Možná měl pravdu. Každopádně ale dnešní hrdina žijící Husův příběh by se musel stát světovým mučedníkem prvního řádu. Asi jako zabitý černošský vůdce Martin Luther King, zastřelený americký prezident John Fitzgerald Kennedy, ale třeba i za tragických okolností zahynuvší britská princezna Diana, zavražděný „beatle“ John Lennon, předčasně zemřelá popová hvězda Michael Jackson nebo dopadený a zlikvidovaný šéf al-Káidy Usáma bin Ládin.

To všechno jsou typy „mučedníků“ vyznávaných současným světem. A Husova story má všechny atributy tohoto novodobého „mučednictví“. Byl miláčkem davů, svou bezbranností vzbuzoval lítost, oslovoval ženy (třeba na Kozím Hrádku u Sezimova Ústí Hus pobýval na pozvání vdovy Anny z Mochova), vedl si neústupně svou, byl nespravedlivě zabit a zároveň zemřel příliš brzy. A samozřejmě se názory i schopnostmi dotýkal nebe, což mu pomáhá k svaté auře.

„Dnes se s pojmem mučedník zachází svévolně. Za mučedníka je vydáván každý, kdo zemře pro svoje přesvědčení,“ domnívá se konzervativní publicista Michal Semín. „Umírá-li však někdo jen proto, aby hájil své vlastní názory, pak nelze mluvit o křesťanském mučednictví,“ upozorňuje.

Jistě, nelze. Jenže to je dnes davům docela jedno. Ty si své hrdiny vybírají bez ohledu na konfesi, jen podle zásad davové psychologie. „Z lidí, kteří něco dokážou, se často stávají symboly, a to i sexuální," tvrdí uznávaný psycholog Peter Weiss. Jak se tedy stát mučedníkem dnešního atomového věku?

Mučednice s korunkami

Královské rodině by nejvíc k popularitě pomohl královský pohřeb, svěřil se počátkem 90. let tisku jeden nejmenovaný člen britského panovnického domu. Brzy se ukázalo, že má pravdu.

Husova story má všechny atributy tohoto novodobého „mučednictví".

„Lady Di se stala věčnou legendou." Takové titulky se objevily na prvních stránkách deníků v září 1997, když tragicky zemřela britská princezna Diana. A již pár hodin po vydání oficiální zprávy o její smrti bylo z několika míst Velké Británie hlášeno Dianino zjevení. Neboli úkaz, který čas od času pohne davy křesťanských poutníků a přiměje katolické duchovenstvo, aby zkoumalo jeho hodnověrnost a začalo zjišťovat, zda nejde o mučedníka nebo světce.

Britská princezna Diana získala po své smrti 31. srpna 1997 přízvisko „princezna lidských srdcí“. Mnozí lidé ji dodnes považují za oběť paparazziů.
info

Britská princezna Diana získala po své smrti 31. srpna 1997 přízvisko „princezna lidských srdcí“. Mnozí lidé ji dodnes považují za oběť paparazziů.

Britská princezna Diana získala po své smrti 31. srpna 1997 přízvisko „princezna lidských srdcí“. Mnozí lidé ji dodnes považují za oběť paparazziů.Autor: neznámý

Dianin kult, způsobený smrtí, se vzápětí rozrostl do nevídaných rozměrů a začal se podobat novému náboženství. Diana byla archetypem matky, archetypem zlatovlasé princezny i trpící opuštěné ženy. Navíc se věnovala charitě a mírovým aktivitám. Zemřela sice při autonehodě, ale vyznavači Dianina kultu začali skálopevně tvrdit, že princeznu uštvali k smrti paparazziové, když sledovali její soukromí a když bránila své právo na lásku.

Pohřeb Diany nakonec sledovaly dvě a půl miliardy lidí ve 187 státech světa. Novináři tehdy psali o tom, že je populárnější než Bůh, a vznášeli dokonce cynické otázky, zda by se tolik lidí zajímalo o pohřeb Ježíše Krista.

Podobnou legendou se za života a zejména po násilné smrti roku 1898 stala i rakouská císařovna Alžběta zvaná Sisi. I její příběh splňoval všechna kritéria pro vznik kultu – byla krásná, vzpírala se jako rebelka svému manželovi Františku Josefovi I. i dvorské etiketě, sportovala a trpěla anorexií a bulimií.

Aureolu tragické mučednice měla třeba i Evita Perónová, manželka argentinského prezidenta. Ten sice vládl jako diktátor, ale jeho žena, založením militantní feministka, byla v Argentině zbožštěna. Zemřela na rakovinu, ale její kult trvá díky broadwayskému muzikálu celosvětově dodnes.

Božští muzikanti

Říká se, že legendy umírají mladé a žijí věčně. To je případ dalšího typu „mučedníků“, předčasně či násilně zemřelých umělců. Připomeňme závislostmi utrápenou šansoniérku Edith Piaf nebo herečku a zpěvačku Marilyn Monroe.

Ta byla v 50. letech symbolem Ameriky a sexbombou číslo jedna s nevinným obličejem. Střídala milence, byla slavná, jenže nešťastná. Zemřela ve 36 letech na předávkování léky a nikdo dosud přesně nevysvětlil důvod – což rovněž vzbuzuje ve veřejnosti soucit a respekt.

