Mladí a neklidní

Mladí mají ambice: chtějí řídit firmu nejpozději do čtyř let po nástupu

20. září 2017 četba na 5 minut
Miléniálové často propadají workoholismu, vyvede je z toho až rodina

Miléniálové často propadají workoholismu, vyvede je z toho až rodina

Foto: Shutterstock

Miléniálové navzdory rozšířeným představám netráví čas jen tím, že by hráli počítačové hry a diskutovali na sociálních sítích. Naopak. V práci chtějí dřít a do tří nebo maximálně do čtyř let také šéfovat.

Pro současnou generaci nastupující na pracovní trh je stěžejní vést pracovní tým. Za optimální dobu pro to stát se šéfem přitom považují tři, maximálně čtyři roky od nástupu do práce. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Adecco mezi mladými lidmi ze 48 zemí světa. Zkoumáni byli mladí lidé, kteří dospívali kolem roku 2000, takzvaní mileniálové, neboli Generace Y.

Podle jejich názoru obstojí v budoucnu ve vedoucí pozici pouze ten, kdo zvládá týmovou práci, umí komunikovat, je ochotný přijímat názory ostatních spolupracovníků a přizpůsobit se změnám. Vedle takzvaných měkkých dovedností by měl disponovat také schopností plánování a tvorby obchodní strategie.

Lepší být zběhlý než úzce zaměřený odborník

Mladá generace přitom věří, že do vedení ji nejvíc posune především vysoký stupeň emoční inteligence (51 procent) a odpovídající pracovní a životní zkušenosti (41 procent), v daleko menší míře pak dosažené vzdělání (osm procent). Víc než hluboké odborné specializace si cení zběhlosti v řadě oblastí napříč učebními obory. Za pracovní úspěch mladí považují podle výzkumu především "příležitost podílet se na zlepšení celé společnosti". Naopak finanční výsledky podniku nebo osobní ohodnocení by podle nich neměly k měření úspěšnosti v zaměstnání sloužit.

Podle ředitele firmy Adecco ČR Ondřeje Wasoglada je generace miléniálů "zvyklá na rychlejší vývoj světa, a i proto chce rozmanitou kariéru, v níž rychle postupuje vpřed". "Mileniálové vyrůstali jako první ve světě plném moderních technologií, mají jiné hodnoty. V práci chtějí být součástí něčeho velkého a mít pozitivní dopad na celou společnost," tvrdí Wasoglad.

Do mezinárodního průzkumu s názvem "Lídři budoucnosti" se zapojilo celkem 4 095 mladých lidí z Evropy, Asie, Jižní a Severní Ameriky a oblasti Středního východu, kteří se zároveň zúčastnili soutěže "CEO for one month" (generálním ředitelem na jeden měsíc), při níž mají "stínovat" globálního generálního ředitele Adecca po dobu jednoho měsíce. 

Mladí jsou často workoholici

S výše uvedeným výzkumem částečně korelují i závěry amerického deníku The Boston Globe, podle nějž jsou mileniálové často workoholici. Článek The Boston Globe, který v českém prostředí zmiňuje například blog Hello World, poukazuje například na třicetiletého Briana Porrella, který ráno vyřizuje první maily dřív, než vyleze z postele, během cesty do práce telefonuje, potom je deset až dvanáct hodin v kancelář a po návratu domů dál komunikuje s obchodními partnery až do noci. V práci tráví 50 hodin týdně a další hodiny, kdy pracuje doma nebo na cestě, ani nepočítá. 

"Mileniálové jsou zvyklí být online a přenášejí to i do práce. V jejich workoholismu jim pokročilé využívání technologií pomáhá, mohou pracovat neustále," uvádí deník. Jako stimul workoholismu zmiňuje především život na dluh a splácení půjček.

"Někteří mladí žijí nad poměry a splácejí úvěry, které je nutí dřít naplno. I když se ekonomice daří, mileniálové stále vydělávají méně než jejich rodiče. Procento dětí, které jsou na tom lépe než jejich rodiče, dramaticky kleslo – polovina těch, kteří se narodili v 80. letech, má vyšší životní úroveň než jejich rodiče, ve srovnání s 90 procenty těch, kteří se narodili ve čtyřicátých letech minulého století," uvádí The Boston Globe.

Čtvrtina lidí ve věku od 18 do 25 let podle jednoho z výzkumů uvádí, že si nebere dovolenou. Byť některé americké firmy nabízejí svým zaměstnancům dovolenou dokonce neomezenou, mladí ji jednoduše nevyužívají. "Neschopnost opustit myšlenky na práci může mít vážné následky – stres, úzkosti, snížení produktivity a na závěr vyhoření," tvrdí Dan Schawbel, odborník na personalistiku. A doplňuje, že ten kdo pracuje příliš, může mít ve svém workoholismu velkou slabinu.

Cestou z workoholismu je často založení rodiny a děti. S dětmi přicházejí i jiné než pracovní starosti a projeví se to i na čase, který je věnován práci, protože ,usí být nastolena rovnováha mezi pracovním a soukromým životem.