweru. Odsud posílal manželce milostné básně psané formou rondelu, z nichž se přibližně šedesát zachovalo, a dodnes jsou k vidění mezi královskými listinami v Britském muzeu.

Masově se den svatého Valentýna začal slavit ve Velké Britanii, odkud pochází většina valentýnských zvyků, asi v 17. století. V polovině 18. století už se běžně dávaly malé dárky a ručně psané vzkazy mezi milenci a přáteli ve všech sociálních vrstvách. Američané začali s ručními zdravicemi začátkem 18. století a už ve 40. letech téhož století získaly velkou popularitu krásné valentýnské karty s krajkami. Dnes je po světě údajně každý rok rozesílána asi miliarda valentýnských pozdravů.

Anna Česká a lopatka na Vyšehradě

Poprvé byl 14. únor a Valentýnův svátek spojován s romantickou láskou v díle Ptačí sněm od největšího básníka anglického středověku a politika Geoffreye Chaucera. Tato báseň ze 14. století pojednává o tom, jak si ptáci vybírají své partnerky a byla napsána jako pocta k zasnoubení patnáctiletého anglického krále Richarda II. s o osm měsíců starší princeznou Annou Českou, dcerou Karla IV.

V této souvislosti je zajímavé, že ačkoliv byl sňatek anglického krále s českou šlechtičnou uzavřen z politických důvodů, vzplanula prý mezi manželi velká láska. Chaucer, který působil u dvora Richarda II. jako diplomat, tedy nejspíše učinil ze svatého Valentýna patrona zamilovaných.

Není to jediná česká stopa v tomto příběhu. Při opravách Královské kolegiátní kapituly svatého Petra a Pavla na Vyšehradě v roce 2002 byly ve starém depozitáři nalezeny čtyři barokní relikviáře, z nichž jeden v sobě ukrýval nevídaný poklad – skoro celou lopatkovou kost, která podle odborníků patřila svatému Valentýnovi. Tuto relikvii si můžete na Vyšehradě každý rok prohlédnout právě 14. února.

Bezradní muži v květinářství

Ke 14. únoru se váže řada zvyků, mezi nimi třeba zmíněné darování valentýnských přáníček nebo uzamykání zámečků lásky na zábradlí mostů. V České republice každopádně květinářství zažívají jeden z nejexponovanějších dnů v roce.

Podle nejedné květinářky Valentýn slaví hlavně mladší generace. Čtyřicátníci, padesátníci nebo šedesátníci prý tento svátek vůbec neřeší. Tyto ročníky se zajímají spíše o mezinárodní den žen, který zažívá v poslední době renesanci.

Samostatnou kapitolou Valentýna jsou podle prodavaček květin muži, kteří nemají žádnou představu, jakou květinu chtějí koupit. Většina z nich prý s výběrem květiny potřebuje poradit.

Mezi oblíbené valentýnské dárky patří také čokoláda a častou oslavou svátku svatého Valentýna jsou romantické večeře ve dvou. Některé restaurace připravují speciální menu. Stále populárnější jsou také zájezdy do exotických zemí nebo romantické víkendové pobyty.

Jak se slaví Valentýn ve světě
Ve Velké Británii si dvojice dávají dárky a valentýnky. V hrabství Norfolk na východě Anglie navíc mají takovou obdobu našeho Mikuláše jménem Jack Valentine, která nosí dárky dětem.
Maskotem oslav v Německu je prase, které má symbolizovat lásku a touhu. Společně se čtyřlístkem pro štěstí se objevuje na valentýnských přáních.
V Bulharsku se kromě Valentýna oslavuje den vinařů, takže nezadaní mají také důvod k tomu dát si skleničku vína.
Ve Finsku a Estonsku se 14. února se slaví den přátel.
Na Filipínách se konají hromadné svatby. Do stavu manželského tento den obvykle vstoupí stovky párů. Motivuje je i to, že sňatky v tento den finančně podporuje vláda.
V Japonsku je to naopak, než ve většině jiných zemí. Dárky tu totiž svým partnerům dávají ženy. Muži jim to ale oplatí o měsíc později, kdy je v kalendáři takzvaný White Day. Svým drahým polovičkám kupují bílou čokoládu, spodní prádlo stejné barvy, šperky nebo také „maršmelouny“.

Akční letáky