Zásnuby u Atlantiku
Lenka Krobotová (39) & Václav Havelka (38)

Frontman kapely Please The Trees tvrdí, že nikdy nechtěl žít s herečkou. Lenka mu ale oponuje: „Vážně? Když jsme se seznámili a já ti řekla, že jsem herečka, tak ses usmál! Zdálo se mi, že tě bavilo, že jsem (skoro) z oboru." „Z jakého oboru, prosím tě?" diví se Václav. „Nečerti se. Podle mne nic není náhoda a to, že jsme my dva spolu, taky ne," naoko plísní Lenka svého manžela. A pak vysvětluje: „Potkali jsme se na Vaškově koncertě, kam mě pozval kamarád, který hrál po něm." Manželé jsou víc než sedm let a Lenka přiznává, že na svatbě už tušila, že je podruhé těhotná, a tak si ji úplně neužila, jak by chtěla. Ale zasnoubení naopak stálo za to. „Vašek mě požádal o ruku asi rok před narozením našeho prvního syna Šimona. Bylo to moc romantické, odehrávalo se to totiž na skalách na pobřeží Atlantiku, v Portugalsku, kde to mám moc ráda. A dostala jsem prstýnek, který Vašek koupil přímo tam. Když jsme přijeli domů, ještě jsme se zeptali rodičů, zda máme jejich požehnání – a za tři měsíce jsme čekali Šimona, svatbu jsme proto odložili."

Když na ni konečně došlo, odehrávala se na louce u chalupy – s rodiči i kamarády. Byla prý tak akorát, lidí nebylo ani moc, ani málo, navařil kamarád... Zkrátka se povedla. Jak ale vypadá život v rodině, kde maminka po večerech hraje v divadle, tatínek jezdí s kapelou po světě a na starost mají dva školáky, osmiletého Šimona a šestiletého Eliáše? Lenka vysvětluje: „Asi takhle: Je to náročné, ale máme podporu rodičů, výborné babičky a dědu, v záloze kamarádky, které hlídají, když není zbytí... A holt si vždycky začátkem měsíce spolu sedneme k diáři a koukáme se, kdo kdy doma nebude. A když se náhodou stane, že máme oba dva ve stejný den prázdné okénko, hned naplánujeme, co se dá... Máme opravdovou radost z toho, že se sem tam objeví den, kdy nikdo nikam nepospíchá a nikdo nemá žádné závazky. A když se to povede, utíkáme na naši chalupu, do klidu a do ticha."

Valentýn bez koprovky
Veronika Kubařová (29) & Pavel Khek (38)

Herečka pražského Dejvického divadla si myslí, že láska na první pohled existuje, ale dodává, že u nich dvou šlo o lásku na pohled – miliontý. S Pavlem se poznali už před lety, v divadle v Mladé Boleslavi, kam nastoupila po konzervatoři do angažmá. Pavel nicméně upřesňuje: „Musím říct, že se mi Veronika líbila, hned když jsem ji uviděl. Říkal jsem si ale, že všechno má svůj čas."

Brali se v červenci 2015. „Svatební šaty mi ušila moje kamarádka a úžasná švadlena Petra Kluzáková, která mimochodem šila i šaty, ve kterých jsem se dnes fotila. A líčila mě kamarádka Lucka, která je tady se mnou i dnes. Od toho se odvíjela celá naše svatba – dali jsme dohromady všechny naše přátele a místo svatebních darů jsme je poprosili, jestli by nám nepomohli s organizací. Byl to skvělý nápad a každému tenhle způsob svatby můžu jedině doporučit. Svatební den jsme si pak všichni náramně užili," říká Veronika a Pavel dodává. „Brali jsme se v Poněšicích, ve výcvikovém středisku DAMU, uprostřed hlubokých lesů a tam jsme, odříznuti od světa, zpívali až do rána."

Kromě divadla má náš pár společnou lásku k cestování, vztah k přírodě i životní filozofii. A skvěle se prý ovlivňují, Pavel Veroniku vede ke sportu a Veronika svého manžela zase rozvíjí duchovně. Minimálně v jedné věci se každopádně neshodnou, jak Pavel přiznává: „Miluji koprovku a vím, že už si ji nejspíš nikdy nedám, protože když Veronika cítí kopr, je konec!" směje se. Jestli všechno dobře dopadne, svátek zamilovaných slavit budou: „Když to vyjde a nebudu ten večer hrát a Pavel taky nebude mít žádné povinnosti, pořádně ho oslavíme – dobrou večeří!" Oblíbené Pavlovo jídlo ale jistě nebude součástí menu.

Velká romantika
Michal Slaný (40) & Klára Slaná Jelínková (34)

Když se seznámili, byli oba členy Národní divadla v Praze. Michal časem odešel na volnou nohu, Klára „baletí" ve Zlaté kapličce dodnes. Jiskra mezi nimi prý přeskočila hned, tvrdí to alespoň Klára. Ale Michal to rozvádí: „Hrál jsem ten večer ve Stavovském divadle a po představení jsme seděli s Honzou Dolanským v baru v Kolowratu a povídali si, když tu kolem nás prošla dvě děvčata a něco si špitala. ‚No jo, poznali Honzu Dolanského, protože je slavný,' pomyslel jsem si. Holkám přitom šlo o to, ubezpečit se, jestli jsem to já, kdo hrál v Románu pro ženy scénku s oranžovým křeslem... Klárko, ty sis prý myslela, že musím být stejný magor jako ta postava, kterou jsem hrál!" Klára se směje a vzpomíná na to, že ji ještě ten večer Michal doprovodil domů.

Jejich první schůzky prý byly roztomilé, ona se cítila jako puberťačka. „Pusa u dveří do domu, a to až po čtrnácti dnech chození – a pak šel každý na svou stranu! A ještě jsme se přetahovali o to, kdo se pro ni rozhodne jako první." Dnes jsou Klára s Michalem už sezdaní, do manželství skočili ve chvíli, kdy Klára otěhotněla s jejich dnes čtyřletým synem Míšou. Díky tomu, že jejich povolání je téměř totožné, v mnoha věcech si rozumějí – jen rodičovství je prý poněkud náročnější než u párů, kdy alespoň jeden z nich nikam večer nemusí, a děkují babičce, že jim pomáhá. Ve volném čase se Michal snaží věnovat golfu, v kterém ho Klára podporuje. „Hole mi půjčil kolega Míra Nosek, který si je koupil, když točil film Veni, vidi, vici s tím, že bude hrát.

Nikdy se k tomu ale už nedostal a hole měl hozené pod postelí," směje se Michal. Valentýnský den si s Klárou většinou neužijí, jak chtějí – oba mívají povinnosti v divadle. Ale na dárky nezapomínají, a protože si rádi chystají překvapení, ani letos to nebude jiné. „Přemýšlím o nějakém zážitkovém dárku, ale pssst, je to tajné," šeptá Michal.

Více valentýnských článků naleznete v novém Glancu!