Slovensko: Ľudová strana Naše Slovensko

Robert Fico a jeho strana Smer–SD už počtvrté vyhrála na Slovensku volby. Dosavadní premiér ale nemá jistotu, že bude zemi opět vládnout, a to i přesto, že jej prezident Andrej Kiska pověřil sestavením vlády. Ficův sociálnědemokratický Smer ve volbách zvítězil, ztratil ale parlamentní většinu. V Národní radě bude mít asi třetinu křesel. Zbylá si rozdělí dalších sedm stran a hnutí, včetně krajně pravicové Ľudové strany Naše Slovensko.

Právě volebního úspěchu Mariana Kotleby, šéfa krajně pravicové Ľudové strany Naše Slovensko, si nejvíce všímají zahraniční média. Podle některých je šokující, že strana získala 8 procent hlasů. Podle českého prezidenta Miloše Zemana se jedná o fašistickou stranu. „Je to nástupce Hlinkovy lidové strany. Je to normální fašistická strana, která u nás v takovém rozsahu díky bohu neexistuje," prohlásil v týdnu český prezident při návštěvě Karlovarského kraje.

Francie: Národní fronta

Podobný trend se objevuje i ve Francii. V loňských krajských volbách vyhrála první kolo krajně pravicová Národní fronta Marine Le Penové. Získala přes 28 procent hlasů. Strana vyhrála v šesti ze 13 regionů, z toho ve dvou naprosto výrazně. Marine Le Penová, šéfka Národní fronty, vyhrála s velkým náskokem na severu Francie v regionu Nord-Pas-de-Calais, kde získala přes 41 procent. Calais tvoří de facto hranici mezi Francií a Velkou Británií, která je cílovou destinací pro mnoho uprchlíků. Bodovala i její neteř Marion Maréchalová--Le Penová na jihovýchodě země.

Navzdory výraznému úspěchu v prvním kole voleb Národní fronta nakonec propadla. Ve druhém kole už zvítězili pravicoví republikáni. Ve dvou výše zmíněných regionech republikáni uspěli v souboji s Národní frontou jen díky tomu, že se socialisté z druhé kola stáhli, aby usnadnili porážku krajní pravice. Na severu a jihovýchodě země tak nakonec propadly obě příslušnice klanu Le Penů, které nicméně dokázaly proti společné pravo-levé frontě získat až 45 procent hlasů. V celkovém součtu hlasů skončila Národní fronta na třetím místě s více než 28 procenty. Očekává se, že Le Penová bude kandidovat i na nejvyšší úřad a bude se chtít stát prezidentkou. Odborníci jí dávají velké šance v postupu do druhého kola.

Švédsko: Švédští demokraté

Ve Švédsku získali díky imigrační vlně v roce 2010 popularitu nacionalističtí Švédští demokraté. V parlamentních volbách v roce 2014 si strana připsala bezmála 13 procent hlasů a obdržela 49 z 349 mandátů. A loni v srpnu už z průzkumů veřejného mínění vyšla jako nejpopulárnější. Původně marginální partaj, která byla dlouho odsuzovaná jako xenofobní a rasistická, má nyní podporu čtvrtiny Švédů.

Krajně pravicová strana Švédští demokraté se do švédského parlamentu poprvé dostala v roce 2010. Byla to první politická strana, která mimo jiné odmítá přistěhovalce, gaye a žádá zavedení trestu smrti. Podle komentátorů šlo v zemi proslulé liberální společností a tolerancí vůči imigrantům o zásadní posun. Vedení Švédských demokratů nicméně nálepky jako „xenofobní" odmítá. Sami se označují za nacionalistickou stranu. Hlavním bodem jejich programu je snížení přistěhovalectví do Švédska až o 90 procent. Za největší zahraniční hrozbu od druhé světové války označují islám.

Německo: Alternativa pro Německo

O tom, že vstřícná politika vůči uprchlíkům má stále méně příznivců, svědčí i průzkumy v Německu, které přijímá rekordní počet běženců. Krize spojená s tímto fenoménem oslabuje vládní strany a naopak posiluje krajně pravicová uskupení. V současné době 80 procent Němců soudí, že uprchlická krize se vymkla velké koalici křesťanských a sociálních demokratů z ruky. Nejvýznamnější z pravicových uskupení je Alternativa pro Německo (AfD), která vznikla v roce 2013 jako vůbec první německá euroskeptická strana. Během dvou let dokázala získat zastoupení v parlamentech pěti spolkových zemí. Prošla postupným odklonem doprava od podpory odchodu Řecka z eurozóny až k boji proti imigrační politice kancléřky Angely Merkelové.

Kdyby se konaly v únoru parlamentní volby, Alternativa pro Německo by se stala nejsilnější opoziční stranou s 13procentní podporou. Vyplývá to z průzkumu Deutschlandtrendu stanice ARD. Úspěch AfD se očekává i ve třech nadcházejících zemských volbách. Jak ukazují předběžné výsledky, pravicově populistická AfD zaznamenala na úkor etablovaných stran dvouciferné zisky. Alternativa pro Německo si nejvíce polepšila ve východním Sasku, které je tradičně baštou neonacistických hnutí.

Řecko: Zlatý úsvit

Také v řeckých parlamentních volbách, ze kterých opět vzešel vítězně levicový Alexis Tsipras, zabodovala krajně pravicová strana. Zlatý úsvit obsadil třetí místo. Většina jeho vůdců přitom byla v dubnu loňského roku postavena před soud kvůli obvinění z provozování zločinecké organizace „maskující se jako politická strana". Zlatý úsvit těží z uprchlické krize a ekonomického zoufalství Řecka. Neonacisté ze Zlatého úsvitu chtějí ze země všechny cizince vyhnat.

Tato xenofobní strana získala před třemi lety zanedbatelných 0,23 procenta hlasů. Teď ji volilo více než šest procent voličů. Nedávné hlasování naznačuje, že tato strana představuje velmi znepokojivý fenomén.

Rakousko: Svobodní

Pravicoví populisté hrající na uprchlickou notu se dostávají ke slovu i v Rakousku. Ukázalo se to mimo jiné na příkladu enormního úspěchu Svobodných v Horních Rakousích. Ti získali v loňských regionálních volbách 30,4 procenta hlasů a skončili druzí hned za Rakouskou lidovou stranou (ÖVP), jejíž podpora oproti minulým volbám prudce klesla. Popularita pravicové FPÖ roste i na celostátní úrovni. Strana Svobodných už dlouho dominuje všem volebním průzkumům v Rakousku. Je ostře proti přistěhovalcům a těží z aktuální migrační krize.