Pětačtyřicetiletý britský konzervativec Dominic Raab působil osm let jako poslanec britského parlamentu, od loňského ledna byl ministrem pro oblast bydlení a loni v červenci se stal za Británii novým vyjednavačem brexitu. Tuto funkci ale zastával pouhé dva týdny. Odstoupil z ní sám poté, co veřejně vyslovil nesouhlas s návrhem dohody o odchodu Británie z Evropské unie, který kabinet premiérky Theresy Mayové podpořil (nahradil ho dosavadní náměstek ministra zdravotnictví Stephen Barclay).

Na dohodě, se kterou odmítl souhlasit, se Raabovi podle jeho vlastního vyjádření na Twitteru nelíbil způsob, jakým strany vyřešily praktickou neexistenci standardní vnější hranice EU mezi Irskem a britským Severním Irskem. Podle něj představbovala regulační opatření navrhované pro Severní Irsko "velice reálnou hrozbu pro celistvost Spojeného království". Jako druhý důvod zmínil nesouhlas s pojistkou ohledně hranice mezi Irskem a Severním Irskem.

Takzvaná pojistka by začala platit po přechodném období v případě, že se do té doby nepodaří oběma stranám dojednat jiné řešení problému. Raab kritizoval, že právo veta v tomto případě drží EU. Obě strany se přitom zavázaly pokusit se nově věc domluvit do 1. července 2020. Právě v té chvíli se také mohou začít bavit o možnosti získat více času tím, že jednou prodlouží končící přechodné období.

Spolu s Raabem podala demisi i ministryně práce Esther Mcveyová, kterou vystřídala někdejší ministryně vnitra Amber Ruddová.

Silné rodinné kořeny

Podle politikova medailonku, který loni zveřejnil list The JC, se Dominic Raab, byť příslušník anglikánské církve, velmi silně hlásí i k českým židovským kořenům a rodinná historie jej v životě hodně ovlivnila. "Můj otec byl Žid, do Anglie se dostal z Československa v roce 1938 spolu se svou matkou, otcem a strýcem. Celý zbytek naší rodiny zahynul v koncentračních táborech," uvedl Raab loni v dubnu v rozhovoru pro Sunday Times.

V témže rozhovoru pak popsal, jak jako malý chlapec poslouchal "nad gulášem, knedlíky a štrůdlem" rozhovory o tom, jak moc jeho rodiče zasáhlo to, co v Československu páchali nacisté a jak krutě s ním naložili, i o tom, jak drtivou ránu zasadil svobodě jejich rodné země sovětský režim, který byl v Československu nastolen po válce.

Možná právě tyto vzpomínky se promítly do Raabových politických postojů. V létě roku 1998 vycestoval z Británie do Izraele a začal na univerzitě v palestinském Birzeitu na Západním břehu Jordánu (severně od Rámaláhu) pracovat pro jednoho z hlavních palestinských vyjednávačů mírové dohody z Osla. Ta byla podepsána mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny dne 13. září 1993 ve Washingtonu a představovala zlomový okamžik v izraelsko-palestinských vztazích, protože to bylo fakticky poprvé, co Palestinci uznali existenci Izraele. Její signatáři - izraelský premiér Jicchak Rabin a předseda Organizace pro osvobození Palestiny Jásir Arafat - dostali za její podpis Nobelovu cenu míru. Dlouhodobý dopad dohody je ale sporný, protože na palestinské politické scéně posílil její podpis opozici, a to zejména organizace Hamás a Palestinský islámský džihád, používající i teroristických metod.

Raab vždy patřil mezi zastánce mírového řešení arabsko-izraelského konfliktu a předtím, než se stal poslancem, pracoval na britském ministerstvu zahraničí jako poradce pro tuto oblast.

Proti antisemitismu labouristů

V pozdějších politických funkcích pak Raab několikrát vyjádřil znepokojení nad přístupem šéfa labouristů Jeremyho Corbyna k antisemitismu. "Nemyslím, že se dá říct, že by Jeremy Corbyn svým jednáním někdy nějak přispěl k tomu, aby zmírnil obavy lidí, podle nichž jsou labouristé jsou vůči projevům antisemitismu měkcí, nebo dokonce poskytují antisemitům bezpečné útočiště," uvedl Raab na Corbynovu adresu v rozhovoru pro Sunday Times.

Corbyn se před pěti lety zúčastnil například ceremoniálu k uctění palestinských pachatelů útoku na olympiádu v Mnichově v roce 1972, zabitých izraelským komandem, přirovnával izraelskou blokádu Pásma Gazy k obléhání Leningradu a Stalingradu nacistickým Německem a chválil graffiti zobrazující Židy, jak hrají Monopoly na zádech chudých. Několik kandidátů jeho strany muselo letos na jaře odstoupit z kandidátky komunálních voleb, protože se prokázalo, že sdíleli na svých sociálních profilech antisemitské hoaxy a konspirační teorie. Celá Labour Party čelí v Británii dlouhodobé kritice, že aktivně napomáhá šíření antisemitismu.

V otázce brexitu byl Raab od začátku na straně těch, kteří volili odchod Británie z Evropské unie, a byl i spoluzakladatelem společnosti Change Britain, úzce spojené s klíčovou kampaní za brexit Vote Leave (Volte odchod).

Chci pro své děti meritokracii

Raab je ženatý, s manželkou Erikou má dva syny, Petra a Joshuu. Mezi jeho hrdiny patří podle jeho slov americký prezident Ronald Reagan a Gándhí. Rodinné kořeny se u něj projevují i tím, že vytrvale nabádá k náboženské toleranci, v čemž jeho rodina může posloužit za osobní příklad.

"Můj otec byl Žid a vzal si mou matku, anglikánskou protestantku. Já si coby anglikánský protestant vzal brazilskou katoličku. Máme spolu děti a já sebemíň netuším, jakou kolonku by měly zaškrtávat v těch různých dotaznících zkoumajících náboženskou a kulturní rozmanitost. Doufám, že tyhle dokumenty skončí ve starém železe, protože chci, aby mé děti vyrůstaly v meritokratické společnosti, kde budou posuzováni jako jednotlivci - a která bude slepá vůči rase, náboženství, pohlaví a sexualitě," říká Raab.

Nadějný britský politik není jedinou britskou osobností, která se v poslední době přihlásila ke svým československo-židovským kořenům. S obdobným rodinným příběhem seznámil veřejnost letos v únoru ve vysílání britský herec Tom Hollander, jehož dědeček, židovský hudební kritik Hans Hollander, uprchl z Prahy před nacisty i s rodinou na poslední chvíli 15. března 1939. I v jeho případě ostatní příbuzní, kteří zůstali v Československu, během druhé světové války zahynuli.