Ostuda jménem D8. Kdysi vysmívaní Poláci ve výstavbě dálnic Čechy drtivě poráží

Snímek z D8 v polovině letošního roku u Litochovic. Severočeská dálnice ve směru na Drážďany měla být hotova už před 15 lety.

Snímek z D8 v polovině letošního roku u Litochovic. Severočeská dálnice ve směru na Drážďany měla být hotova už před 15 lety.

Foto: DENÍK/Karel Pech

S velkou pompou, za účasti celé naší politické generality, bude zprovozněn poslední úsek dálnice D8. Šestnáct kilometrů mezi Lovosicemi a Řehlovicemi. Kdyby ale byli Češi soudní, přešli by raději tuto „událost roku" mlčením. V porovnání s tím, jak rychle se rozšiřuje dálniční síť v Polsku, jde spíše o ostudu. Naši severní sousedé v posledních letech dosahují až čtyřnásobně rychlejšího tempa výstavby (i po zohlednění velikosti obou zemí). Když to takto půjde dál, Poláci svou dálniční síť dokončí zhruba za 15 let, kdežto Češi za 45.

Zatímco v Polsku byl asi nejvýznamnějším akcelerátorem evropský fotbalový šampionát v roce 2012 (v tom samém roce bylo zprovozněno přes 600 kilometrů dálnic), v Česku zapůsobil jako inhibitor někdejší ministr dopravy Vít Bárta (ve funkci od července 2010 do dubna 2011), který kvůli údajně vysoce nadsazeným cenám stavebních prací rozhodl o okamžitém zastavení většiny dopravních staveb (nejen silničních, ale i železničních).

Nezasekla se pouze samotná výstavba, ale bohužel i přípravné práce. Mnohé projekční kanceláře poté začaly hledat náhradní zakázky v zahraničí.

Zánovní polská rychlostní komunikace S7 u města Grojec (severně od Varšavy)Zdroj: pl.wikipedia.orgZánovní polská rychlostní komunikace S7 u města Grojec (severně od Varšavy)Autor: pl.wikipedia.org

Můžeme debatovat o tom, zda důvody Bártova kroku byly oprávněné, či nikoliv, faktem je, že z tohoto pádu se Česko dosud nevzpamatovalo. Bylo by přitom nefér házet i po šesti letech vše jen na „sepergurua" někdejších vládních Věcí veřejných. „Myslím, že se na tom všem podepsalo i to až neuvěřitelně časté střídání ministrů dopravy, po panu Bártovi už máme šestého," podotýká profesor Petr Moos, který resort řídil na konci devadesátých let v době Tošovského vlády.

Rozdíl oproti Polsku ale Moos vidí hlavně v systematičnosti. „Poláci si někdy před deseti lety vytkli dopravní strategii a té se celkem důsledně drží, u nás ji ministři ani pořádně neznají, ač byla také přijata," všímá si respektovaný dopravní odborník.

Největší dálniční křižovatka v Evropě pobliž města Gliwice (Horní Slezsko)Zdroj: pl.wikipedia.orgNejvětší dálniční křižovatka v Evropě pobliž města Gliwice (Horní Slezsko)Autor: pl.wikipedia.org

Oni vědí, proč je to důležité

Podstatných rozdílů si ale všímají i manažeři stavebních firem, kteří mají s výstavbou polských dálnic osobní zkušenosti. Radim Čáp, ředitel akciové společnosti Metrostav Polska (dcera českého Metrostavu), vidí rozdíly už v přípravě projektů.

„Polský stát v tomto směru táhne za jeden provaz – motivací číslo jedna je čerpání dotací a rychlá výstavba dálnic. Poláci vědí, že je to posune dál. Nedochází tam v takové míře k sebedestrukci jako v Česku," soudí manažer.

Důležité je podle něj také třeba to, že polská legislativa umožňuje snazší výkup pozemků a rychlejší průběh EIA (posouzení vlivu na životní prostředí). „Oni změnili zákony už v období kolem roku 2008 tak, aby se dalo stavět. Mají například mechanismus na odstranění mimořádně nízké nabídkové ceny v tendru, takže se umí vyhnout nekvalitě ve stavění," podotýká Čáp.

Mapa z letošního srpna ukazuje již hotové polské dálnice a rychlostní silnice (zelené), rozestavěné (červené) a chystané (šedé)Zdroj: pl.wikipedia.orgMapa z letošního srpna ukazuje již hotové polské dálnice a rychlostní silnice (zelené), rozestavěné (červené) a chystané (šedé).Autor: pl.wikipedia.org

Jím řízená firma v současnosti pracuje v Polsku na třech projektech. Tím nejvýznamnějším je výstavba rychlostní komunikace S7 na severu Polska (Gdaňsk–Elblag). Zahrnuje jak 20 kilometrů samotné dálnice, tak kilometrový most přes řeku Vislu. Stavba je označována za největší geotechnický projekt ve střední Evropě, pokud se neberou v úvahu tunelové stavby.

◀ PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 2/3
DALŠÍ ČÁST ▶