Jak se to má se třemi králi? Nebyli králové a původně byli bezejmenní

6. leden 2019 četba na 10 minut
Tříkrálová sbírka přetvořila lidovou tradici v největší dobrovolnickou akci u nás

Tříkrálová sbírka přetvořila lidovou tradici v největší dobrovolnickou akci u nás

Foto: Jitka Kebrlová

Snad každý zná slavnou "jesličkovou scenérii", v níž ke chlévu, ve kterém se právě narodil Ježíšek, přicházejí tři králové Kašpar, Melichar a Baltazar a přinášejí Ježíškovi dary. O to pozoruhodnější je, že v bibli o nich není ani slovo. Matoušovo evangelium se sice zmiňuje o třech mužích od Východu, které hvězda dovedla k synu Božímu, nebyli to ale králové, nýbrž mágové či mudrcové. A vůbec nikde nezaznívají jejich jména. I přesto se však stala slavnost Tří králů nejvýznamnějším povánočním svátkem.

FOTOGALERIE

Respektive, abychom byli přesnější a současně to ještě trochu víc zkomplikovali - ani ono označení svátek Tří králů není vlastně správné, protože jde ve skutečnosti o slavnost Zjevení Páně. Tento svátek, nazývaný také jako Epifanie, připomíná "zjevení Kristova božství" a pochází už z dob starého křesťanství.

Do lidové tradice se coby slavnost Tří králů (mudrců) dostal až ve středověku. Také to mělo svou příčinu. V roce 1164 byly totiž údajné ostatky tří mudrců převezeny z Milána do Kolína nad Rýnem (do Milána se podle legendy dostaly v pátém století z tehdejšího Cařihradu - dnešního Istanbulu). Tato cesta je zpopularizovala v evropském lidovém prostředí, kde se tři králové začali těšit úctě jako pomocníci v nouzi, ochránci domu a chléva i cestujících a poutníků.

A jak se to má s těmi pozoruhodnými jmény Kašpar, Melichar a Baltazar? V Matoušově evangeliu, jež jako jediný biblický pramen o třech mudrcích píše, se žádná taková jména neobjevují. Podle polského autora Zenona Kosidowského tak pocházejí pravděpodobně až z apokryfního souboru, který vznikl před pátým stoletím a obsahoval kromě křesťanských i budhostické a perské legendy. Z výpůjček z tohoto souboru vznikly později dva apokryfy, Arménská kniha dětství a Arabská kniha dětství. A právě arménská verze jednak označuje poprvé mágy za perské krále, jednak jim dává jména: Baltazar, Kašpar a Melkon, přičemž z posledně jmenovaného udělala později evropská tradice Melichara.

A proč vlastně autor arménského apokryfu "povýšil" tři mágy na krále? Zřejmě se inspiroval Starým zákonem, respektive Žalmem 72, připisovaným králi Davidovi, v němž se opěvuje dobrodiní, jaké má lidstvu přinést jeho budoucí syn. Mimo jiné v tomto žalmu najdeme slova: "Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby a Seby. Všichni králové se mu budou klanět…"

Známé ovšem je, že ona tři písmena, která občas malují koledníci při svých obchůzkách lidem posvěcenou křídou nad dveře (K+M+B), neznamenají Kašpar, Melichar a Baltazar, ale zkratku latinského požehnání Christus mansionem benedicat: Kristus požehnej tomuto domu. Anebo, jak říkají někteří vtipálci, nápovědu pro zapomnětlivé, co nemají nikdy nechat ležet na stole, když odcházejí z domu: "Klíče, mobil, brýle."

Tříkrálová obchůzka

Známé tříkrálové koledování, při němž koledníci obcházejí domácnosti, je v českých městech doloženo už od 16. století. V jindřichohradeckých pramenech je v roce 1579 zmiňována tříkrálová koleda žáků s hvězdou, v roce 1583 pak i s děťátkem.

Prameny 17. století zase dokládají obchůzky řemeslníků a dělníků, například "chodění pražských zedníků a kameníků s hvězdou". Tyč se zlatou hvězdou nosili i tři králové na Chodsku, Karlovarsku nebo na Velkomeziříčsku. "Zprávy o hvězdě, která se dnes objevuje v rukou tříkrálových koledníků, jsou zajímavé, byť nečetné. V Sepekově u Milevska měli skleněnou hvězdu jako svítilnu a v ní světlo. Podobně ve Zlíně se před polovinou 19. století objevovali s osmirohou hvězdou z barevného skla, v níž hořela svíčka… V Kašperských Horách nosil jeden z králů tyč, na jejímž vrcholu byla hvězda a panáček s rolničkami. Figurka se pomocí kliky otáčela a rolničky a ní při pohybu zvonily," popisuje v knize Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře tříkrálové pochůzky autorka Eva Večerková.

Ke koledním obchůzkám někdy patřily i jednoduché nebo rozvité vánoční hry, jež zachycovaly příběh tří králů i jejich návštěvu u krále Herodesa. Tento děj je obsažen i v rozvinuté verzi všeobecně známé písně "My tři králové jdeme k vám", kterou koledníci zpívali někdy sborem, někdy ale jako "dialog", v němž vystupují různé postavy příběhu.

