Celý svět intuitivně cítí, že evropská soudržnost – už těžce nahlodaná válkou na Ukrajině, krizí eurozóny, bouřlivými diskusemi o záchraně Řecka a migrační vlnou – teď může dostat onu pověstnou poslední ránu z milosti. Hlasování Britů o vystoupení z Evropské unie, jež proběhlo ve čtvrtek 23. června, mělo šanci nastartovat procesy, které by znamenaly atomizaci starého kontinentu. Když nyní Britové řekli Unii sbohem, není pochyb o tom, že po desítkách let neustálého rozšiřování a spojování, uvolňování hraničních bariér a koncentrování moci v Bruselu a Štrasburku se starý kontinent vydá opačným směrem. Cestou „rozkladu na prvočinitele" – národní státy, případně na daleko menší evropská soustátí. Místo integrace desintegrace.
Otázkou jen je, jak rychle bude drolení postupovat a kde se zastaví. Pro odpůrce dalšího slučování bude ale v takové situaci bezpochyby platit – nelze otálet a je třeba kout, dokud je železo žhavé.
Vítězství brexitu vítají „pravověrní liberálové", kteří v současné Evropské unii vidí nedemokratickou svěrací kazajku sovětského střihu, jež dnes členské země staví do role legislativních komparsistů a jejich občanům direktivně určuje, jak mají žít.
Zároveň ale za rozklad EU bojují i ti, kteří tajně doufají v překreslení politické mapy Evropy a oslabení Západu. Již započatý proces hnědnutí východní Evropy a příklonu k Rusku, které přímo či nepřímo podporují i mnozí národní vůdci včetně českého prezidenta Miloše Zemana, patrně nabere na obrátkách. Příležitosti se teď jistě chopí i všichni evropští separatisté – od Belgie přes Španělsko po Itálii –, ať už je jejich motivace jakákoliv.
S nedozírnými důsledky i pro občany Česka. Ne nadarmo říká britský premiér David Cameron před časem řekl, že vystoupení Británie z EU by zvýšilo riziko další války v Evropě.
V celé bouřlivé debatě o pozitivech a negativech „brexitu" zaznívalo mnoho argumentů. Týdeník Dotyk rekapituluje vše podstatné, co z úst zastánců a odpůrců zaznívalo:
+ argumenty pro brexit
1. Británie bude mít kontrolu na migrací
Velkou Británii tíží nejen příchod migrantů z jiných částí světa, ale i z členských zemí EU, zejména východoevropských (hlavně Polska, také Bulharska, Rumunska i Česka). V tomto případě jde o legální volný pohyb pracovních sil. Je to ale hlavní důvod, proč si Britové přejí odchod z EU. Příchod statisíců přistěhovalců ročně je totiž obrovskou zátěží pro školství, zdravotnictví i sféru bydlení. Ale také pro sociální systém, kdy hlavně příspěvky na děti přistěhovalců a na tzv. kompenzaci nízké mzdy jsou trnem v oku pro většinu rodilých Britů.
Vytvořili například systém bodování uchazečů podle vzdělání, jazykové výbavy atd. (jako v Kanadě či v Austrálii). Podle britského Národního statistického úřadu v zemi loni přibylo 333 tisíc migrantů. Více než polovina z nich byla ze zemí Evropské unie. Přitom vláda Davida Camerona slíbila snížit roční počet přistěhovalců pod 100 tisíc. „Jediný způsob, jak dostat migraci pod kontrolu, je hlasovat pro odchod z Unie," prohlašuje bývalý starosta Londýna Boris Johnson, který je lídrem kampaně za vystoupení z EU.
2. Británie ušetří miliardy eur
Co se týče rozpočtu EU, země je dnes čistým plátcem a každý rok do Bruselu posílá o téměř deset miliard eur více, než kolik z něj na dotacích a grantech dostává.
Je třetím největším „sponzorem" EU, po Německu a Francii, ačkoliv se v roce 1985 tehdejší premiérce Margaret Thatcherové podařilo vyjednat výjimku, která britský deficit výrazně snižuje. Británie by si tak po brexitu mohla volně rozhodovat, jak s miliardami eur naloží.
3. Británie může obchodovat s dalšími zeměmi
Ostrovní monarchie již nebude vázána evropskou obchodní politikou, nebude uplatňovat cla a další bariéry dle Bruselu i tam, kde to není v jejím zájmu. Bude si tak moci obchodní vztahy nastavit dle vlastních preferencí a uzavřít těsnější spojenectví se svými tradičními partnery mimo Evropu – s USA, Kanadou, Austrálií či Novým Zélandem.
4. Británie se opět stane hegemonem v oblasti legislativy
Už nikdo nebude moci nějaký zákon obhajovat jen tím argumentem, že to vyžaduje evropská směrnice. Všechny zákony si Britové napíší suverénně podle svých vlastních potřeb. Brity přitom dráždí například ekologická regulace či regulace v oblasti bankovnictví, což je v zemi jeden z klíčových sektorů.
