Velký poprask na německé politické i kulturní scéně vyvolal poslední požadavek strany AfD, označované německými médii a částí politologů za pravicově populistickou, aby německá státní divadla zveřejnila přehledy zahraničních herců, hudebníků i tanečníků, kteří v nich vystupují, a současně aby byly prověřeny školy, které tyto umělce připravily na jejich profesní dráhu. Podle kritiků jsou takové požadavky otevřeně rasistické, strana ale jakoukoli kritiku odmítá.

"Rozhodovat má kvalita"

"Požadavek AfD mluví sám za sebe a nutně vede k úvahám, jaký záměr se za ním skrývá. Těžko lze předpokládat, že ušlechtilý," uvedl pro německou tiskovou agenturu DPA výkonný ředitel Státního divadla ve Stuttgartu Marc-Oliver Hendriks.

Stuttgartský starosta Fritz Kuhn se strany německých Zelených rovnou označil požadavek AfD za alarmující. Podle něj svědčí o tom, že AfD hodlá vystupovat proti státním divadlům. Stuttgartské Státní divadlo představuje se svými 1400 zaměstnanci, pocházejícími přibližně z 50 zemí, největší státní kulturní instituci ve spolkovém státě Bádensko-Würtembersko.

Proti požadovanému seznamu zahraničních umělců se ve Stuttgartu chystají i demonstrace, které by měly proběhnout tuto sobotu. "Jsme zděšeni tímto otevřeným rasistickým dotazem AfD," uvedl Cuno Brune-Hägele, ředitel sdružení Stuttgart ver.di, které je zájmovým spolkem obyvatel Stuttgartu.

Mluvčí německého ministerstva umění v reakci na požadavek AfD zdůraznil, že žádné seznamy národností pracovníků kultury neexistují. "Výběr umělců probíhá výhradně na základě kritérií umělecké kvality," uvedlo ministerstvo umění.

Podle šéfa komunikace Státního divadla Thomase Kocha se divadlo nechystá ani na základě požadavku AfD vytvářet nějaký podrobný přehled státní příslušnosti svých umělců. "Snaha vytvořit seznam národnosti umělců je teď obrovská, ale státní divadla takové záznamy nikdy nevedla," uvedl Koch.

"Argumentujete chybně"

AfD se jakékoli kritice brání s tím, že její oponenti hledají v jejím požadavku chybné motivy.

"Otázka na občanství umělců se zaměřuje především na realistický soupis stávajícího stavu, tedy statutu quo," uvedl mluvčí parlamentní skupiny AFD ve stuttgartském státním parlamentu Rainer Balzer. Rovněž požadavek na "prověření škol" podle něj směřuje pouze k tomu, aby se dosáhlo mezinárodního srovnání, pokud jde o hodnocení kvality uměleckých vzdělávacích center a jejich absolventů.

"Pro mladé umělce, kteří vyrůstají v Německu, může být vzhledem k jejich celodennímu vytížení školou obtížné najít dost času na vlastní uměleckou činnost," uvedl mimo jiné Balzer.

Alternativa pro Německo nicméně "válčí" s německými umělci dlouhodobě a ani jedna ze stran si v tomto sporu nebere právě servítky. K významné kontroverzzi mezi oběma stranami došlo například před necelými třemi lety, kdy aktivističtí umělci z berlínské skupiny Centrum pro politickou krásu postavili 22. listopadu 2017 v durynské vesnici Bornhagen před domem politika AfD Björna Höckeho kopii památníku holokaustu. Höcke o tři dny později prohlásil, že Centrum pro politickou krásu není uměleckou, ale zločineckou až teroristickou skupinou, a čtyři dny na to začala aktivisty vyšetřovat prokuratura v durynském městě Gera na základě trestního paragrafu o zločinném spolčení. Podle vyjádření mluvčího centra Tobiase von Laudenthala pro deník Die Zeit šlo o "frontální útok na uměleckou svobodu" a "pokus úřadů o zastrašování".

Opoziční AfD je v současnosti třetí nejsilnější stranou v německém spolkovém sněmu. Mnozí politologové ji označují za pravicově populistickou, hlavně kvůli její protiimigrační rétorice. Kritici AfD vyčítají i přijetí několika údajně neoprávněných finančních darů. Německá tajná služba prověřuje podezření na možné spojení AfD s Ruskem.