Posledních deset let vzrůstá u nás i ve světě odpor vůči používání palmového oleje. Důvodem je na jedné straně jeho dopad na životní prostředí, protože kvůli zakládání plantáží na jeho pěstování se vypalují původní indonéské deštné pralesy, což ohrožuje existenci různých živočišných druhů, zejména orangutanů.

Dalším motivem, v případě použití palmového oleje v potravinách, je jeho neblahé účinkování na lidské zdraví. Obsahuje totiž vysoký podíl nasycených mastných kyselin, které ucpávají cévy.

Na druhé straně je třeba říct, že palmový olej je celkem běžnou součástí potravin už řadu let a ani jiné obdobné náhražky nejsou bez vady - například kokosový olej je na tom s nasycenými mastnými kyselinami ještě mnohem hůř než palmový.

Z čistě technologického pohledu pak jsou výhody palmového oleje jednoznačné. "Je tepelně stabilní, má dlouhou trvanlivost a je chuťově neutrální," začíná výčet jeho předností Pavel Orálek, mediální zástupce společnosti Mondelēz, která u nás vlastní například značku Opavia. Milan Linka, tiskový mluvčí Vitany, připojuje další kvality: výhodnou konzistenci a dostupnou cenu.

Palmový olej je dlouhodobě levnější než jeho alternativy. "Řepkový olej je přibližně o dvě stě až tři sta dolarů za tunu dražší než palmový, slunečnicový olej stojí ještě víc," srovnává Kateřina Holubová z Koalice proti palmovému oleji. Cenové rozdíly sice nebyly v posledních třiceti letech nikdy dramatické, přesto však přispěly k atraktivitě produktu z palmy olejné.

Není proto divu, že od devadesátých let jeho spotřeba na území Česka strmě stoupala. Prakticky z nuly se v roce 2005 vyšplhala až na rekordních 45 tisíc tun. Výrobci obhajují jeho masové nasazení také zdravotním hlediskem. "Palmový olej v některých případech nahradil v minulosti hojně používané částečně ztužené rostlinné tuky. Ty obsahovaly vysoký podíl trans-nenasycených mastných kyselin," shrnula sdílený postoj velkých potravinářských řetězců Andrea Brožová, tisková mluvčí firmy Nestlé. Oleje a tuky s těmito kyselinami škodí zdraví víc než jakékoli jiné.

Nepříjemné důsledky

S tím, že existují i horší tuky než palmový, souhlasí i jeho kritici. „Z hlediska vysokého podílu nasycených mastných kyselin jsou palmový, palmojádrový, ale i třeba kokosový olej bližší vepřovému sádlu či mléčnému tuku,“ srovnává Kateřina Holubová z Koalice proti palmovému oleji, což je platforma organizací i jednotlivců, která usiluje o snížení celosvětové spotřeby palmového oleje.

Jedním dechem však varuje: "Nejnovější výzkumy však ukazují, že kvůli rafinaci obsahují několikanásobně vyšší koncentrace rakovinotvorných látek než jiné rostlinné oleje." Podle ní jsou zranitelné především děti.

"V důsledku nešetrného zpracování se do palmového oleje mohou dostat problematické kontaminanty," přitakává Vanda Jarošová z tiskového oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Kde všude nalezneme palmový olej

  • margaríny
  • pečivo
  • „čokoládové“ pochoutky a pomazánky
  • sušenky
  • cereálie
  • zmrzliny
  • bonbóny
  • kojenecká výživa
  • dětské příkrmy

Českým spotřebitelům je dobře známý i ekologický rozměr masivního pěstování palem kvůli oleji. "Způsobuje bezprecedentní kácení deštných pralesů, vyčerpávání a erozi půdy, kontaminaci vodních zdrojů, ničení mořských ekosystémů, ztrátu druhové rozmanitosti a v některých případech i k vytlačení původních obyvatel z jejich půdy," vypočítává negativa Linda Gandalovičová z think-tanku Glopolis zaměřeného na analýzu ekonomické, klimatické a potravinové politiky na národní i mezinárodní úrovni.

"Kvůli palmovým plantážím ročně umírá až pět tisíc orangutanů. Při vypalování lesů navíc dochází k úniku skleníkových plynů, vysoušení a vypalování rašelinišť," dodává Holubová. „Při produkci jedné tuny palmového oleje se uvolní dalších až 70 tun oxidu uhličitého,“ přidává další znepokojivá čísla. Indonésie se tak stala třetím největším producentem skleníkových plynů na planetě – hned za Čínou a USA.

Únikové cesty

Pokud člověk nebo výrobce usoudí, že nevýhody palmového oleje převažují nad výhodami, má v zásadě tři možnosti: omezit jeho spotřebu, nahradit ho něčím jiným, nebo se alespoň podporovat jeho šetrnou produkci.

Prostřední cesta zní nejjednodušeji, ale má svá úskalí. „Když nahradíte palmový olej jiným rostlinným tukem, daná potravina se zdravou nestane,“ varuje Gandalovičová. Doporučuje proto věnovat pozornost etiketě a vybírat potraviny s nízkým obsahem nasycených tuků, cukru a soli, tedy „prázdných“ kalorií.