5. Británie může s Evropu kooperovat jinak
Británie sice nebude v Evropské unii, ale může vstoupit do širšího Evropského hospodářského prostoru (EHP), ve kterém je kromě zemí EU i Norsko, Lichtenštejnsko a Island.
A může si poté vyjednat i výhodnější podmínky vzájemného obchodu s EU. „Norsko totiž z 19 532 předpisů Unie přijalo jenom 5046, má svobodu vyjednávat a unijní integrační předpisy tak neplatí pro jeho vnější obchod," uvádí příklad zastánce brexitu Alexander Tomský, přičemž zdůrazňuje, že by tak Británie za přidružení v rámci EHP a vstup na společný trh platila podstatně méně, než platí dnes za členství v EU.
Bývalý starosta Boris Johnson (vlevo) je zástáncem odchodu Británie z EU.
+ argumenty proti brexitu
1. Oslabení britské ekonomiky
Všechny renomované instituce – Mezinárodní měnový fond, Světová obchodní organizace, OECD i třeba britská centrální banka – varují, že odchod z Evropské unie bude mít na britskou ekonomiku velmi neblahý dopad. Britský byznys výrazně oslabí a tisíce Britů přijdou o práci. Však i libra už mnoho měsíců oslabuje. Britské ministerstvo financí ve své analýze z května například uvádí, že země bude po případném odchodu z EU „trvale chudší" a to i v případě, že se se zbytkem EU dohodne na nějakém alternativním modelu kooperace.
Za dva roky po odchodu z EU by HDP mohlo spadnout o 3,6 procenta ve srovnání se situací, kdy by Británie v Unii zůstala. Nejpesimističtější varianta uvádí dokonce šestiprocentní pokles.
2. Británii bude chybět pracovní síla
Prudké omezení migrace může mít velmi negativní dopad. Podle britského Národního institutu pro ekonomiku a sociální výzkum by snížení migrace o dvě třetiny vedlo do roku 2065 k propadu ekonomiky o devět procent. Lidé budou muset platit více na zdravotnictví a důchody, jelikož zemi daleko výrazněji zatíží stárnoucí populace. Premiér Cameron říká, že sice chápe strach Britů z migrace, ale „odseknutí" od největšího trhu světa nepovažuje za dobré řešení, a to právě z ekonomických důvodů. Británie dnes migranty potřebuje, však i nezaměstnanost je na desetiletém minimu a příchozí migranti (mezi nimiž je podle britské studie podstatně více vysokoškoláků než v britské populaci) zaplňují volná místa například v rostoucím sektoru informatiky nebo ve zdravotnictví. Anebo naopak v oborech, které Britové odmítají zastávat (stavebnictví, zemědělství a pohostinství). Neplatí tedy, že by přistěhovalci připravovali domorodce o práci.
3. Hrozí propad Spojeného království
Zatímco většina Angličanů je pro brexit (s výraznou výjimkou kosmopolitního Londýna, který je proti), výrazně proti odchodu jsou Skotové a také občané Severního Irska. Ti chtějí v EU rozhodně setrvat.
Někde na pomezí jsou pak Velšané. Odchod z EU by tak jednoznačně posílil tlak na rozpad Spojeného království. Skotská premiérka už avizovala opakování referenda z roku 2014 o odtržení (tehdy ještě byli odpůrci odchodu z monarchie v převaze). Bezpečnostní analytici varují před teroristickými útoky v Severním Irsku, kde tamní Irové by po brexitu byli rázem odříznuti od sousední Irské republiky hraničními závorami a kontrolami. Oživí se tak zřejmě snaha o připojení Severního Irska k Dublinu. I bývalí britští premiéři Tony Blair a John Major vyslovují vážné obavy z nárůstu separatismu na ostrovech a vyzývají občany, aby hlasovali proti vystoupení. Britové by se tak možná jednoho velkého problému „zbavili", ovšem několik dalších a neméně složitých by svým odchodem z EU sami nastolili.
David Cameron, současný britský premiér, vyzývá občany, aby hlasovali proti vystoupení.
4. Oslabení mezinárodní spolupráce
Pro Británii by byl zásadní problém vyjednat nové obchodní dohody jak se současnými členy EU, tak i s dalšími zeměmi světa.
Je to práce na několik let, přitom přechodné období pro vystoupení je stanoveno jen na dva roky. Hrozí tak, že vývozní ambice Velké Británie udusí velmi vysoká cla a další překážky. Brexit děsí i zaměstnance nejrůznějších sektorů závislých na „bezbariérovosti" a úzké mezinárodní spolupráci. Očekává se omezení významu britského bankovnictví a stěhování některých bank z londýnské City třeba do německého Frankfurtu.
Proti brexitu se staví i britští vědci, včetně toho nejznámějšího, astrofyzika Stephena Hawkinga. Podle něj je důvodů pro setrvání v Evropské unii hned několik, ale tím hlavním je nenarušovat badatelskou výměnu mezi univerzitami a s ní související evropskou komunikaci vědců. Vědci by přišli i o evropské granty.
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier varuje, že by Británie po odchodu z osmadvacítky jen obtížně mohla řešit mezinárodní problémy, jež se i jí dotýkají, protože ty jsou příliš velké na síly jediného státu.
