Sršeň asijská (Vespa velutina nigrithorax) je druh menší, ale o to agresivnější sršně, pocházející pravděpodobně ze Šanghaje, která se vyznačuje lovením včel a ničením jejich hnízd. Nebezpečná ale může být i pro člověka, protože na rozdíl od české sršně obecné na lidi v blízkosti svého hnízda nejen útočí, ale vetřelce také třeba stovky metrů v hejnu pronásleduje. V Japonsku zemřou na její bodnutí každoročně desítky lidí.

V Evropě tento hmyz decimuje zejména domácí včelstva, která pro němu nemají vyvinutou žádnou obranu. Asijské sršně totiž mají oproti včelám velmi silná kusadla a jsou schopné včely doslova rozkousat, přičemž několik jedinců dokáže zničit celý úl. V západní Evropě navíc škodí tyto sršně i turistickému ruchu, protože do oblastí s jejich větším výskytem nechtějí turisté jezdit.

Sršeň asijská se dostala do Evropy pravděpodobně v roce 2004 přes francouzskou Akvitánii na některé z obchodních lodí z Asie (podle různých pramenů šlo o loď se zásilkou bonsají nebo porcelánu). Ze začátku tento hmyz rozšiřoval své území tempem zhruba o 100 kilometrů ročně, později se jeho postup trochu zpomalil, ale nikdy úplně nezastavil. V roce 2009 byly tyto sršně poprvé pozorovány na sever od Paříže, v roce 2012 se dostaly do italské Ligurie a o rok později na sever Španělska. V západních oblastech Německa se objevily prvně v roce 2014.

K rozšíření asijských sršní v Evropě přispělo podle Érica Darrouzeta z francouzského Ústavu pro biologický výzkum to, že lidé neumí hledat jejich hnízda, která by následně mohli ničit.

Podle současného vyjádření entomologa Jakuba Straky pro Blesk.cz mohou být asijské sršně v současnosti už 150 až 200 kilometrů od českých hranic a stále se šíří na východ a sever. Zastavit by je mohla silná zima, kterou by asijský hmyz neměl přežít.

Jed sršní asijských tvoří směs látek s nízkou, střední i vysokou molekulární hmotností. Obsahuje zejména peptidy a proteiny s enzymatickou funkcí. Peptidy jsou podobné melitinu ze včelího jedu.

Bodnutí asijskou sršní může u zasažených lidí vyvolat těžkou alergickou reakci, spojenou s otoky a nevolností. V případě většího počtu bodnutí může nastat i smrt. V Evropě je zatím znám případ úmrtí jednoho česáče jablek v Galícii na severu Španělska, který zemřel po zasažení dvaceti žihadly asijských sršní.

V Česku se vyskytuje celkem 23 druhů invazivních živočichů a 14 druhů invazivních rostlin. Jde třeba o severoamerické druhy raků přenášející račí mor, veverku liščí a popelavou či mývala severního, predátora přenášejícího nemoci. Z rostlin lze jmenovat například bolševník velkolepý, který vytlačuje vegetaci a může způsobit popáleniny.