Média veřejné služby stojí a padají s liberální demokracií, zaznělo na semináři

Jaroslav Krupka | 10. 10. 2018
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Jaká je kondice veřejnoprávních médií v Česku, jakým problémům čelí a jak by měla vypadat jejich budoucnost včetně možností financování? A proč jsou veřejnoprávní média důležitá pro liberální demokracii? Těmto otázkám se v úterý 9. října věnoval seminář, pořádaný Masarykovou demokratickou akademií v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Nové dokumenty ukazují, jak škodil koronavirus v Česku i ve světě
Ostatní

Nové dokumenty ukazují, jak škodil koronavirus v Česku i ve světě

Politická diskuse na téma médií veřejné služby se i v Česku stále častěji stáčí ke spekulacím o jejich možném zrušení, popřípadě ke změně způsobu financování tak, aby byla hrazena přímo ze státního rozpočtu a byla tak více závislá na vůli politických sil v aktuálním rozložení.

Češi zkusí "digitální detox". Cílem je upozornit na rostoucí online závislost
Publicistika

Češi zkusí "digitální detox". Cílem je upozornit na rostoucí online závislost

"Jsem rád, že vláda vyjádřila vůli zachovat veřejnoprávní média a podporovat jejich nezávislost. Současný způsob financování je standardním systémem obdobným jako v evropských zemích, které nás obklopují, a myslím, že je třeba tuto cestu zachovat, ne upravovat směrem k jiné formě financování. Myslím, že tato forma je zárukou k zachování svobody a poskytování nezávislých informací. Svoboda médií je něco, co považuji v demokratické společnosti za naprosto nezpochybnitelné," uvedl na úvod debaty ministr kultury Antonín Staněk.

Také místopředseda sněmovny Tomáš Hanzel, pod jehož záštitou se seminář konal, zdůraznil potřebu zachování veřejnoprávních médií i jejich nezávislosti. "Je třeba je nezestátňovat a dělat vše proto, aby mohla plnit svou roli informační, kulturní a kontrolní," řekl Hanzel.

Veřejná služba v ohrožení

Existence nezávislých médií veřejné služby už není v dnešní Evropě samozřejmá. Především platí, že tato média stojí a padají s liberální demokracií, a všude tam, kde je liberální demokracie omezována, se mění z médií veřejné služby v média propagandistická, sloužící vládnoucímu politickému směru. To uvedl jeden z bývalých šéfredaktorů Lidových novin, publicista a komentátor Jaroslav Veis, který v této souvislosti zmínil zejména proměnu médií veřejné služby v Maďarsku pod Orbánovým vedením, kde se velmi rychle změnila z nezávislého média v hlásnou tvorbu Orbánovy politiky.

(Mediální analytik Milan Šmíd o něco později podotkl, že sledovanost maďarské veřejnoprávní televize činí jen asi 15 procent, mimo jiné právě proto, že ji lidé berou pouze jako propagandistický nástroj. Placení formou koncesionářského poplatku muselo být nahrazeno financováním ze státního rozpočtu, protože lidé podnícení opozicí odmítali za televizi jakožto vládní nástroj platit.)

"Maďarská cesta naštěstí pořád ještě není náš případ, byť si současný český premiér maďarskou politiku dost oblibuje a vzývána je i nemalou částí českého parlamentu. Také pro českého prezidenta se útoky vůči veřejnoprávním médiím staly denní rutinou," konstatoval Veis, přičemž zkritizoval i hlasy ozývající se z Institutu Václava Klause, označující liberální demokracii za výmysl osmašedesátníků a neomarxistů.

"Kritici média veřejné služby obviňují, že neposkytují dostatek prostoru jejich názoru, čili jejich stranické propagandě. Naposledy to předvedli členové SPD po uplynulém volebním víkendu. Ale bez takzvaného gatekeepingu (proces výběru informací vpuštěných do médií, pozn. red.) by se média proměnila v pouhé posunovače informací. Jak by to dopadlo, ukázala opět SPD, jejíž předseda obvinil migranty ze šíření západonilské horečky a opičího moru. To první není podle zdravotních odborníků možné, to druhé neexistuje. V tomto směru je gatekeeping důležitý," konstatoval Veis.

