Případ Miloš Zeman

Miloš Zeman, státník, kterého Západ ignoruje. Lépe si vede slovenský Kiska

23. listopad 2016 četba na 11 minut
Miloš Zeman při loňské státní návštěvě Ázerbájdžánu s tamním autoritářským vůdcem Alijevem

Miloš Zeman při loňské státní návštěvě Ázerbájdžánu s tamním autoritářským vůdcem Alijevem

Foto: www.hrad.cz

Prezident Miloš Zeman se zatím nejeví jako úspěšný vývozní artikl České republiky. Dokáže se ve větší míře uplatnit jen na postkomunistickém Balkáně a na méně náročných asijských trzích, ty vyspělé západní o toto „české zboží" projevují minimální zájem. I to lze dovodit z kompletní soupisky nejvýznamnějších zahraničních cest současné hlavy českého státu. V neformálním souboji se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou Zeman nyní jasně prohrává.

Letos už Kiska Zemana jednoznačně poráží, když byl na oficiálních návštěvách přijat už v šesti zemích (Zeman jen ve dvou), přičemž mezi nimi nechybí Itálie, Švýcarsko a v minulých dnech Francie (viz Významné zahraniční cesty Andreje Kisky). O Kiskovi lze zároveň říct, že se zatím pohybuje převážně v západním civilizačním okruhu a neopouští hranice demokratického světa.

Významné zahraniční cesty Andreje Kisky (v úřadu od června 2014)

2015

květen: Ukrajina (oficiální návštěva)
říjen: Finsko, Estonsko (oficiální návštěvy)

2016

květen, červen: Gruzie (oficiální návštěva)
srpen: Chile (oficiální návštěva)
září: Itálie (oficiální návštěva)
říjen: Rumunsko (oficiální návštěva)
říjen: Švýcarsko (oficiální návštěva)
listopad: Francie (oficiální návštěva)

Zdroj: www.prezident.sk

Na rozdíl od Zemana zatím slovenský prezident nenavštívil zemi, v jejímž čele by stál podobný samovládce, jako je kazašský Nursultan Nazarbajev či tádžický Emómalí-ji Rahmón (Zeman původně do Prahy v roce 2014 zval i obávaného uzbeckého diktátora Islama Karimova, cesta nedávno zemřelého politika byla ale tehdy „odložena").

Kromě těchto návštěv zatím český prezident vzbudil větší ohlas hlavně svými recipročními setkáními s čínským prezidentem, loňskou pracovní cestou do Moskvy za prezidentem Vladimirem Putinem na oslavy konce druhé světové války (kam se kvůli ruským vojenským operacím na Ukrajině nevydal žádný jiný západní politik) a také dvěma pracovními cestami na řecký Rhodos, na konferenci pořádanou Putinovým přítelem Vladimirem Jakuninem, mužem ze sankčního seznamu USA.

Listopad 2014: S všemocným vládcem Kazachstánu Nursultanem NazarbajevemListopad 2014: s všemocným vládcem Kazachstánu Nursultanem NazarbajevemAutor: www.hrad.cz

Praha ztratila kouzlo

Ani o cesty do Prahy není mezi světovými státníky teď zdaleka takový zájem, jaký byl po sametové revoluci, kdy se na Pražském hradě u Václava Havla střídaly špičky světové politiky jak na běžícím pásu.

Poslední opravdu významnou západní personou, která do Česka přijela na státní návštěvu, byl v květnu 2014 německý prezident Joachim Gauck. Po něm pak přicestovali prezidenti Rakouska a Izraele. V letech 2015 a 2016 v Praze jasně převažují hlavy států z postkomunistické části světa (Bulharska, Číny, Polska, Slovinska, Makedonie, Černé Hory, Vietnamu a Mongolska). Nebýt akcí jako je Valné shromáždění OSN či summity EU a NATO, oficiální kontakty Miloše Zemana se západním světem by byly jen minimální.

Západ o Zemana nemá zájem a on sám o to také příliš nestojí.

„Mě ta bilance zahraničních cest Miloše Zemana, jak o ní hovoříte, vůbec nepřekvapuje. Západ o Zemana nemá zájem a on sám o to také příliš nestojí. Už během prezidentské volby jsem varoval, že nás Zeman povede pouze na Východ," říká pro Dotyk Alexandr Vondra, někdejší disident, bývalý velvyslanec v USA, exministr zahraničí a obrany za ODS. „Praktický dopad prezidentových zahraničních cest není samozřejmě nijak zásadní, ale symbolicky nás to výrazně poškozuje," domnívá se Vondra.

„Je jednoznačné, že Miloš Zeman není pro představitele Západu partnerem, nikdo ho nebere vážně. A to určitě není pro naši zemi dobře," přidává se i Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničí za KDU-ČSL.

První státní návštěva Miloše Zemana směřovala v roce 2013 do Izraele. K ždovskému státu chová český prezident sympatie, ale když letos zemřel legendární izraelský politik Šimon Peres, dal před jeho pohřbem přednost proruské konferenci na Rhodu.První státní návštěva Miloše Zemana směřovala v roce 2013 do Izraele. K židovskému státu chová český prezident mimořádné sympatie, ale když letos zemřel legendární izraelský politik Šimon Peres, dal před jeho pohřbem přednost proruské konferenci na Rhodu.Autor: www.hrad.cz

Slovenský pokračovatel Havla

Jistý kvalitativní rozdíl mezi českým a slovenským prezidentem bude ale dán i tím, že Zeman svůj mandát pojímá daleko častěji jako byznysovou misi, čistě pragmatickou ekonomickou diplomacii, kdy své hlavní poslání spatřuje v tom, že bude domácím podnikatelům umetat cestu na nové východní trhy bez ohledu na tamní režimy. Někdy tak více připomíná ředitele agentury CzechInvest nebo CzechTrade než skutečnou hlavu státu, jež by dokázala vnímat i další dimenze své ústavní pozice.

Někdy tak více připomíná ředitele agentury CzechInvest nebo CzechTrade než skutečnou hlavu státu, jež by dokázala vnímat i další dimenze své vrcholné ústavní pozice.

V tom je slovenský Andrej Kiska zjevně odlišný, když například nemá problém (na rozdíl od Zemana) potkat se i s tibetským dalajlámou – jednou z největších duchovním autorit současnosti – a čelit tak hněvu čínského komunistického režimu.

Akční letáky