„Podporu dostanou zemědělské bioplynové stanice, které vyrábějí elektřinu alespoň z 80 procent ze živočišného nebo potravinářského odpadu. Mohou přibýt desítky nových provozů," očekává předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Na rozdíl od jednotek uvedených do provozu do konce roku 2013 nebudou nové bioplynky dostávat dotace na vyrobenou elektřinu, ale formou zeleného bonusu na užitečné teplo. „Je to forma provozní podpory, která motivuje ke zpracování místního odpadu a k využívání tepla," zdůrazňuje Chalupa. Jak dodává Jan Habart, místopředseda Komory OZE a předseda Českého sdružení pro biomasu – CZ Biom, nová podpora není tak zajímavá jako na elektřinu ze stanic vybudovaných dříve.

O obnovení provozní podpory pro nové bioplynky se zasazoval Jaroslav Faltýnek, první místopředseda hnutí ANO, šéf sněmovního zemědělského výboru a stále také člen představenstva Agrofertu. Pro Babišův agrokolos znamená státní podpora pro „betonové krávy" dvojnásobnou příležitost. Jednak ji mohou využít zemědělské podniky, na které je podpora napasovaná. Navíc je to nový impulz pro firmu Farmtec z koncernu Agrofert, která bioplynky dodává.

Pro Babišův agrokolos znamená státní podpora pro „betonové krávy" dvojnásobnou příležitost.

Na provoz bioplynových stanic vydal stát do loňska více než 30 miliard korun. Jen za loňský rok to bylo 7 miliard. K tomu další zhruba 4 miliardy korun šly jako investiční dotace na budování výroben bioplynu z různých evropských fondů. Český rozpočet přispěl povinnou národní spoluúčastí.

V minulém roce vyrobily tuzemské bioplynové stanice 2509 gigawatthodin (GWh), fotovoltaiky 2264 GWh, uvádí ministerstvo průmyslu a obchodu.

V Česku je nyní podle Komory OZE 507 stanic. To je zhruba stejně jako v sedmkrát větší Francii. S kapacitou bioplynek Česko předstihlo už i Rakousko, které si přitom na zelenou energii dlouhodobě potrpí. České bioplynové stanice jsou co do výkonnosti v průměru dvakrát větší než v Německu, kde je zdaleka nejvíc těchto jednotek.

Pokud jde o zaměstnanost a životní prostředí, nejsou nevzhledná a páchnoucí monstra velkým přínosem pro český venkov. Na obsluhu stanice stačí pouze jeden člověk. S ekologií nemají velkokapacitní stanice s vysokým výkonem a efektivitou, které v České republice dostaly zelenou, mnoho společného.

Pokud jde o zaměstnanost a životní prostředí, nejsou nevzhledná a páchnoucí monstra velkým přínosem pro český venkov.

Efektivitu zajišťuje kukuřičná siláž. Taková zelená energie přímo konkuruje potravinám a navíc škodí polím. Aby kukuřice řádně narostla, vyžaduje obří dávky umělých hnojiv. Nic horšího pro erozi, která postihuje polovinu zdejších polí, nemůže být. Jak ošidná je orientace na kukuřičnou siláž, poznali provozovatelé výroben bioplynu v loňském suchém roce. Kukuřice nenarostla a chyběla hlavní surovina. Většina bioplynek byla postavena na úvěr a majitelé tak musejí udržet výrobu za každou cenu.