Česká republika stále více získává pověst země, kde se ochota přijímat běžence limitně blíží nule. A to i těch, kteří prokazatelně prchají před válečnou vřavou, prošli řádnou bezpečnostní prověrkou, jsou vážně nemocní a navíc jde třeba o křesťany. Až agresivní protiuprchlické postoje podporuje prezident Miloš Zeman, který v úterý ústy svého mluvčího Jiřího Ovčáčka prohlásil, že nesouhlasí s jakýmkoli přijímáním uprchlíků.

A v této vypjaté atmosféře zcela zapadají i některé staré závazky, často spíše minimalistické povahy, které na sebe České republika zcela dobrovolně vzala. Nebyly jít tedy vnuceny zvenčí, jako tolik kritizované „přerozdělovací“ kvóty.

A k těmto patří i usnesení Sobotkovy vlády ze 14. ledna loňského roku přijmout 15 rodin s nemocnými syrskými dětmi z jordánských uprchlických táborů. Jak bylo později upřesněno, mělo jít zhruba o 70 lidí, kteří by v Česku dostali šanci nalézt i nový domov.

Gesto, které se neuskutečnilo

„Je to humanitární gesto a tady jsou jasně vybrané děti, které mají zdravotní problém, kde jim pomůžeme, kde budou odoperovány českými lékaři a bude jim poskytnuta rekonvalescence na českém území a pak je na nich, jak se rozhodnou. Buď se rozhodnou vrátit odkud přišli, anebo můžou zůstat na českém území, požádat o trvalý pobyt a stát se součástí české společnosti,“ uvedl tehdy k přijímání dětí ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). A neopomněl dodat, že naši evropští partneři takové gesto s povděkem kvitují.

A jaký je výsledek po půldruhém roce? „Do dnešního dne byly v rámci uvedeného usnesení vlády přesídleny 4 syrské rodiny, přičemž se jednalo dohromady o 4 dětské zdravotní případy. Celkem se jednalo o 20 osob,“ říká mluvčí ministerstva vnitra Martina Němcová.

Jedna z přesunutých rodin se následně rozhodla odejít do Německa

S přesunem dalších dětských pacientů se v rámci schváleného repatriačního usnesení nepočítá. „Česká republika se v tuto chvíli soustředí především na přesídlení syrských uprchlíků z Turecka v rámci implementace dohody mezi EU a Tureckem,“ vysvětluje mluvčí Němcová.

Nutno dodat, že k přehodnocení celého programu patrně přispěla i skutečnost, že jedna ze syrských rodin se následně rozhodla odejít do Německa (podobně jako část iráckých křesťanů přesunutých v rámci jiného humanitárního programu zabezpečovaného Nadačním fondem Generace 21).

Zeman: Bez parlamentu už ani noha

Jak resort vnitra také informoval, Česko se nyní chystá přijmout z Turecka 88 prověřených syrských běženců. Má jít přitom o první fázi, následovat by měly další.

„ČR navrhla Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, aby jedna třetina těchto osob spadala do kategorie velmi zranitelných, tedy především osob se specifickými zdravotními potřebami,“ uvedla také mluvčí Martina Němcová. A tímto krokem tak naše země prý „navazuje“ i na dřívější přesídlovací projekt určený pro nemocné syrské děti.

Naše země si prostě nemůže dovolit riskovat teroristické útoky

Ovšem vůbec není jisté, že se stěhování z Turecka uskuteční. Proti je řada politiků. I hlava státu tlačí na to, aby se věcí zabývali poslanci a senátoři. „Jakékoli přijetí migrantů by podle názoru pana prezidenta mělo být projednáno v Parlamentu České republiky,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

„Naše země si prostě nemůže dovolit riskovat teroristické útoky, k jakým došlo ve Francii a Německu. Jinými slovy řečeno, přijímáním migrantů bychom vytvářeli podhoubí pro barbarské útoky na území České republiky,“ řekl též Zemanův mluvčí.

Je třeba dodat, že do konce příštího roku by Česko – pokud chce splnit své dobrovolně přijaté závazky a vyhovět i „vnuceným“ kvotám – mělo přijmout celkem 2691 běženců. Zatím jde ale jen o desítky lidí, které k nám připutovaly. Například vicepremiér Andrej Babiš (ANO) nyní vzkazuje, že „nebude kvóty respektovat, i za cenu sankcí“. Magazín Dotyk se problematikou zabýval letos v květnu.

Za uprchlíky do Jordánska

Ve světle těchto informací a siláckých prohlášení je z asi ještě štěstí, že funguje stálý zdravotně humanitární program MEDEVAC. V jeho rámci jsou české lékařské týmy z našich fakultních nemocnic nyní vysílány do Jordánska, kde poskytují pomoc nemocným či zraněným syrským uprchlíkům v nemocnicích v hlavním městě Ammánu.

Jak uvedla mluvčí ministerstva vnitra Martina Němcová, v rámci první mise v roce 2014 bylo úspěšně odoperováno 10 dětských pacientů s vadami srdce a dále provedeno 15 ortopedických a 11 plastických operací.

Do konce příštího roku by Česko – dobrovolně i vynuceně – mělo přijmout 2691 válečných uprchlíků. Kolik jich asi bude doopravdy? Autor: UNHCR

V roce 2015 pak program MEDEVAC v Jordánsku pokračoval v ještě intenzivnější podobě, kdy se do něj zapojilo 10 lékařských týmů z 5 českých nemocnic (Motol, Všeobecná fakultní nemocnice, Bulovka, Olomouc, Hradec Králové). Uskutečnilo se mimo jiné 216 odborných operací.

A v prvním pololetí letošního roku odcestovalo do Jordánska 5 lékařských týmů a ty dohromady provedly 160 operací, velmi často vysoce náročných. A mezi pacienty převažují syrští běženci.