Někdy stačí sedět a čekat. Česko má téměř jisté, že do pěti let posílí svůj význam v evropském plynárenství. Již dnes neproudí ruský plyn do Evropy z východu směrem na západ, ale spíše ze severu na jih. Po plánovaném rozšíření plynovodu Nord Stream to bude platit absolutně.
K revoluci v evropské energetice došlo v listopadu roku 2011, kdy odstartoval provoz prvního potrubí Nord Streamu, táhnoucího se z ruského Vyborgu po dně Baltu až do německého Greifswaldu. Druhé se přidalo zhruba o rok později. Gazprom spolu se západními koncerny Shell, Uniper, BASF, Engie a OMV nyní pracuje na zdvojnásobení kapacity Nord Streamu. Třetí potrubí chce spustit do provozu v závěru roku 2019, čtvrté o rok později.
Zemní plyn k zákazníkům v Rakousku, Bavorsku či na Slovensku bude proudit přes českou potrubní soustavu. „Málo se ví o tom, že přes Česko jdou také dodávky ruského plynu do Itálie. Částečně se tak děje od ledna loňského roku, po rozšíření Nord Streamu objemy dodávek dále vzrostou,“ říká vládní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Hlavním vítězem nového modelu bude Německo, přes jehož území nově proteče většina ruského plynu určeného ke spotřebě v Evropské unii. Hlavním poraženým budou Ukrajinci, do nevýhodné pozice se dostanou i Poláci a Slováci. Není proto divu, že tyto tři země se snaží rozšiřování Nord Streamu zastavit.
Faktor zklamání z Poláků a Ukrajinců
Zájmy zemí Visegrádské čtyřky se štěpí a v případě plynárenství lze hovořit o tom, že Visegrád je v troskách. Velké zklamání vypuklo poté, co polský správce plynovodní sítě Gaz-System informoval o odložení stavby česko-polského plynovodního propojení Stork II o tři roky.
Jednalo se o jednu z plánovaných staveb severo-jižního propojení, díky kterému mělo Česko získat přístup k terminálu pro dovoz zkapalněného plynu ve Svinoústí u Štětína. Poláci poslali informaci o odložení stavby pouze Evropské unii, české straně to k nelibosti místních politiků a diplomatů oficiálně nesdělili.
Ani o polském boji proti dalším potrubím v Baltském moři si nelze dělat iluze.
Projekt Stork II přitom patří mezi prioritní stavby i z evropského pohledu. Evropská komise podporuje výstavbu nových propojení mezi členskými státy nejen slovně – před rokem projektu schválila dotaci ve výši 62,7 milionu eur (1,7 miliardy korun).
Ani o polském boji proti dalším potrubím v Baltském moři si nelze dělat iluze. Poláci sice varují před rostoucí závislostí na ruském plynu, ve skutečnosti však sami prosazují výstavbu konkurenčního projektu Jamal II, který by vedl ruský plyn do Německa přes běloruské a polské území.
Pověst Ukrajinců pokazil nedávný pokus tamního provozovatele plynovodů zvýšit poplatky za tranzit až šestinásobně. „Ukrajina by neměla stále zvyšovat svoje požadavky na zvýšení tranzitních poplatků, tím výrazně snižuje svoji pozici v mezinárodním plynárenství i svou důvěryhodnost,“ upozorňuje energetický expert Vladimír Štěpán z konzultační firmy ENAS.
Trumfy do rukou Gazpromu
Ukrajinské plány pouze dávají ruskému Gazpromu do rukou další trumfy. Nyní může snadněji rozptýlit podezření evropských vlád, že výstavba dalších dvou potrubí baltského plynovodu Nord Stream má hlavně politickou motivaci a že jejím cílem je obejít a „vyhladovět“ neposlušnou Ukrajinu.
Již dnes je plynový koridor přes tuto zemí o dva tisíce kilometrů delší a navíc i dražší. Gazprom tak může tvrdit, že jeho motivace je čistě byznysová. „Náklady na dopravu plynu do Německa budou prostřednictvím Nord Streamu 1,6krát nižší než ukrajinskou cestou,“ uvedl před měsícem šéf Gazpromu Alexej Miller.
Loď pokládající první potrubí Nord Streamu v srpnu 2010.
