Podobně jako byl v letech 2013–2015 byl kompletně „přemalován" Ústavní soud a jeho složení dnes víceméně odpovídá představám současného prezidenta Miloše Zemana (členy soudu jmenuje hlava státu se souhlasem Senátu), bude letos ve stejné režii téměř dokončeno přeobsazování Bankovní rady České národní banky, která hraje klíčovou roli v měnové politice.

Poslední z Klausovy gardy

Už v únoru skončí mandát dvěma členům Bankovní rady – Pavlu Řežábkovi a Lubomíru Lízalovi. Miloš Zeman dal již dříve na srozuměnou, že do rady nejmenuje nikoho, kdo by podporoval politiku intervencí a umělého oslabování koruny, přičemž této své mantry se zatím drží. Podle aktuálního vyjádření Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka dva končící členy vystřídají ekonomové Oldřich Dědek a Marek Mora.

Až Řežábek s Lízalem odejdou, „zemanovci" už budou mít v ČNB většinu. V radě setrvají už jen dva poslední příslušníci staré „Klausovy gardy", kteří na konci roku 2013 intervence na devizovém trhu, zahájené kvůli riziku deflace, odhlasovali – viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík (ti skončí na konci příštího roku).

V čele ČNB je od loňska v pozici guvernéra Zemanův věrný muž Jiří Rusnok, bývalý premiér, který je sice vůči intervencím smířlivější (podle něj splnily svůj účel), nicméně předpokládá, že do poloviny letošního roku zásahy skončí. To by mělo otevřít cestu k postupnému zpevňování koruny, tak jak si současný prezident přeje.

KDE SE LETOS BUDOU STŘÍDAT RADNÍ

  • Bankovní rada České národní banky
  • Rada Energetického regulačního úřadu
  • Rada Českého telekomunikačního úřadu
  • Rada České televize
  • Rada Českého rozhlasu
  • Rada Ústavu pro studium totalitních režimů

Po Radě ČT i ředitel Dvořák

Kdyby bylo na vůli prezidenta, zasáhl by jistě i do fungování veřejnoprávních médií, do kterých se velmi kriticky trefuje kvůli jejich údajné neprofesionalitě a hlavně „jednobarevnému" vnímání světa (podobný názor zastávají i jiní politici stojící často na levém i pravém okraji politického spektra). V tomto směru hlava státu žádné kompetence nemá, nicméně zejména v České televizi to bude příležitost jak mediálním kormidlem pootočit. Podobně tomu bylo už s veřejnoprávními médii v Maďarsku či v Polsku.

Kdyby bylo na vůli prezidenta, zasáhl by jistě i do fungování veřejnoprávních médií.

Nestane se tak asi v souvislosti s letošním jmenováním tří nových členů Rady ČT, větší „naděje" ovšem v tomto směru skýtá proces výběru nového generálního ředitele televize po Petru Dvořákovi, jemuž končí šestiletý mandát.

Ačkoliv je Dvořák vnímán jako člověk blízký nejbohatšímu Čechovi Petru Kellnerovi a v tomto ohledu může být přiřazován k oligarchickým strukturám, na druhou stranu mu právě tyto vazby údajně pomáhají být poměrně pevný v kramflecích a nepodléhat tolik politickým tlakům. Alespoň tak dnes situaci vnímá řada zaměstnanců České televize, s nimiž magazín Dotyk mluvil. Zda to bude platit i nadále, se ukáže během podzimu.

Vitásková na odchodu

Bez personálních obměn se letos obejdou vrcholové orgány Nejvyššího kontrolního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či veřejného ochránce práv, přesto lze očekávat i mnohé další politické diskuse kolem institucí zakládajících si na formální apolitičnosti.

Magazín Dotyk již informoval o připravované většinové obměně Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, který je trnem v očích zejména komunistických poslanců. Nelze ale opomíjet regulační úřady dohlížející na fungování síťových odvětví – energetiky a telekomunikací –, kde se točí desítky (či spíše stovky) miliard korun.

Miloš Zeman a dosavadní předsedkyně „nezávislého" Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Od srpna Vitáskovou vystřídá nový kolektivní orgán.Autor: Facebook Jiřího Ovčáčka

Kvůli přestřelkám se „solárníky" bude nadále jistě ostře sledováno hlavně další fungování Energetického regulačního úřadu, v němž poněkud kontroverzní Alenu Vitáskovou, souznící s Milošem Zemanem a politickým hnutím Úsvit, nahradí zcela nová pětičlenná rada.

Bez povšimnutí by neměly proběhnout ani změny v Radě Českého telekomunikačního úřadu, kde v době podzimních parlamentních voleb skončí mandát předsedovi Jaromíru Novákovi a už v březnu radnímu Ondřeji Malému. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) by měl už v příštích týdnech rozhodnout, zda chce, aby Malý, nominovaný někdejším ministrem za ODS Martinem Kubou, pokračoval (což je teoreticky možné).

Kvůli přestřelkám se „solárníky" bude nadále jistě ostře sledováno hlavně další fungování Energetického regulačního úřadu.

Jak předseda Novák, tak radní Malý byli vnímáni jako zastánci tvrdšího postoje vůči českému telekomunikačnímu oligopolu, stáli na straně drobných spotřebitelů platících za služby vesměs podstatně více než třeba lidé v bohatším Rakousku a Německu.

Otázkou je, jak se k tlaku na zlevňování postaví ministr Mládek a Sobotkova vláda, zda usoudí, že je možné lidem přidat nezanedbatelné peníze i prostřednictvím lepší regulace dosud málo konkurenčního trhu. Z některých prohlášení premiéra Sobotky vyplývá, že by spíše chtěl uvalit na operátory zvláštní sektorovou daň a výtěžek přerozdělovat. A toto se netýká zdaleka jen telekomunikací.

Jisté je, že i noví lidé v „nezávislých" radách mohou hodně napovědět, jaké jsou aktuální preference českých politiků.