Už více než měsíc policie pátrá po dvanáctileté Michaele Muzikářové z Ústí nad Labem.

Její zmizení v mnoha ohledech připomíná sedm let starý případ devítileté Anny Janatkové, která se ztratila cestou ze školy a policisté ji našli po pěti měsících zavražděnou nedaleko bydliště v Praze-Troji.

Jak ukazují data získaná od policie, ročně se v Česku pátrá po zhruba pěti tisících dětech a mladistvých.

Děti v ohrožení

Pro nejvážnější případy spouští policie od roku 2010 „Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech", známější jako Dítě v ohrožení.

Do poloviny února letošního roku jeho prostřednictvím policisté hledali 159 dětí, které se ocitly v bezprostředním ohrožení zdraví či života.

„Většina takových pohřešovaných se najde v rámci hodin," říká Petra Binková, která má na ministerstvu vnitra pátrání po zmizelých dětech na starosti.

Její slova ostatně dokládají i dva ze tří letošních případů Dětí v ohrožení – čtrnáctiletého chlapce z Rokycan a jedenáctiletého hocha z Plzně, který se ztratil cestou na nákup. Do několika hodin byli zpátky u rodičů.

Útěkáři i únosy rodiči

Ročně policie vyhlásí kolem pěti tisíc pátrání. Většinou po dětech a mladistvých, kteří sami utekli od rodiny nebo z „pasťáků" či jsou „uneseni" jedním z rodičů.

Zhruba čtvrtina mizí od rodiny, tři čtvrtiny jsou „svěřenci" z ústavů.

Mladší 15 let tvoří opět zhruba čtvrtinu, zbytek jsou ti, kteří již mají občanský průkaz, ale ještě nejsou plnoletí.

Kluci versus holky

Co se týče pohlaví, vedou hoši – těch mizí více než polovina, ale v posledních letech narůstá podíl dívek. V roce 2010 jich bylo 37 procent, loni už 44.

Když se jde ještě do většího detailu, lze najít další zajímavé rozdíly – zatímco u chlapců jsou mezi útěkáři především svěřenci z ústavů – bez ohledu na věk, u dívek to neplatí. Ve věku do 15 let se pátrá více po těch z rodin než z ústavů.

„V celé Evropě utíká obecně více dívek, v tomto ohledu tedy jen dorovnáváme tento trend," poznamenává Binková. V posledních letech prý na útěcích mohou mít výraznější vliv sociální sítě.

Kdy se ztrácejí

„Děti utíkají hlavně kvůli náročné rodinné situaci," říká Michaela Pišiová z Linky bezpečí.

V loňském roce na ni zavolalo 312 dětí, které opouštěly domov nebo o tom uvažovaly. Dvanáct z nich bylo týraných nebo zneužívaných.

Časté jsou také útěky ze strachu z reakce rodičů. Například v době kolem konce školního roku a vysvědčení se podle policie ztrácí více dětí než jindy.

Když se nenajdou

Z policejních statistik vyplývá, že se pátrá po dvou stovkách dětí. Především jde o ty, které utíkají opakovaně – často z ústavů. V kolonce „pohřešované" jich je nyní 17. Většinou jde o ty, které „unesl" jeden z rodičů.

Co se děje, pokud se je dlouhodobě nedaří najít?

„Aktivní pátrání trvá dvacet let od vyhlášení. Během nich se vyšetřovatel k případu vrací, poté se založí do archivu. V archivu se spisy uchovávají do sta let věku pohřešované osoby," uzavírá Binková.

info