"V Poličce chodívalo kolem roku 1894 o svátku pět chlapců, přestrojených za tři krále, Herodesa a Žida… Koledníci zprvu zazpívali a pak spustili jednoduchý dialog o návštěvě tří králů o Herodesa a o hvězdě, která je vedla k Ježíškovi. Častěji však chodili tři králové se známou písní," uvádí Večerková. 

V některých oblastech, například v Horních Dunajovicích na Znojemsku, byly tříkrálové průvody ještě početnější a kromě Kašpara, Melichara a Baltazara zahrnovaly i Svatou rodinu s voskovým Jezulátkem v kolébce a postavy biskupa a čerta. V domech, které navštívili, pak koledníci sehrávali kratičkou scénku: tři králové zpívali, svatý Josef s Marií kolébali děťátko a biskup vyháněl čerta, jenž se pokoušel unést děťátko z kolébky. 

Na rozdíl od jiné populární kolednické obchůzky, předvánočního mikulášského průvodu, však tradice tříkrálové koledy nepřečkala v rozšířené formě období socialismu a odezněla v 60. letech minulého století. Nepřetržitě se udržela jen ojediněle, většina dnešních padesátníků a čtyřicátníků se s ní však ve svém dětství "na vlastní kůži" nikdy nesetkala a znala ji jen zprostředkovaně z dětských knížek, Ladových ilustrací a od roku 1980 zejména z filmu Krakonoš a lyžníci režisérky Věry Plívové-Šimkové, zachycujícím praktikování tohoto zvyku v Krkonoších na přelomu 19. a 20. století. Film je dodnes hodně populární a spolu s celovečerními pohádkami jako Tři oříšky pro Popelku patří k pravidelné každoroční vánoční nabídce českých televizí.

Tříkrálová sbírka

Tradice tříkrálových koledníků znovu ožila až v novém tisíciletí díky iniciativě katolické církve, která ovšem posunula její význam od individuální koledy směrem ke sbírce pro charitu a její sociální programy, zaměřené zejména na pomoc rodinám a lidem v nouzi. Od zavedení takzvané Tříkrálové sbírky tak tři králové na mnoha místech v Česku koledují do zapečetěných pokladniček, jež později odevzdávají. Výtěžek z koledy jde ve prospěch lidí, kteří se dostali do těžké životní situace - nemocných, handicapovaných, seniorů, matek s dětmi a dalších sociálně potřebných. Nejméně desetina výnosu sbírky směřuje každoročně také do humanitární pomoci v zahraničí. 

K prvnímu koledování ve prospěch charity došlo v roce 2000 na území olomoucké arcidiecéze, následující rok se už sbírka díky velkému úspěchu uskutečnila na celém území Česka. Od té doby probíhá celostátně každý rok a jde zřejmě o největší dobrovolnickou akci v zemi.

Koledníkem se může stát každý, kdo chce, vedoucím kolednické skupinky ale musí být osoba starší 15 let. Koledníci jsou vybaveni od charity plnou mocí, kde je uvedeno jejich jméno, číslo občanského průkazu a číslo pokladničky. Tuto plnou moc musí na požádání ukázat, platný občanský průkaz přitom musí mít u sebe. Dále disponují očíslovanou a zapečetěnou pokladničku se znakem charity, kterou sami nesmějí otevírat.

Využití tříkrálového koledování pro charitativní sbírku přivedlo na jedné straně o tříkrálovém svátku desítky tisíc nových koledníků a výrazně přispělo k obnovení této tradice, na druhé se ale neobešlo bez kontroverzí, zejména pak ne na těch nemnoha místech, kde se udržel nepřerušený zvyk individuální tříkrálové kolednické obchůzky.

Katolická charita totiž začala označovat koledníky, kteří nepoužívají zapečetěnou kasičku s jejím logem, jako podvodníky. V řadě případů byl takový odsudek oprávněný, zejména tam, kde se "falešní" tři králové pokoušeli tvar kasičky (a průkazu, jímž jsou koledníci charity vybaveni) napodobit, a získat tak od lidí víc finančních prostředků pro sebe. Na druhé straně tam, kde s obtížemi po léta udrželi původní zvyk dětské koledy, se cítili právem dotčeni.

Samo koledování se na různých místech výrazně liší. Zatímco zejména v Praze se proměnilo v pasivní postávání namaskovaných koledníků s kasičkou ve vestibulech metra a v obchodních centrech, na vesnicích se rychle obnovil zvyk tříkrálových obchůzek a koledování dům od domu. Do kolednických průvodů se navíc často zapojují i zvířata, především koně, na nichž jezdí tři králové (tři králové na koních se stali každoroční tradicí například v obcích Lochovice na Berounsku, Koclířov na Svitavsku, v Poličce, ale také v Kladně, v Uherském Hradišti, ve Frýdku-Místku, v Pardubicích a na řadě dalších míst). 

Podobně jako Mikuláš je i tříkrálová koleda atrakcí hlavně pro děti, které patří mezi nejaktivnější koledníky. Pokud je chcete odměnit a mrzí vás, že drobnými to nejde (slušní koledníci vedou lidi k tomu, aby všechny peníze házeli důsledně do zapečetěné kasičky), můžete to zkusit cukrovím, bonbony nebo ovocem. I to je koleda, děti budou v duchu původní tradice podarovány a charita nijak neutrpí. A budete mít jistotu, že příští rok přijdou zase.

Akční letáky