Zůraznil také, že podkopat důvěru ve veřejnoprávní média se kritikům nikdy nepodařilo, k čemuž se přihlásili i další diskutující. "Jsme v krajní nevýhodě například proti sociálním médiím, protože zatímco pro nás platí striktní pravidla a striktní regulace, existuje zde obrovská masa médií, která žádná pravidla nemají a ve finále dávají divákovi informace, jež třeba vůbec nejsou pravdivé. Ale v momentě, kdy nastane nějaká krizová situace, povodně a podobně, okamžitě vidíme, že lidé přepínají na Českou televizi a Český rozhlas a ověřují si tam informace," uvedl generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Generální ředitel České televize Petr Dvořák: Příští Pan Tau bude asi Němec
Publicistika

Generální ředitel České televize Petr Dvořák: Příští Pan Tau bude asi Němec

Podle něj se pozice a role médií veřejné služby změnila v celé Evropě, podobně jako se změnila konzumace médií proti době, kdy vznikaly zákony, jež upravují jejich fungování. Otázku nezávislosti médií veřejné služby Dvořák rozdělil na část politickou a faktickou.

"V politické oblasti situace zhrubla a ataků na veřejná média se objevuje poměrně hodně. Nicméně politickým tlakům jsou dostatečně silná veřejná média s lidmi s vnitřní novinářskou integritou schopna čelit," prohlásil Dvořák, který v této souvislosti zmínil své "předvolání" ze strany předsedy parlamentního školského výboru Václava Klause ml., který chtěl projednat jeden konkrétní pořad odvysílaný dětskou stanicí Déčko (šlo o díl věnující se otázce Palestiny a Izraele). "Myslím, že parlamentnímu výboru nepřísluší, aby řešil jednotlivé problémy nebo třeba i chyby, jež se objeví ve vysílání, a neočekávám, že mě kvůli pořadům o zemědělství budou zvát zemědělské výbory, nebo kvůli sportovním pořadům výbory, co řeší sport, kdykoli odvysíláme něco, co se jim nelíbí. Proto jsem pozvání odmítl," uvedl Dvořák.

Česká televize má problém: Kdo vymyslel Dabing Street?
Publicistika

Česká televize má problém: Kdo vymyslel Dabing Street?

Faktickou nezávislost pak ředitel České televize definoval tím, že televize existuje v prostředí, kde ví, co se od ní požaduje, má dostatek prostředků na to, aby mohla poskytovat svou službu, a může plánovat.

"Základním parametrem faktické nezávislosti by mělo být, aby systém financování kopíroval vývoj společnosti i ekonomiky. Jinak se budeme muset znovu a znovu vracet ke stolu s politiky, což řada z nich bude využívat k tomu, aby naši nezávislost omezila. Myslím, že by také stálo za to definovat rozsah veřejné služby, který máme poskytovat," řekl Dvořák, jehož v těchto bodech podpořil i generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Internet se baví: mambu hledají lidé víc než porno
Publicistika

Internet se baví: mambu hledají lidé víc než porno

"Přál bych si zamyslet se nad zákonem o Českém rozhlasu i nad zákonem o televizním a rozhlasovém vysílání, protože stávající zákon o Českém rozhlasu z roku 1991 je velmi zastaralý a obsahuje řadu přežitých záležitostí. Na příklad by stálo za to nově definovat, co je či není rozhlasový přijímač. Na druhé straně jsem opatrný v tom otevírat tento zákon v současné politické situaci, protože si umím představit kreativitu některých politických subjektů a vím, že by mohla být pro Český rozhlas i zničující," řekl Zavoral.

Podle poslance Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mohou k vytváření neoprávněně negativního obrazu médií veřejné služby přispívat sociální sítě, představující obrovský fenomén - v sociálních sítích se totiž lidé hodně sdružují kolem určitých názorových skupin, jejichž názory však ne vždy vycházejí z reality. I to může být problém pro vnímání veřejnoprávních médií v Česku. "Nevolám po regulaci sociálních sítí, ale je-li v nich něco tlačeno velkou finanční podporou a je to přitom nepravdivá informace, měli bychom se tomu věnovat," konstatoval Jurečka.

Víc regionů, větší rozmanitost

Poslanec Lubomír Zaorálek (ČSSD) za Moravskoslezský kraj vznesl na semináři vůči médiím veřejné služby námitku, že před patnácti až deseti lety se s nimi lidé identifikovali víc a že by mělo být patrnější, za koho média veřejné služby mluví a že je to i za chudší lidi v regionech. "Televize by měla chápat regiony jako svou sílu a šanci. Nám by to zjednodušilo situaci v tom, že bychom pak nemuseli tyto lidi přesvědčovat, že veřejnoprávní média jsou tu pro ně a že je potřebují," řekl poslanec. Lehké pobavení pak vyvolal sociolog Libor Prudký, který vyzvedl regionální zpravodajství s tím, že dnes už je jediné, které vysílá také dobré zprávy.

