Zdroj: WikiMedia Commons, CC By-SA 3.0, Andreas Wahra
Od Ježíše až k italské tragédii. Jsou obavy z pátku třináctého oprávněné?
Den, kterého se někteří lidé bojí jako čert kříže. Pokud jim navíc přes cestu přeběhne černá kočka, převrhne se slánka, popřípadě se blíží úplněk, přečkají jej pouze v neustávající nervozitě. Řeč je o pátku třináctého, který mimochodem znovu nastal právě dnes, 13. července 2018. Proč z něj vůbec máme takový strach a odkud tato pověra vzešla?
Zmíněná znamení, popřípadě i rozbité zrcadlo či průchod pod žebříkem. Lidé už odpradávna věří, že pátek třináctého přináší nekonečný kopec smůly. Je přitom zajímavé, že nikdo vlastně netuší, odkud se vlastně tato pověra vzala.
Jako první bychom se mohli vrátit až k časům Ježíše Krista. Jelikož byl ukřižován v pátek a na jeho poslední večeři bylo přítomno celkem třináct lidí, je dost dobře možné, že datum přinášející smůlu má původ právě zde.
Kromě toho byl pátek dnem, v němž podle Bible Eva podala Adamovi plod ze stromu poznání dobra a zla, což později vedlo k vyhnání obou hříšníků z ráje, anebo Kain ze msty zavraždil svého bratra Ábela, protože Hospodin nepřijal jeho obětní dar.
Co se číselné symboliky týče, v západním myšlení vyjadřuje celek povětšinou dvanáctka. Tolik je měsíců v roce, znamení zvěrokruhu, vánočních dní (jak uvádí stará koleda z Anglie). V řecké mytologii sedělo na hoře Olympu dvanáct bohů, podle hebrejského Tanachu měl Jákob dvanáct synů…
Je tak zřejmé, že cokoliv, čeho bylo třináct, se vymykalo tak výrazně, že lidé si toto číslo začali automaticky spojovat s neblahou předtuchou. Chammurapiho zákoník, zřejmě nejstarší soubor zákonů v historii pocházející z Babylonu, například v pořadí třináctý zákon úplně vynechal. Náhoda, nebo záměr?
Spolu však číslo i den víceméně nikdy nebyly propojeny – tedy až do devatenáctého století. V Itálii tehdy zemřel skladatel Gioachino Rossini, o němž posléze žurnalista Henry Edwards napsal: „Až do posledních chvil byl obklopen nejbližšími přáteli, a jestli je to pravda, tak stejně jako mnoho dalších Italů věřil, že pátek je smolný den a třináctka smolné číslo. Je pozoruhodné, že zesnul zrovna v pátek 13. listopadu...“
Vzpoura proti třináctce
Jako první se pokoušel mýty a pověry odbourat americký voják William Fowler, jenž založil The Thirteen Club (Klub třináct), aby se onu nešťastnému číslu „postavil“. Členové se potkávali vždy třináctého dne v měsíci, hodovali na třinácti chodech a jídlo bylo u každého stolu servírováno třinácti lidem. Klub během let nabral až 400 nadšenců, mezi nimi dokonce pět prezidentů USA – Ch. Arthura, G. Clevelanda, B. Harrisona, W. McKinleyho a T. Roosevelta.
K negativní pověsti samotného data přispěl i román Američana Thomase Lawsona, jenž nese přímý název Pátek třináctého. Bezohledný makléř v něm naplno využívá pověr, byť nepodložených, aby v tento den rozšířil zděšení z úpadku na slavné Wall Street. Pátek třináctého se objevuje i v dílech dalších autorů – v Železném králi Maurice Druona, Zrozen v krvi Johna Robinsona či Šifře mistra Leonarda Dana Browna.
Abychom nezapomněli – pro strach z pátku třináctého již dnes již existuje i oficiální označení. Zní paraskevidekatriafóbie a obsahuje řecká slova paraskeví (pátek) a dekatreís (třináct). Chronickou obavu ze samotné třináctky pak lékaři nazývají triskaidekafóbií.
