Základem pro srovnání je léto či podzim roku 2008, tedy doba těsně předtím, než do Česka plnou silou vtrhla globální finanční a ekonomická krize. Taktéž jde o dobu před krajskými volbami v říjnu 2008, které drtivě vyhráli sociální demokraté. Jejich „oranžová vlna" doslova smetla do té doby vládnoucí hejtmany z Občanské demokratické strany.

Jednotlivé kraje mají svá specifika. Například v Moravskoslezském kraji by musel vládnout Superman, aby byl schopen vyřešit problém krachujících dolů OKD, potíže hutního průmyslu i znečištěné ovzduší.

Týdeník Dotyk se proto zaměřil na trendy a položil si otázky: Kde se lidem žije lépe než před osmi lety? Kde rostly mzdy, zaměstnanost a investiční aktivita? Kteří hejtmani svůj kraj zadlužili a kteří nikoliv? Kam se lidé stěhují a odkud naopak utíkají?

Praha, která je samosprávným městem a ne klasickým krajem, se v hodnocení neobjevuje.

Český ráj autoprůmyslu

Vítězem se zdá být region, který můžeme pracovně označit jako „český autoland". Jedná se o kraje, které nejvíce těží z přílivu zahraničního kapitálu – hlavně do oblasti automobilového průmyslu a souvisejících oborů. Patří sem hlavně Středočeský, Liberecký, Královéhradecký a Plzeňský kraj, v menší míře také Jihočeský a Pardubický.

Orientace na automobilový průmysl se aspoň prozatím Česku vyplácí. Podniky z tohoto oboru vytvářejí nejvíc pracovních míst a také vykazují nejvyšší tempo navyšování mezd. Prospěch z toho má nejvíce Liberecký a Středočeský kraj, kde průměrný hrubý příjem zaměstnance vzrostl za osm let o více než 25 procent.

Na opačném konci žebříčku se nachází Moravskoslezský kraj, který doplácí na svou nezdravou závislost na uhlí a těžkém průmyslu. Mzdy zde za osm let narostly jen o necelých 19 procent. Situaci v regionu nezachránil ani příchod automobilky Hyundai a na ni napojených dodavatelských firem.

Na opačném konci žebříčku se nachází Moravskoslezský kraj, který doplácí na svou nezdravou závislost na uhlí a těžkém průmyslu.

Pokud se podíváme na absolutní výši hrubé mzdy, nejhůře jsou ohodnoceni zaměstnanci v Karlovarském kraji. Průměrná měsíční mzda zde letos dosahuje 22 tisíc korun. Pod hranicí 23 tisíc je také Olomoucký a Zlínský kraj. Většina krajů se pohybuje v rozmezí od 23 do 25 tisíc korun, lépe je na tom Středočeský kraj s průměrem 26 294 korun.

Podle názoru Jakuba Černíka z brněnské Masarykovy univerzity profituje západ republiky z blízkosti německého trhu a nižších dopravních nákladů. V minulém desetiletí rostly moravské kraje rychleji než ty české, nyní se tedy situace obrátila.

Deset volných míst pro 13 nezaměstnaných

Spolehlivým indikátorem kvality života je také situace na trhu práce. Tady je na tom nejlépe Plzeňský kraj, kde na 13 registrovaných nezaměstnaných v srpnu připadalo 10 volných pracovních míst. V Pardubickém kraji je situace podobná, a sice 14 ku 10.

V mnoha krajích je tedy namístě hovořit spíše o nedostatku pracovní síly než o problémové nezaměstnanosti. „V některých regionech je poptávka po lidech enormní. Typickým příkladem je Rychnovsko, Mladoboleslavsko a celá severní polovina středních Čech, případně též region od Plzně směrem k německým hranicím," uvedla marketingová ředitelka personální agentury Randstad Alžběta Honsová.

Míra nezaměstnanosti, kterou uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí, je kvůli změně metodiky těžko použitelná. Pokud srovnáme počet nezaměstnaných, ukazuje se, že v některých okresech je dnes méně lidí bez práce než v době vrcholícího ekonomického boomu v létě roku 2008. Příkladem může být Trutnovsko, Jičínsko, Českolipsko a Chebsko.

Navzdory poměrně vysoké nezaměstnanosti si dnes firmy stěžují na nedostatek vhodných pracovníků i v Ústeckém a Karlovarském kraji. „Řada firem zde investovala s vizí dostupné pracovní síly, ale i tam je dnes obtížné najít pracovníky. Čísla o nezaměstnanosti by mohla naznačovat něco jiného, ale to je spíše otázka nastavení sociálního systému," říká Alžběta Honsová.

