Někdy je jen tenká hranice mezi profesí herečky, zpěvačky, společnice a prostitutky. Platilo to i v případě Moll Davis (cca 1648–1708). Kdy přesně přišla na svět, není jasné, stejně tak je záhadou její původ. Podle některých šlo o nemanželskou dceru lorda z Berkshire, ale většina názorů se kloní k tomu, že jejím otcem byl prostý kovář.

Původně se jmenovala Mary, postupem času si začala říkat Moll. Brzy se vypracovala mezi známé londýnské tváře. Vystupovala jako herečka a zpěvačka a vztahy s bohatými pány brala jako příjemný přivýdělek. Puritáni ji měli na mušce nejen kvůli prostopášnému životu, ale také kvůli její prostořekosti.

Napsal o ní i Samuel Pepys, anglický úředník a politik, který si vedl literárně hodnotný deník a jeho zápisky jsou dnes považovány za významný pramen ze 17. století. O Moll se zmínila i Pepysova manželka Elizabeth, která ji rovnou označila za „nejdrzejší couru na světě“. Přesto, nebo možná právě proto, to Moll dotáhla skutečně daleko.

Čtrnáct levobočků

S králem Karlem II. se potkala patrně v divadle nebo v kavárně v roce 1667, tedy v době, kdy jí bylo necelých dvacet let. Krásná dívka uvolněných mravů se panovníkovi hned zalíbila. Král byl vyhlášený slabostí pro něžné pohlaví, ale nebyl to pouze lehkomyslný floutek. Na politickém kolbišti projevil značné schopnosti. Moci se chopil v roce 1660 po obtížné době, kdy v Anglii coby protektor vládl Oliver Cromwell. Přesto se mu podařilo rychle obnovit staré pořádky. V roce 1662 se oženil s portugalskou infantkou Kateřinou z Braganzy (1638–1705). Strávil s ní celý život, přesto se od ní nedočkal potomka.

Kateřina byla čtyřikrát těhotná, ale vždy potratila. Přestože zemi nedala právoplatného dědice, u poddaných se těšila mimořádné oblibě pro slušnost, jemnost, čestnost a laskavost. Když Angličané získali v Americe území Nového Amsterodamu a pře­jmenovali ho na New York, dali jedné jeho části název Queens právě na počest královny.

Karel si na manželce cenil i toho, že neměla politické ambice a nepletla se mu do panování. Byla zkrátka přesným opakem většiny jeho milenek. A že jich měl. Se sedmi z nich zplodil celkem 14 dětí. Posledním levobočkem byla Mary, která přišla na svět v roce 1673 a její matkou byla právě Moll Davis. V té době už patřila několik let na samý vrchol společenského žebříčku.

Život ve vyhnanství

Se všemocným milencem po boku jí narostlo sebevědomí do ještě větších rozměrů. Peníze rozhazovala plnými hrstmi, dráždila okolí prstenem v hodnotě slušného domu a pořídila si kočár, za který by se nemusela stydět ani královna.

Nakonec se ale sama stala obětí intrik na královském dvoře. Nebyla totiž jedinou Karlovou milenkou. Krátce poté, co mu porodila dceru Mary, ji z jeho přízně vyštípala konkurenční konkubína Nell Gwyn. Karel jí na rozloučenou věnoval štědrou rentu, takže nemusela slevit z nákladného způsobu života. Vrátila se k divadlu, kde později vystupovala s dcerou.

V roce 1685 Karel zemřel a na trůn usedl jeho bratr Jakub II. O rok později se Moll poprvé vdala. Jejím vyvoleným se stal francouzský hudebník a skladatel Jacques Paisible (asi 1656–1721), který patřil mezi oblíbence Jakuba II. Díky tomu se Moll vrátila ke královskému dvoru. V zemi však rychle rostl odpor proti panovníkovi, který vyvrcholil v roce 1688 jeho vyhnáním do Francie. Moll s manželem ho následovala do exilu, ale v roce 1693 se dvojice vrátila do Anglie, kde se pro změnu připojila ke dvoru prince Jiřího Dánského, což byl manžel Anny Stuartovny, která se v roce 1702 stala anglickou královnou. Moll si tak užívala luxusu až do své smrti v roce 1708.