Podobně k mučednictví směřují i múzičtí

muži. V roce 1980 zasáhla srdce fanynek zpráva o zastřelení Johna Lennona, nejznámějšího člena někdejší slavné skupiny Beatles. U něj možná sehrála roli okolnost, že byl pacifista a spolu s manželkou Yoko Ono se angažovali za mír ve světě. Newyorskými výstřely jako by byl zasažen přímo božský patron míru a obdivované květinové éry 60. let.

Stejně bolestivě zasáhla svět zpráva o rovněž dosud nevyjasněné smrti amerického krále rokenrolu Elvise Presleyho v roce 1977. Bylo mu tehdy 42 let a USA zažily šok. Dodnes mnozí lidé nevěří, že skutečně zemřel, a čekají na jeho návrat. Při každém výročí jeho smrti se sjíždějí k jeho domu a vyhlížejí ho.

Americký prezident John Fitzgerald Kennedy se stal symbolem nadějí a elánu 60. let. Jeho neobjasněná vražda z něj dodnes činí mučedníka.
info

Americký prezident John Fitzgerald Kennedy se stal symbolem nadějí a elánu 60. let. Jeho neobjasněná vražda z něj dodnes činí mučedníka.

Americký prezident John Fitzgerald Kennedy se stal symbolem nadějí a elánu 60. let. Jeho neobjasněná vražda z něj dodnes činí mučedníka.Autor: neznámý

Dodnes mnozí lidé nevěří, že Elvis Presley skutečně zemřel, a čekají na jeho návrat.

Předčasně a za nevyjasněných okolností zemřel v roce 2009 i popový král Michael Jackson. I on je považován za mučedníka, který trpěl kvůli svému přecitlivělému vnímání světa kolem sebe. Na jeho tvář lidé zírali s morbidní fascinací, protože trnuli, jestli mu po mnohých plastických operacích neodpadne nos nebo jiná část tělesné schránky. Jenže tím dobře vystihoval svou dobu a jeho příznivci jej dnes považují za její oběť.

Politické symboly

Specifickou odrůdou novodobých mučedníků jsou pak postavy, které se staly ikonami politického světa. Diktátorské režimy 20. století si mučedníky vyráběly rafinovaně přímo za účelem propagandy.

Veskrze negativním, ale účinně využívaným symbolem hitlerovského Německa byl třeba mladý nacista Horst Wessel, který byl roku 1930 ve věku třiadvaceti let zabit komunisty. Čekal ho však intenzivní život po životě. Jím napsaná píseň Die Fahne hoch, tzv. Horst-Wessel-Lied, se za Třetí říše hrála jako hymna nacistického hnutí vždy zároveň spolu s německou hymnou.

Také komunisté si vytvořili celý ikonostas svých mučedníků. Například příběhy Julia Fučíka, Marušky Kudeříkové nebo Jožky Jabůrkové, končící násilnou smrtí, byly sice pravdivé, ale pro větší názornost byly často přibarvené a někdy i záměrně zkreslené. Fučíkovu Reportáž psanou na oprátce komunisté po válce neváhali kvůli působivějšímu vyznění podstatně přepsat a „vylepšit".

Mučedníkem amerických černochů se stal kazatel a bojovník proti rasové diskriminaci Martin Luther King, zavražděný roku 1968. Takřka náboženská mučednická úcta se vytvořila i kolem českého studenta Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci.

I když v roce 1973 Státní bezpečnost nechala Palachovo tělo vyjmout z hrobu na Olšanských hřbitovech v Praze, spálit a urnu uložit ve Všetatech, lidé dál nosili na prázdný hrob o Dušičkách a výročí úmrtí svíčky. „Každé společenství potřebuje nějaký symbol, hrdinu, a toto byl skutečně symbol mučedníka," komentoval to nedávno zesnulý psycholog Slavomil Hubálek.

Mnich Thich Quang Duc se upálil na protest proti utlačování buddhismu v Jižním Vietnamu (1963).
info

Mnich Thich Quang Duc se upálil na protest proti utlačování buddhismu v Jižním Vietnamu (1963).

Mnich Thich Quang Duc se upálil na protest proti utlačování buddhismu v Jižním Vietnamu (1963).Autor: neznámý

Vůdce černošské Ameriky Martin Luther King, zavražděný 4. dubna 1968, se stal mučedníkem boje za rasovou rovnoprávnost.
info

Vůdce černošské Ameriky Martin Luther King, zavražděný 4. dubna 1968, se stal mučedníkem boje za rasovou rovnoprávnost.

Vůdce černošské Ameriky Martin Luther King, zavražděný 4. dubna 1968, se stal mučedníkem boje za rasovou rovnoprávnost.Autor: neznámý

A nejnovější případy novodobého mučednictví ve světě? V Polsku v roce 2010 probíhala bouřlivá diskuse, jestli pohřbít prezidenta Lecha Kaczyńského, který předtím zahynul s desítkami dalších významných Poláků cestou do Katyně při leteckém neštěstí, po boku polských králů a mučedníků v krakovské katedrále. V Rusku třeba hoří svíčky za zavražděného či umučeného opozičního politika Borise Němcova.

Specifickou odrůdou novodobých mučedníků jsou postavy, které se staly ikonami politického světa.

No řekněte: kdyby náš Hus svým srdnatým způsobem hájil své učení místo v 15. století až na druhém vatikánském koncilu v 60. letech, asi by jej světové veřejné mínění vyneslo kamsi mezi Lennona, Luthera Kinga a Che Guevaru.