Klára Hitlerová: Kdo byla žena, která porodila největšího diktátora 20. století?

6. červen 2019 četba na 3 minuty
Adolf Hitler a jeho matka Klara

Adolf Hitler a jeho matka Klara

Foto: Pinterest

Adolf Hitler patřil bezesporu k nejnenáviděnějším mužům dějin a ještě dneska nám z jeho jména naskakuje husí kůže. Jedna osoba ho však milovala vroucí a oddanou láskou, v níž nebyla špetka sobectví ani zištnosti. Tou osobou byla jeho matka Klara.

FOTOGALERIE

Klara Pölzlová byla podle dobového popisu "atraktivní dívkou s bohatými tmavými vlasy". V 16 letech nastoupila jako služebná do domácnosti svého strýce Aloise Hitlera. Strýc měl v té době poměr se svou první služebnou Franziskou, která na mladou Klaru velmi žárlila a vymohla si, aby dívka opustila dům.

Klara se ke strýci vrátila po osmi letech; v té době už byla v důsledku těžké nemoci po smrti jak Aloisova zákonitá manželka, tak Franziska. Netrvalo dlouho, a Klara otěhotněla.

Aby si mohl Alois vzít Klaru za ženu, musel požádat Vatikán o zvláštní povolení, protože byli příbuzensky spříznění. Povolení obdržel, Klara ho prý přesto ještě dlouho oslovovala "strýčku".

Mezi lety 1885 až 1896 Klara přivedla na svět celkem šest dětí, jen dvě z nich se ale dožily dospělého věku: kromě Adolfa to byla ještě nejmladší Paula. Pro Klaru to nebyla šťastná léta. Musela se vyrovnávat se smrtí čtyř dětí a zároveň se stoupající agresivitou svého manžela, který propadal alkoholu. Upnula se na malého Adolfa. Byl jí vším.

V lednu roku 1903 šel Alois do hospody na svou ranní sklenici vína. Když mu ji ale hostinský přinesl, host už nejevil známky života. Příčinou úmrtí byl nejspíš infarkt. Adolfovi bylo v té době necelých čtrnáct let, Paule necelých sedm. Matka na ně zůstala sama a snažila se je podporovat v jejich zájmech; synovi koupila piano, protože ho přitahovala umělecká dráha. Adolf Hitler později toto období popsal jako "nejšťastnější dny, které připomínaly nádherný sen".

Tento sen skončil v roce 1907, kdy židovský lékař Eduard Bloch u Klary diagnostikoval rakovinu v hrudním koši. Smutnou zprávu šetrně sdělil i jejím dětem. Později vzpomínal, že Adolfovi v tu chvíli začaly téct po tváři slzy.

Lékař Klaru ošetřoval celý rok, ale zachránit ji nedokázal. Adolfa její smrt naprosto zlomila. Když šel lékaři poděkovat za jeho obětavost a péči, pro slzy prý nemohl ani mluvit. Doktor Bloch zůstal zřejmě jediným Židem, kterého si Hitler do konce života vážil. "Kdyby byli všichni Židé jako doktor Bloch, nemuseli bychom řešit židovskou otázku," prohlásil v roce 1938 při návštěvě Lince. O dva roky později bylo Blochovi a jeho rodině povoleno emigrovat do Spojených států.

Po matčině smrti Adolf opustil dům a od té doby se nevídal ani se sestrou Paulou. Mezi lety 1929 a 1941 se setkávali zhruba jednou ročně. Tehdy jí také Hitler doporučil, aby používala příjmení Wolfová. Přál si, aby zůstala v anonymitě a nebyla spojována s jeho politikou.

Paula během války pracovala jako sekretářka ve vojenské nemocnici. Když ji po Hitlerově sebevraždě zatkla americká rozvědka, při výslechu popsala, jak Adolfa coby sotva dospělého mladíka hluboce zasáhla matčina smrt. Poté se rozplakala: "Prosím vás, uvědomte si, že to byl můj bratr." Paula po propuštění žila v ústraní v Berchtesgadenu pod jménem Wolfová až do své smrti v roce 1960. Nikdy se neprovdala a neměla děti.

Akční letáky