Východočeský investiční boom

Moravskoslezský, Středočeský a Ústecký kraj. To jsou tři regiony, do kterých v posledních osmi letech směřuje největší objem investic podpořených státní pobídkou. Pokud však čísla přepočteme na počet obyvatel, do vedení se dostává Královéhradecký kraj.

Hlavní podíl na získaných investicích zde má Škoda Auto, která ve sledovaném období rozhodla o rozšíření závodu v Kvasinách u Rychnova nad Kněžnou a také o výrobě převodovek ve Vrchlabí. V kraji masivně investují také společnosti Juta, Veba, Saar Gummi Czech, Tyco Electronics a další.

A kdo je na opačném konci žebříčku? „Tradičně nejnižší míra podnikatelské aktivity a nízká kvalita zahraničních investic je v Karlovarském kraji. Jedním z důvodů může být vzdělanostní struktura obyvatel kraje, neboť tento kraj má vysoký podíl osob se základním vzděláním a zároveň nejnižší podíl vysokoškoláků," zmínila ředitelka poradenské firmy EY pro veřejný sektor Romana Smetánková.

Vedle Karlovarského kraje směřuje málo nových investičních projektů také na Vysočinu a do jižních Čech.

Z přehledu, který zpracoval Dotyk.cz, vyplývá, že vedle Karlovarského kraje směřuje málo nových investičních projektů také na Vysočinu a do jižních Čech. V poměru k počtu obyvatel jsou slabé i výsledky Jihomoravského kraje – navzdory pověsti Brna jako oblíbeného působiště pro technologické a IT firmy.

„Jedním z možných příkladů negativního rázu, který mohl do jisté míry ovlivnit ekonomickou atraktivitu Jihomoravského kraje a tamní zaměstnanost, bylo rozhodování města Brna ohledně investice Amazonu," připomněla Romana Smetánková chaotické jednání regionálních politiků před více než dvěma lety.

Dluhová past Davida Ratha

K výše uvedeným faktorům lze namítnout, že je řídí spíše neviditelná ruka trhu než konkrétní činy krajských politických reprezentací. Proto jsme do přehledu zařadili jeden ukazatel, na který mají hejtmani zcela zásadní vliv – zadlužení regionů.

Mohutné zadlužování krajů se odehrálo hlavně v prvním „oranžovém" volebním období a týkalo se zejména Středočeského, Ústeckého a Olomouckého kraje. Setkaly se zde dva vlivy – dopady ekonomické krize i rozhazovačná politika levicových hejtmanů.

Neblaze se proslavil hlavně středočeský hejtman David Rath, který na konci roku 2008 převzal rozumně hospodařící kraj s dluhem 930 milionů korun. Ve chvíli, kdy v květnu 2012 Ratha se sedmi miliony v krabici od vína zatýkali policisté, již dluh přesahoval 3,7 miliardy korun.

Středočeský kraj má relativní štěstí aspoň v tom, že Rathovi následovníci v hejtmanském křesle dokázali část dluhu splatit. V horší pozici je Olomoucký kraj, který za sebou dluhovou zátěž táhne dodnes. Způsobila ji mimořádně vysoká investiční aktivita, spolufinancování projektů podpořených evropskými fondy i vysoké výdaje na sociální služby.

Výjimečný je případ Plzeňského kraje, který téměř žádné úvěrové zatížení nemá. Ostatní kraje mají šanci část dluhů umořit v letošním roce, kdy s ohledem na růst ekonomiky i pomalý rozjezd čerpání peněz z evropských fondů vykážou rozpočtové přebytky.

Cesta z Ostravska do středu Čech

Kdo vyhraje krajské volby, to se dozvíme až za dva dny. Zatím je zřejmé jen to, jak lidé „hlasují nohama". Tedy kam se stěhují a které kraje opouštějí.

Jasným favoritem je Středočeský kraj, který během let 2009–2015 získal díky stěhování 82 tisíc nových obyvatel. Z toho 69 tisíc připadalo na vnitrostátní pohyb. Kraj je tedy v odlišné situaci než Praha, kde většinu nově příchozích tvoří cizinci.

Vylidňuje se naopak Moravskoslezský kraj, z kterého ve sledovaném období odešlo do jiných částí republiky 21 tisíc lidí. Za ním následují Ústecký a Karlovarský kraj, každý s odlivem zhruba deseti tisíc obyvatel. Ostatní české kraje mají saldo přistěhovalých a vystěhovalých zhruba vyrovnané, moravské kraje jsou na tom obecně hůře.

Brno a Olomouc sice lákají nové obyvatele, krajské statistiky však kazí útěk lidí z odlehlejších oblastí. „Největším tahounem v případě moravských regionů jsou krajská města, která se začínají čím dál více profilovat jako dobrá místa k žití," potvrzuje Romana Smetánková z EY.