Loď pokládající první potrubí Nord Streamu v srpnu 2010Autor: Nord Stream AG
Po plánovaném spuštění nových potrubí Nord Streamu zůstane podle šéfa Gazpromu tranzit plynu přes ukrajinské území pouze v rozsahu 10 až 15 miliard metrů krychlových ročně. Před nástupem krize v roce 2008 přitom přes ukrajinské území proudilo na západ až 130 miliard kubíků ruského plynu za rok, v posledních letech jen okolo 50 miliard.
Ukrajina po roce 2020 zaznamená výpadek poplatků ve výši dvou až tří miliard dolarů ročně. Pro zbídačenou zemi na pokraji ekonomického kolapsu to bude znamenat další těžkou ránu.
Skokový nárůst přepravy přes Česko
Tranzitní poplatky, o něž přijdou Ukrajinci, budou nově inkasovat Němci a Češi. K takovému závěru dospěla například v květnu zveřejněná studie polského Centra východních studií (OSW). Ruský plyn přepravený do německého Greifswaldu má totiž směřovat na jih novým plynovodem EUGAL do oblasti Krušných hor a dále do české plynovodní soustavy.
Podle zmíněné studie přivedou starší plynovod OPAL a nově připravovaný EUGAL do saského Krušnohoří celkem až 87 miliard metrů krychlových plynu ročně. To představuje zhruba desetinásobek spotřeby v Česku. Část bude směřovat na západ přes střední Německo, většina však zamíří na jih přes české území.
Nová mapa Evropy: jak bude trh s plynem fungovat po rozšíření Nord Streamu.
Nová mapa Evropy: jak bude trh s plynem fungovat po rozšíření Nord Streamu.Autor: web nord-stream2.com
Provozovatel páteřní sítě plynovodů v Česku Net4Gas zvýšený zájem o své služby potvrzuje. „V návaznosti na letošní německý průzkum trhu, který indikoval zájem o dodatečné kapacity ve směru Německo–Česká republika, spustila společnost Net4Gas svůj vlastní průzkum trhu. Výsledky ukázaly zájem o dodatečné kapacity ve směru z Německa přes Česko na Slovensko a do Rakouska,“ uvedla mluvčí Net4Gasu Zuzana Kučerová.
Výsledky průzkumu jsou dostupné na webu firmy Net4Gas. Zájem o kapacitu z východu Německa do Česka na konci roku 2019 skokově vzroste na 55 miliard metrů krychlových plynu ročně, přičemž dnešní kapacita je méně než poloviční. Zájem o kapacitu směrem na Slovensko a do Rakouska se zvýší až k 50 miliardám kubíků.
Výhody pro Česko jsou zřejmé. „Znamená to výrazně vyšší využití tranzitní trasy přes Českou republiku, tedy trasy s minimálními nutnými investicemi a s nízkými provozními náklady. Přinese to i vyšší využití českých zásobníků,“ zmínil plynárenský expert Vladimír Štěpán z konzultační firmy ENAS.
Současné kapacity plynovodů přes české území však bude třeba posílit. Jak ukazuje nedávná zkušenost se stavbou plynovodu Gazela, takový projekt je v Česku možné postavit v rozumném čase a za přijatelné náklady.
Miliardy pro Net4Gas a jeho vlastníky
Kolik z nové situace Net4Gas vytěží? Podle informací portálu Dotyk.cz bude výnos z tranzitních poplatků dosahovat zhruba půl miliardy dolarů ročně. V přepočtu tedy přibližně 12 miliard korun. Vydělá na tom i státní rozpočet, který daní firemní zisky 19procentní sazbou.
Nový model, kdy téměř veškerý plyn pro střední Evropu bude přepravován přes Německo, je výhodný i z bezpečnostního hlediska.
Jako mimořádně šťastné rozhodnutí se z dnešního pohledu zdá nákup společnosti Net4Gas ze strany konsorcia tvořeného fondem německé skupiny Allianz a kanadskou společností Borealis Infrastructure. Transakce se odehrála před třemi lety. Konsorcium tehdy původnímu vlastníkovi – německému koncernu RWE – zaplatilo 1,2 miliardy eur a navíc převzalo dluh v objemu 400 milionů eur.
Nový model, kdy téměř veškerý plyn pro střední Evropu bude přepravován přes Německo, je výhodný i z bezpečnostního hlediska. Vládci Kremlu nebudou moci neposlušné země od plynu odstřihnout nebo v jejich případě uplatňovat vyšší cenu. Ta se dnes tvoří na burzách v Amsterodamu a Lipsku a platí pro celý region. Vypnout celý Nord Stream a narušit tak obchodní vztah s Německem, Francií a Itálii by si dovolil jen naprostý šílenec.