Podle generálního ředitele ČT Petra Dvořáka si média veřejné služby uvědomují, že jejich koncesionáři nejsou jednolitá masa a že mají různé zájmy. "Snažíme se je pokrývat a zpětně zjišťovat, jak se nám to daří. Uvědomujeme si, že regiony jsou strašně důležité, a snažíme se posilovat v nich naše postavení. Předloni jsme otevřeli dvě další krajská studia a v příštím roce bychom rádi otevřeli další dvě, jedno v Ústí nad Labem a jedno v Plzni. Víme, že v regionech je náš divák a musíme se mu věnovat," řekl Dvořák.

Se Zaorálkem se shodl i na potřebě přitahovat diváky k těm pořadům, které jsou mimo jejich primární okruh zájmu, ale měli by z nich přesto získávat informace. Podle Dvořáka se to daří pomocí cross promotion, tedy propagace jednotlivých pořadů napříč všemi šesti kanály ČT.

Vyhledávač, velký bratr i parazit na novinářské práci. Google slaví dvacetiny
Byznys

Vyhledávač, velký bratr i parazit na novinářské práci. Google slaví dvacetiny

"Média veřejné služby nesmí vytvářet realitu, ale musí ji reflektovat. Musí to dělat reprezentativně, čili vyváženě. Všichni si to platíme (měli bychom jinak než daní z hlavy) a média by nám měla být odpovědna," konstatoval další diskutující, bývalý člen Rady Českého rozhlasu Štěpán Kotrba. "Vidím chyby jak politiků při pokusech o ovládnutí médií, tak samotných médií v jejich redakčním ´centrismu´. V tom, jak se tváří, že nás mají zajímat jejich názory. Ale nás zajímají informace," dodal.

Současně se postavil i za ataky vůči veřejnoprávním médiím. "Když je někdo hluchý, tak nestačí zaklepat, tak se musí do těch dveří zabušit klackem. Někdy je potřeba ty dveře i rozbít. Rád bych, aby ze strany médií zmizela ta neochota naslouchat," řekl Kotrba.

Videohry se svastikami Německo stále znervózňují, bojí se sílícího extremismu
Byznys

Videohry se svastikami Německo stále znervózňují, bojí se sílícího extremismu

Podle poslankyně Aleny Gajdůškové (ČSSD) musí média veřejné služby tvořit "referenční rámec, pokud jde o obsah, kvalitu i rozmanitost". "Myslím, že by naše média veřejné služby měla víc reflektovat hodnoty, na nichž stojí společnost, a nebát se společnost víc v tomto směru vzdělávat," uvedla Gajdůšková. Kotrbovi oponovala v tom, že sama je útoky na veřejnoprávní média znepokojena a nelíbí se jí ani snahy měnit jejich financování.

"Jen koncesionářské poplatky zajišťují skutečné odfiltrování od politických i jiných tlaků a lepší systém se nenajde. A myslím, že by měly být indexovány," řekla Gajdůšková. K definici média veřejné služby pak uvedla, že zatímco soukromé médium prodává diváka, médium veřejné služby prodává program.

Očista internetové žumpy. Umělá inteligence zatočí s falešnými zprávami
Publicistika

Očista internetové žumpy. Umělá inteligence zatočí s falešnými zprávami

Také podle ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala lze zvýšit míru identifikace diváků a posluchačů s veřejnoprávními médii větší rozmanitostí. "Někdy je potřeba i větší rozmanitost oslovovaných hostů, spíkrů, moderátorů, pokud chybí, je to věc, kterou kolegům vyčítám. Je potřeba i názorová rozmanitost. Posluchač je chytrý a umí si z názorové škály vybrat," tvrdí Zavoral.

Jak dál platit za veřejná média?

Mají být veřejnoprávní média nadále hrazena formou takzvaného koncesionářského poplatku, nebo přímo ze státního rozpočtu, jak to prosazují nejčastěji jejich kritici? A mají ke svému financování používat i příjmy z komerční činnosti? To byla další část debaty.

Podle mediálního analytika Milana Šmída používá platbu formou koncesionářského poplatku odvozeného od vlastnictví přístroje (podobně jako u nás) v současnosti 23 evropských států, byť většina z nich vnímá, že jde spíš o solidární příspěvek k veřejné službě. Například Německo však začalo tuto platbu odvozovat od každé domácnosti a od příštího roku přistoupí k témuž kroku na základě referenda také Švýcarsko.

