Člověk spí 7–8 hodin denně a je možné jej považovat za celkem průměrného spáče. Na jedné straně spektra zvířecích spáčů se potkáme s některými netopýry trávícími denně spánkem 15–20 hodin. Druhý extrém představují velcí savci, jako jsou sloni nebo žirafy. Ti spí denně méně než 4 hodiny.
Někdy ale máme o spánku živočichů zkreslenou představu, protože vycházíme z pozorování zvířat chovaných v zajetí. Tam nemají zvířata co dělat, nemusejí shánět potravu, a tak prospí mnohem více času.
Řada encyklopedií stále ještě uvádí, že lenochodi prospí 15–20 hodin denně. To ale platí pro lenochody žijící v zoo. Při sledování lenochodů v pralese pomocí čidel předávajících na dálku informace o aktivitě zvířete se ukázalo, že lenochodi nespí ani 10 hodin denně a jsou tedy poměrně čilí.
Spaní na polovinu mozku
Také způsob spánku zvířat bývá velmi různorodý. Třeba kytovci usínají jen na jednu polovinu mozku, protože potřebují i ve spánku pravidelně vyplouvat na hladinu k nadechnutí. Nesmí usnout „na celý mozek", protože by se mohli utopit. Například u delfínů se obě mozkové hemisféry střídají. Když jedna usne, druhá drží hlídku a po nějakém čase si úlohy vymění.
Zcela nedávno byl odhalen spánek na půl mozku i u člověka. Pokud spíme první noc v neznámém prostředí, neusínáme na plný mozek, ale jen na jednu jeho polovinu. Podvědomě tak držíme pohotovost v obavě, aby nás ve spánku nic nezaskočilo.
Pokud spíme první noc v neznámém prostředí, neusínáme na plný mozek, ale jen na jednu jeho polovinu.
Na půl mozku spí i někteří ptáci, například kachny sedící na okraji velkého hejna. Těm ve spánku bdí polovina mozku kontrolující oko upřené ven z hejna. Kachna ve spánku hlídá a je s to zaregistrovat blížící se hrozbu. Ptáci uvnitř hejna spí spokojeně „na plný mozek".
Pozoruhodní spáči jsou rorýsi. V afrických zimovištích za půl roku ani na chvilku neusednou a celou tu dobu tráví ve vzduchu. Usínají vždy jen na několik vteřin a po tomto „mikrospánku" se opět probouzejí.
Komu se zdají sny?
V mozku spícího savce se střídají dva zcela odlišné typy aktivity. Při fázi spánku označované jako SWS (zkratka anglického „slow wave sleep") se objevují v mozku pomalé vlny s velkou amplitudou. Vznik těchto vln je řízen z předního mozku. Druhá důležitá fáze spánku se označuje jako REM (zkratka anglického „rapid eye movement"). Je pro ni typický stav aktivace. V mozku spáče vznikají rychlé vlny s malou amplitudou, jejichž vznik řídí centra v mozkovém kmeni.
Savci během REM fáze rychle pohybují očima. Zdají se jim sny. Dochází u nich k uvolnění svalstva, aby se nemohli pohybovat a v živé fázi spánku si neublížili.
Podobně dělí spánek na fáze SWS a REM i ptáci. I opeřenci tedy ve spánku sní. Zcela nedávno byla odhalena aktivita mozku odpovídající SWS a REM fázím i u spících plazů, konkrétně u australské agamy vousaté.
Autor: Dotyk