Nic není, jak se zdá. Alespoň ne v pohádkách dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena (1805–1875). Stokrát omleté příběhy o princezně na hrášku, ošklivém kačátku, malé mořské víle nebo císařově slavíku dostávají v knížce překladatelky a pedagožky Heleny Březinové úplně jiný rozměr.

„Čteme-li Andersenovy pohádky ve spolehlivém překladu a pozorně, neunikne nám, jak na nás pohádkář mohutně pomrkává, abychom sdělované pravdy nebrali za bernou minci,“ upozorňuje autorka v úvodu. „Andersen si vypůjčuje klasický pohádkový žánr, naplňuje jej však radikálně novým obsahem, obsahem určeným zejména dospělým.“

Labyrintem mysli

Formou krátkých tematických esejů se Březinová dostává pod kůži zdánlivě jednoduchým vyprávěním. Zkušeně nás vede labyrintem rozmarné (a v dobrém slova smyslu zvrhlé) mysli klasika, který na neštěstí zkameněl a dostal se do čítanek, aniž by veřejnost pochopila, co se jí svými parabolami snaží sdělit. Třeba cosi o krizi jazyka a literatury, anebo o společenské přetvářce a prudérii, ale nejvíce o mystériu života a umírání.

Vědomí prázdnoty

„Žádný sochař mě nezná, neviděl mě číst, neví, že za sebou nikoho nesnesu, že děti nemám za zády, na klíně ani na koleni,“ vztekal se Andersen krátce před smrtí, když mu v Dánsku chtěli postavit velmi tendenční pomník.

Ten, kdo si jeho původní i odvozené pohádky dokáže vychutnat ve více rovinách, musí vidět, že se pokusil de facto o totéž, co později dovedl k dokonalosti Franz Kafka. „Tito klasičtí vyprávěči na první dojem sugerují dojem, že nás vedou k poznání hlubší moudrosti,“ píše Březinová, „jenže pokud jde o ponaučení, musí si čtenář po dočtení posledních řádků nutně připadat podveden, ona moudrost má totiž povážlivě blízko k tragickému uvědomění si prázdnoty...“

To je podstata Andersenovy historky o učenci, jenž je nahrazen svým vlastním, životnějším stínem. I té o Olem Zavřiočkovi, který dětem vypráví podivné (ne)pohádky o zrání, zklamání a smrti. Dánský termín pro pohádku zní „eventyr“. Zvláštní děj oslovující fantazii – o pohodě a bezpečí se tu nic nepraví.