Naplněné obavy
V historii se častokrát stalo, že strach z magického data se – bohužel – naplnil. První zmínka pochází už z kraje 14. století, kdy francouzský král Filip IV., nazývaný též železný král či Filip Sličný, nechal na pátek třináctého pochytat, uvěznit a později popravit stovky templářů, kteří byli obviněni z rouhání nebo z tehdy zakázané homosexuality.
Několik významných nešťastných událostí během onoho určitého dne nicméně nalezneme i v době nám bližší, konkrétně ve dvacátém, respektive jedenadvacátém století:
- První známá se datuje k roku 1939, kdy v lednu rozsáhlé požáry v australské provincii Victoria usmrtily celkem 36 lidí.
- V září o rok později pak nacisté spustili pět výbušnin na Buckinghamský palác během bombardování Londýna.
- V roce 1952 sestřelil Sovětský svaz vojenské letadlo Švédů, což bylo později popsáno v dokumentu Záhada zmizelého špionážního letounu.
- V březnu 1964 byla v New Yorku zavražděna barmanka Kitty Genoveseová, přičemž její vraždu vidělo přes třicet lidí, nikdo ale nezasáhl. Psychologové se zde později inspirovali k objasnění problematiky v pojmu „efekt přihlížejícího“, jenž vysvětluje, že čím více lidí přihlíží zločinu, tím menší je pravděpodobnost, že se někdo bude aktivně snažit mu zabránit.
- Jedno z nejhorších neštěstí na pátek třináctého – i historie celkově – se událo v Bangladéši v roce 1970, kde cyklóna, tedy tropický vír, zahubila na celém pobřeží země údajně až 500 tisíc lidí.
- O dva roky později havarovalo na cestě do Chile letadlo s uruguayskými ragbisty. Přeživší, jichž bylo ve výsledku jen 16 ze 45, museli v hrozných podmínkách dva měsíce pojídat těla mrtvých kamarádů, než se k nim dostal se zásobami první pomocný tým. Tragédie později inspirovala scénáristy ke vzniku filmu „Přežít“.
„Boží zásah“ ve 13:13
- Strach z létání v pátek třináctého možná vysvětluje i další neštěstí, jež se událo v Moskvě ve stejný den i stejný rok jako předchozí zmíněná havárie. Poblíž ruské metropole se totiž také zřítilo letadlo, pád ale nepřežil nikdo ze 174 pasažérů.
- A to stále není vše. V říjnu roku 1989 proběhl druhý nejhorší krach na americké burze a v Anglii byl vypuštěn počítačový virus, jež postihl stovky počítačů, možná nejvíce v historii Anglie před rokem 2000.
- V roce 1996 byl na pátek třináctého zastřelen nejslavnější americký raper Tupac Shakur, jehož smrt dodnes přitahuje desítky konspiračních teorií. Zemřel, nebo stále žije? Těžko říct…
- Zapomenout se nesmí ani na neuvěřitelný přírodní zásah z roku 2010, kdy v Anglii 13. srpna zasáhl blesk třináctiletého chlapce přesně ve 13 hodin a 13 minut. Hochovi se naštěstí nic vážnějšího nestalo a po ošetření lékařů byl propuštěn domů.
Věříte, nebo ne?
- Doposud poslední známou tragédií byla havárie lodi Concordia, během které zemřelo v roce 2012 dvaatřicet lidí – loď totiž u italského ostrova Giglio najela na útes. Jednalo se o plavidlo, jež vezlo zhruba dvakrát tolik pasažérů, co slavný Titanic (přesně 4252), naštěstí se však většina zachránila. Kapitán Francesco Schettino byl později, mimo jiné za zabití či nedbalost, odsouzen k nepodmíněnému šestnáctiletému vězení.
Tolik k pátku třináctého, dni, kterého se hrozí miliony lidí po celém světě. Jiní naopak tvrdí, že se jedná pouze o hloupé pověry a shody náhod a shovívavě mávnou rukou. Ať už patříte k první, nebo druhé skupině... Něco na nechvalně proslulém datu bude, nemyslíte?
