Historie

Utrápila se, nebo spadla z koně? Druhá choť Karla IV. zemřela ve svých 23 letech

20. říjen 2019 četba na 4 minuty
Druhá manželka Karla IV. Anna Falcká

Druhá manželka Karla IV. Anna Falcká

Foto: CC0 1.0: Packare; Wikimedia

Její život byl velmi krátký, přesto by bez ní Karel IV. jen těžko dosáhl takové moci a úspěchu. Panovníkovou chotí se Anna Falcká stala před 670 lety.

FOTOGALERIE

Nejslavnější český vladař Karel IV. měl čtyři manželky. Blanka z Valois byla jeho první a podle mnohých i životní láskou. Třetí manželka Anna Svídnická se stala matkou Karlova nástupce Václava IV. a poslední Eliška Pomořanská se zase do povědomí národa vepsala bájnou silou, díky níž prý dokázala lámat meče. Stačí si vzpomenout na film Noc na Karlštejně.

O druhé choti v pořadí, Anně Falcké, se však tolik nehovoří. Přesto měla v Karlově životě nezastupitelnou roli.

Politická bitva

Dcera rýnského falckraběte Rudolfa II. byla dlouhá léta stranou zájmu. Narodila se v roce 1329 Anně Korutanské, ale o jejím dětství a dospívání nejsou prakticky žádné prameny. Celá Evropa se o ni začala zajímat až poté, co se stala manželkou Karla IV. Podle tehdejšího zvyku za vším nebyla láska, ale spíše politický kalkul.

Karel musel po smrti otce Jana Lucemburského na bitevním poli v roce 1346 tvrdě bojovat o vliv v německé říši. Nechal se v Bonnu korunovat římskoněmeckým králem, ale stále proti němu brojil početný zástup protivníků v čele s rodem Wittelsbachů, jehož předákem byl Rudolf II.

Karel IV. v roce 1348 oplakal Blanku z Valois, která zemřela patrně na tuberkulózu, a hned začal vyjednávat s anglickým králem Edwardem III. o sňatku s jeho šestnáctiletou dcerou Isabelou. O rok později bylo vše jinak. Wittelsbachové iniciovali volbu římského protikrále, kterým se stal nepříliš významný hrabě Günther za Schwarzburgu. Ideální loutka, kterou by Wittelsbachové mohli ovládat. Karel IV. si věděl rady.

Vycouval ze sňatku s Isabelou a začal se zajímat o dceru Rudolfa II. Zaskočený falckrabě nakonec souhlasil a 4. března 1349 se v Bacharachu konala svatba. Díky tomu Karel IV. definitivně otupil odpor v říši, navíc k zemím Koruny české připojil Horní Falc, které se začalo říkat Nové Čechy.

O měsíc později politický triumf dovršil, když byl znovu korunován římskoněmeckým králem, tentokrát už na tradičním místě v Cáchách. Den poté se korunovace dočkala také Anna a v listopadu téhož roku se ve svatovítské katedrále stala oficiálně i českou královnou. Tehdy již byla v pokročilém stadiu těhotenství.

Nepovedený lektvar

Karel měl z předešlého svazku s Blankou z Valois dcery Markétu a Kateřinu a toužil po mužském dědici. Když Anna v lednu 1350 porodila chlapce Václava, měl obrovskou radost. Ihned podnikl kroky k jeho budoucímu úspěšnému vládnutí.

Dříve pod dojmem faktu, že zatím nemá mužského dědice, určil za svého nástupce mladšího bratra Jana Jindřicha, markraběte moravského. Po Václavově narození svou vůli samozřejmě změnil. Několikaměsíčnímu synovi dokonce nechal holdovat jako budoucímu králi, což nebylo zrovna obvyklé. Také mu našel nevěstu v podobě jedenáctileté Anny Svídnické, dědičky posledního nezávislého polského knížectví.

Pak se však Karel IV. vážně roznemohl. Prý za to mohla Anna, která těžce nesla, že král neopětuje její city tak, jak by si představovala. Namíchala mu nápoj lásky, jenže lektvar se nepovedl a panovník se otrávil. Zda se historka zakládá na pravdě už asi nikdo nezjistí, ale faktem je, že Karla IV. tehdy skutečně trápily zdravotní potíže a blízcí se obávali o jeho život. Nakonec se zotavil, ale čekaly ho další rány osudu.

Sotva dvouletý Václav dostal podle všeho bakteriální infekci a zemřel. Okamžitě se objevila zvěst, že jej nechal otrávit Karlův zhrzený bratr Jan Jindřich, ale šlo jen o pomluvu. V únoru 1353 zemřela ve věku pouhých 23 let také Anna. Podle jedné verze se utrápila kvůli synově smrti, podle druhé spadla z koně a zlomila si vaz.

Karel IV. se každopádně ve 37 letech stal podruhé vdovcem a za svou další manželku si vybral Annu Svídnickou, s níž hodlal oženit svého syna.

Akční letáky