Google prý zlepšil agregátor zpráv. V Česku přednostně nabízí dezinformační weby
Byznys

Google prý zlepšil agregátor zpráv. V Česku přednostně nabízí dezinformační weby

Důvodem je mimo jiné fakt, že platba navázaná na televizní či rozhlasový přístroj je dost zastaralý způsob a nereflektuje technologický rozvoj, v němž se přístrojem stává třeba i mobilní telefon. To zdůrazňoval i Štěpán Kotrba. "Je děsuplné, že legislativa se za posledních 15 let nezajímala o technologický pokrok a nesnažila se zákony přizpůsobit tak, aby tento pokrok i do budoucna reflektovaly. Mám na mysli technologické zneutrálnění zákonů o České televizi a ČRo," uvedl Kotrba. Členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Jana Kasalová namítla, že to není primárně problém české legislativy, protože touto otázkou se zabývá i evropská směrnice o audiovizuálním vysílání, takže české zákonodárství čeká na podněty z Bruselu.

Přestože to, zda by měl být poplatek nadále hrazen spíš za každého jednotlivce nebo za domácnost či za nějak redefinovaný přístroj, bude asi předmětem další odborné i legislativní diskuse, shodla se většina přítomných na potřebě jeho zachování. Proti byl jen Štěpán Kotrba, který by upřednostnil výběr formou procenta z DPH nebo platbou firem z příjmů před zdaněním. "Bez zaplacení by firmy nemohly odevzdat daňové přiznání, takže by nehrozilo, že některá nezaplatí. Výnos z poplatků by mohl být lepší než teď. A nebylo by to nic proti nezávislosti. Je lepší, když budou platit ti, kdo mají miliardy, než sociální slabí, kteří postrádají i ty dvě stokoruny. Lobbuji za chudé," uvedl Kotrba.

Internet se baví: Řepka za mřížemi a Babiš se děsí, co bude s jeho podnikáním
Publicistika

Internet se baví: Řepka za mřížemi a Babiš se děsí, co bude s jeho podnikáním

Jedna z námitek vůči jeho názoru však zněla, že platba koncesionářského poplatku prohlubuje vztah mezi divákem a médiem - protože divák si platí médium, které je jeho, zatímco médium placené ze státních peněz je přece jen vnímáno jako víc závislé na státu.

"Daň ruší psychologickou vazbu mezi médiem a koncesionářem a symbolicky posiluje vztah mezi médiem a státem, což podle mě není žádoucí," uvedl publicista a kandidát hnutí Starostové a nezávislí David Smoljak. Koncesionářský poplatek by proto podle něj měl zůstat zachován, byť by logicky z platby za přístroj mohl být nově navázán na jednotlivce či domácnost.

Do počítačových her se mohou vrátit nacistické symboly, svolilo Německo
Byznys

Do počítačových her se mohou vrátit nacistické symboly, svolilo Německo

Kotrba se dále tvrdě postavil proti televiznímu sponzoringu a jakékoli formě komerční činnosti veřejnoprávních médií. "Komerce, reklama a sponzoring do veřejnoprávního vysílání nepatří. Čím větší příkop bude mezi reklamou a médii veřejné služby, tím lépe. Sponzoring považuji za jednu z nejšpinavějších věcí, která v médiích existuje," uvedl Kotrba. Podle něj vedou komerční sdělení k tomu, že média veřejné služby začnou uvažovat komerčně a zájem reklamních agentur najednou začne ovlivňovat obsah média. "Je to špinavý byznys," dodal.

"Česká televize nechce být závislá ani na politicích, ani na komerčních zájmech. Ekonomická nezávislost je stejně důležitá jako politická, respektive ještě zásadnější," uvedl k tomu výkonný ředitel komunikace a vnějších vztahů České televize Vít Kolář. Také on se proto vyslovil pro zachování poplatků, s tím, že je třeba definovat poplatníka. A pokud politická reprezentace stojí o to, aby média veřejné služby byla ekonomicky nezávislá i v budoucnu, měla by podle něj zavést indexaci poplatku.

Nejsledovanější seriál planety, Teorie velkého třesku, skončí v roce 2019
Byznys

Nejsledovanější seriál planety, Teorie velkého třesku, skončí v roce 2019

S tím souhlasil i generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. "Od roku 2005, kdy byl zvýšen na 45 korun měsíčně, se ale s poplatkem u rozhlasu nijak nehýbalo, přičemž hodnota těch peněz reálně klesla zhruba na 35 korun," podotkl Zavoral.

Podle něj je nicméně platební morálka, pokud jde o koncesionářské poplatky, v Česku výjimečně dobrá a poplatky tvoří 95 procent rozpočtu Českého rozhlasu (zbylých pět procent získává rozhlas z komerční činnosti).

Tagy Česká televize Česko Český rozhlas demokracie generální ředitel média Petr Dvořák Poplatek Poslanecká sněmovna ČR právo