Cestování

Sto lidí na Měsíci? To není bláznivá sci-fi, Bernard Foing to myslí vážně

25. září 2017 četba na 7 minut
O cestě na Měsíc snilo lidstvo odnepaměti.

O cestě na Měsíc snilo lidstvo odnepaměti.

Foto: Deník/Michal Fanta

Během několika desetiletí se objeví první "měsíční miminka" - děti, které budou žít se svými rodiči na Měsíci. Tvrdí to Bernard Foing, jenž svou vizi osídleného Měsíce představil na Evropském kongresu planetárních věd v lotyšské Rize.

Do roku 2040 bude na Měsíci žít sto lidí. Budou jíst rostliny vypěstované v měsíční půdě, pít vodu z rozpuštěného ledu, používat nástroje vytištěné ve 3D a ve 3D budou tisknout i své domy. Jejich koníčkem budou sporty využívající nízkou gravitaci.

FOTOGALERIE

Zatmění Měsíce přes Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci. Zatmění Měsíce přes Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci. Úplné zatmění měsíce 28. září 2015 na hvězdárně v Uherském Brodě.

Jestli vám to připadá jako bláznivá sci-fi z časopisu ABC někdy ze 70. let, tak je na místě poznamenat, že expert Bernard Foing myslí tuto vizi vážně. Ambasador projektu "Měsíční vesnice", řízeného Evropskou kosmickou agenturou, považuje takový cíl nejen za rozumný, ale také za proveditelný.

Na Evropském kongresu planetárních věd v lotyšské Rize vystoupil Foing minulý týden s přednáškou, v níž vysvětloval, jak může lidstvo získat na svém nebeském satelitu stálou základnu a jak ji poté dál rozšiřovat. Foing to přirovnal k nástupu železnic, kdy začaly vznikat vesnice a městečka kolem vlakových nádraží a po nich následovalo i zakládání podniků a továren.

Do roku 2030 by podle Foinga mohlo Měsíc osídlit prvních šest až deset průkopníků, kteří by se pravděpodobně rekrutovali z řad vědců, techniků a inženýrů. Jejich základna by pak do roku 2040 mohla vzrůst až na 100 obyvatel, předpovídá futurista.

"V roce 2050 by jich mohlo být tisíc a pak… pak se dá přirozeně předpokládat, že budou chtít mít tam i rodinu. Za pár desetiletí bude možné mít na Měsíci děti," řekl Foing AFP.

Šéf Evropské kosmické agentury Jan Wörner navrhl nahradit stálou měsíční kolonií dosavadní orbitální Mezinárodní kosmickou stanici. Ta má být vyřazena z provozu v roce 2024 a bude představovat i konec éry bezpříkladné mezinárodní vesmírné spolupráce, která následovala po mnohaletém období vzájemné rivality Spojených států amerických a někdejšího Sovětského svazu v období studené války.

Padesát let poté, co v důsledku oné rivality vykročil po měsíčním povrchu jménem celého lidstva první člověk, navrhuje Wörner vystavět na dlouho opuštěném Měsíci "měsíční vesnici" jako novou fázi týmové kosmické spolupráce.

Vědci a komerční prospektoři jsou pro, politiky si ale tenhle koncept zatím nezískal - což je poměrně zásadní překážka pro jeho realizaci. "Skuteční lídři zatím o projekt zájem neprojevili, což je velmi frustrující," sdělil AFP fyzik Vidvuds Beldavs z Lotyšské univerzity, který vede projekt nazvaný Mezinárodní měsíční desetiletí, zaměřený na společný mezinárodní výzkum Měsíce. 

Aby se tato situace změnila, měli by vědci podle Beldavse prokázat, že průmyslová činnost na Měsíci je realizovatelná a že jeho osídlení může otevřít úplně nové trhy.

Určité možnosti v tomto směru tu podle něho jsou. Potenciální surovinové zdroje Měsíce zahrnují například sopečnou horninu čedič. Té by se podle něj dalo využít jako surovinového zdroje pro satelity, které by startovaly přímo z Měsíce, a tedy jen za zlomek nákladů na jejich start ze Země, kde musí překonávat velkou gravitaci.

Na Měsíci se nachází také helium-3, lehčí a mnohem méně běžný izotop helia, který je na Zemi velmi vzácný, ale na Měsíci rozšířený. Ten by mohl být teoreticky využit k získání čistší a bezpečnější jaderné energie pro Zemi.

Hlavním cílem je ale voda, uzavřená v ledu, jehož existence kolem severního a jižního pólu Měsíce byla potvrzena v roce 2010. Z vody lze získat vodík a kyslík, dva plyny, které při smíchání explodují - a slouží jako raketové palivo. "Pokud se chcete dostat na oběžnou dráhu Země, je čtyřicetkrát levnější cestovat na ni z Měsíce než ze Země, protože Země má obrovskou přitažlivost, kterou musíte při startu překonávat," vysvětluje Foing.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/2
DALŠÍ ČÁST