Poslední zveřejněný průzkum agentury ORB pro deník The Independent (mezi 2000 respondenty) vyzněl poměrně výrazně pro zastánce odchodu z EU. Ukázal také, že pro odchod jsou zejména lidé v seniorském věku, mladí by v EU raději zůstali. Ovšem mladí jsou tak
5. Ekonomické oslabení celé Evropy
Mnozí odborníci varují i před výraznými dopady na celou evropskou i světovou ekonomiku. OECD hovoří o snížení tempa globálního růstu o tři procenta do roku 2020. Ale tyto dopady by byly spíše nepřímé, vyplývající například z toho, že burzy mohou spadnout až o 30 %. Hrozící nástup radikálních stran v Evropě a z toho vyplývající politická nejistota může též vést ke znejistění trhů a ke zhoršení hospodářských výsledků.
Dopadů se bojí i další evropské ekonomiky. Třeba německý ministr financí Wolfgang Schäuble varuje před ekonomickými následky. „Nedokážu nyní vyčíslit dopady takového kroku pro Německo, ale znamenalo by to obrovské škody pro Evropu, možná i pro celou světovou ekonomiku. A největší hospodářské škody by nesla sama Británie," prohlásil. Německá banka DZ Bank odhadla, že brexit by mohl stát Německo do konce roku 2017 až 45 miliard eur (1,2 bilionu korun).
6. Británie by zůstala ve vleku unie
Alternativní vstup do širšího Evropského hospodářského prostoru namísto EU sice vypadá lákavě, ovšem Británie by ztratila vliv na vytváření norem, které pak jako člen EHP musí akceptovat.
Na celé území EHP se vztahují čtyři základní svobody – volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. A Británie by se tak v EHP stejně nebyla schopna bránit migračnímu tlaku z dalších evropských zemí. Do unijního rozpočtu by i tak musela nadále přispívat, byť podstatně méně.
Kampaň před referendem vstupuje do rozhodující fáze. Převezměme zpátky kontrolu, nabádá jedno z hesel příznivců odchodu z EU.
7. Velká nejistota pro Brity v zahraničí
Z brexitu mají obavy i Britové žijící v zahraničí. Třeba v teplém Španělsku nyní pobývá možná až 800 tisíc britských občanů, vesměs penzistů. Ti se staví většinově proti brexitu. Přišli by o výhody, které nyní mají. „My všichni důchodci, co jsme tady, můžeme využívat španělské zdravotnictví, stejně jako Španělé mohou využívat u nás to naše. Máme zadarmo městskou dopravu, platíme zdejší ceny za ošetření a také máme nárok na sociální služby. O to všechno bychom přišli," řekla v anketě jedna z britských penzistek. I samotné Španělsko žije ze stejného důvodu v obavách, jak hlasování dopadne.
Tomáš Halík: Snad zvítězí rozum (psáno těsně před referendem)
V dnešním světě mohou evropské národy obstát v ekonomické konkurenci s giganty typu USA a Číny a řešit problémy typu masové migrace pouze společně, vyžaduje to pevnou politickou i ekonomickou integraci Evropy. Pro národy velikosti Česka by vystoupení z EU bylo naprostou ekonomickou a politickou sebevraždou, to si mohou přát jen ti, kdo by rádi využili nastalého politického a právního chaosu a pádu do vlivové zóny Ruska ke svým nekalým účelům.
Británie je jistě v poněkud jiné pozici, ale i pro ní by postavení izolovaného ostrova mělo řadu neblahých následků. Byl by to začátek konce „Velké Británie" – odstředivé tendence by se záhy projevily silnými snahami o odtržení Skotska a možná i dalších velkých regionů.
Zda by „brexit" pro zbytek zemí na kontinentu znamenal rovněž povzbuzení pro další politické drolení Evropy a tedy celkový úpadek a dokonce možnost lokálních válek, anebo by naopak vedl k posílení integrace zbytku Evropy, je těžké odhadnout.
Pevně doufám, že v Británii zvítězí rozum a odpovědnost, že Británie zůstane evropská a že velký sen největších duchů Evropy po řadu století – jednotná Evropa –, který je tak blízko uskutečnění jako nikdy v dějinách, nebude šílenstvím a zaslepeností národního egoismu tragicky zmařen.
Ani ústupky nestačily
Britské referendum se konalo 23. června poté, co britský premiér David Cameron v únoru letošního roku vyjednal nové podmínky v členské smlouvě. Prosadil si řadu výjimek ze společných pravidel. Nová smlouva upravuje hlavně oblast imigrace a sociální politiky, kdy omezuje příspěvky na dítě a kompenzaci nízké mzdy. Británie si také definitivně vyjednala, že nemusí přijmout euro. Zatímco Cameron je s dosaženým výsledkem spokojen, euroskeptici v jeho vlastní konzervativní partaji vedeni bývalým starostou Londýna Borisem Johnsonem nikoliv. A spolu s nimi i šéf čistě protiunijní Strany pro nezávislost Spojeného království (UKIP) Nigel Farage. I on požaduje ukončení členství.