Marie Boleyn: Nemravná sestra slavné královny nakonec doplatila na velkou lásku

11. červenec 2019 četba na 4 minuty
Marie Boleyn

Marie Boleyn

Foto: Wikimedia

Její příjmení může znít povědomě, zejména ve spojitosti s anglickým panovníkem Jindřichem VIII. (1491–1547). A skutečně nejde o náhodu. Marie Boleyn byla starší sestrou královy druhé manželky Anny a vlivem osudu to byla právě tato černá ovce rodiny, která rozmary krále ustála nejlépe.

Přízeň mocných je velmi vrtkavá a přesvědčil se o tom i britský šlechtický rod Boleynů. Do významné rodiny, jejíž hlavou byl na přelomu 15. a 16. století diplomat Thomas Boleyn, patřila i dcera Marie. Na svět přišla někdy kolem roku 1499 a na rozdíl od mladší sestry Anny strávila většinu mládí v Anglii.

Do zahraničí na zkušenou ji otec poslal až v roce 1514. Marie zamířila jako dvorní dáma sestry anglického krále Jindřicha VIII. do Paříže, kde si anglická princezna Marie Tudorovna měla vzít stárnoucího francouzského panovníka Ludvíka XII.

Anglická klisna

Pouhé tři měsíce po svatbě však Ludvík zemřel a novopečená vdova se s armádou dvorních dam vrátila do Anglie. Marie jako jediná ve Francii zůstala. Důvod byl nasnadě. Zalíbila se Ludvíkovu nástupci Františku I., který byl sice čerstvě ženatý, ale to mu nebránilo v intimním románku s pohlednou Angličankou.

Francouzský král nebyl podle některých zdrojů jejím jediným milencem. Současní historikové mají za to, že zprávy o jejích sexuálních aférách jsou přehnané, nicméně sám francouzský král o Marii mluvil jako o „anglické klisně“ a „velké prostitutce, hanebné nade vše“.

Po několika letech se jí František nabažil a dívka se vrátila domů. Nastoupila ke dvoru Kateřiny Aragonské, první manželky Jindřicha VIII. Kromě toho se sama provdala. Otec Thomas jí za ženicha našel bohatého dvořana Williama Careye. Na jejich svatbě nechyběl ani Jindřich, kterému se Marie velmi líbila.

Není jasné, kdy přesně začal jejich milenecký poměr, ale bylo to zřejmě krátce poté. Jejich románek však nikdy nevešel v širší známost, protože angličtí panovníci se na rozdíl od těch francouzských svými milenkami tak okatě nechlubili. V roce 1524 se Marii narodila dcera Kateřina a o dva roky později syn Jindřich. Proslýchalo se, že otcem obou dětí není její manžel William, ale právě anglický král.

Život ve vyhnanství

V té době se u anglického dvora objevila také Mariina mladší sestra Anna. A král se hned chytil. Anna mu však chytře odolávala a odmítala jeho návrhy, aby zvýšila jeho žádostivost. Ne nadarmo se o ní říkalo, že není tak hezká jako Marie, ale na rozdíl od ní je mnohem ambicióznější. Nakonec dosáhla svého a stala se nejen Jindřichovou milenkou, ale v roce 1533 také jeho druhou ženou. Zda se i potom Jindřich stýkal s Marií, není jasné, ale nelze vyloučit, že si užíval s oběma sestrami souběžně.

Marie mezitím ovdověla a v roce 1534 se patrně z čisté lásky vdala za neurozeného vojáka Williama Stafforda. Snažila se to utajit, ale její rodina se o tom rychle dozvěděla a spustila se velká bouře. Anna zuřila a Marii vyhnala od dvora, protože nerovným sňatkem pošpinila jejich rodinu. Z rodného panství ji vykázal i otec Thomas.

Nešťastná Marie hledala pomoc a přímluvu u králova rádce Thomase Cromwella, ale rovněž marně. Nakonec skončila s manželem v nuzných podmínkách ve vyhnanství kdesi v Essexu. Vrtkavost osudu je však nevyzpytatelná a nakonec to byla Marie, kdo z celé rodiny dopadl nejlépe. Král Jindřich byl totiž velmi nestálé povahy, a když mu Anna nedokázala do roku 1536 porodit živého syna, rozhodl se jí zbavit. Obvinil ji ze zrady, z cizoložství a ještě z incestu s jejím bratrem Georgem. V květnu téhož roku nechal oba popravit.

Annin otec Thomas byl s ostudou vyhnán od královského dvora a přišel o většinu majetku. Krátce poté mu navíc zemřela manželka. Zlomený a ožebračený šlechtic ji na onen svět následoval v roce 1539. Zbytek jeho majetku připadl Marii, která díky tomu dožila v celkem pohodlných podmínkách. Zemřela přirozenou smrtí v červenci 1543.

Akční letáky