Informační povinnost

  • Výrobci musejí na obalech potravin uvádět typy použitých rostlinných olejů, nestačí tedy jako dřív pouhé označení „rostlinné oleje a tuky“.
  • Dle evropského nařízení navíc platí, že prodejce musí zákazníkovi na vyžádání předložit složení nebalených potravin, například pečiva.

"Záleží na výrobkové kategorii. Například v kulinářských výrobcích je možné ho nahradit živočišnými tuky," upozorňuje na druhý problém při hledání alternativ Brožová. "Třeba u čokolád s ovocnou náplní, které vyžadují chuťově neutrální tuk, správnou konzistenci náplně, viskozitu i bod tání je ale náhrada velice problematická," ilustruje.

Tento postup přesto zvolila například firma Hamé. "Palmový olej obsahuje jen několik našich výrobků, a to v řádech promile," uvedl její mluvčí Petr Kopáček. "Dodavatele kořenících směsí jsme nedávno oslovili s tím, zda a za jakých okolností by byli schopni se bez palmového oleje obejít," upřesnil.

Podobně se k surovině staví Agrofert, který ji využívá zejména v pekárnách značky Penam. "Již několik let se snažíme nahrazovat palmový olej zejména řepkovým olejem. Pomocí změny receptur se nám postupně daří ho eliminovat na minimum," nabízí z hlediska holdingu logickou alternativu mluvčí Jan Pavlů.

Od palmového oleje dávají ruce pryč i další výrobci. "V Česku je to například firma Semix, Medovník, Biopekárna Zemanka, Nutrin, postupně jej opouští také Emco, Carla nebo Prima," vyjmenovala je Holubová.

Globální korporace volí nejčastěji třetí cestu. Zavazují se k politice nulového odlesňování a čím dál častěji odebírají palmový olej s certifikátem RPSO (Roundtable on Sustainable Palm Oil), který mimo jiné zaručuje, že je výrobek v rámci dodavatelského řetězce vysledovatelný. „V současné době je palmový olej stěží nahraditelný. Společnost Mondelēz však kupuje olej produkovaný na legálně držených pozemcích bez ztráty rašelinišť,“ shrnuje politiku velkých řetězců Orálek.

„Globálně nakupujeme méně než jedno procento celosvětové produkce této suroviny. Vloni se nám podařilo 57 procent tohoto objemu získat z udržitelných zdrojů,“ pochlubila se Brožová s tím, že firma Nestlé má přísnější kritéria než RSPO. Přesto se výrobce zároveň snaží nabídnout v každé výrobkové kategorii alternativu bez palmového oleje.

Certifikátem RSPO se zaštiťuje i Vitana. "Od roku 2015 používáme pouze dražší certifikovaný palmový olej," uvedl Linka s tím, že většina byšických výrobků ho palmový tuk neobsahuje a společnost se stále snaží jeho podíl snížit.

Při čtení složení tradičních výrobků se člověku často vkrádá na mysl otázka, zda obsahovaly palmový olej i před třiceti lety. Odpověď na ni však většinou neznají ani sami výrobci. "U všech receptur to nevíme. Často se přechodem ze státního podniku Čokoládovny nezachovaly původní receptury," vysvětluje Brožová. "S určitostí to můžeme říci například u Studentské pečeti, jejíž originální receptura z roku 1975 palmový tuk obsahuje," připojuje jednu z výjimek.

Více informací nemají ani zástupci spotřebitelů "Například ve specifikaci tradičních Hořických trubiček se hovoří o použití ztuženého rostlinného oleje bez bližšího určení konkrétního druhu," krčí rameny Jarošová. Dodává však, že v celosvětovém měřítku byla až do poloviny 80. let spotřeba palmového oleje nízká.

Hlavní viník jsou biopaliva

Vrátí se tato nízká spotřeba v budoucnosti? Možná tomu paradoxně zabrání snahy, které se sice také prezentují jako ekologické, ale s jejich skutečným dopadem na životní prostředí je to mnohem problematičtější.

"Indonéská vláda chce zvýšit dotace na výrobu biopaliv. Tím by se měla zvýšit jejich dostupnost pro domácí spotřebitele, a tedy i udržet poptávka po palmovém oleji," popisuje protiútok největšího světového producenta palmového oleje Gandalovičová. Podle analýzy Světové banky by ve střednědobém horizontu mělo dojít ke snížení cen této komodity.

Právě výroba biopaliv, nikoli potravinový průmysl, je podle řady odborníků hlavní příčinou prudkého nárůstu poptávky po palmovém oleji. Například podle studie Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj vzrostla mezi lety 2006 a 2012 evropská spotřeba palmového oleje pro výrobu biopaliv o 365 procent, zatímco u kosmetiky a potravin došlo k nárůstu jen o šest procent.

Evropská unie však už zatroubilana cestu opačným směrem. „Evropská komise chce po roce 2020 snížit podíl biosložky v pohonných hmotách ze současných sedmi procent na zhruba polovinu,“ nastínila změnu unijní politiky Holubová. "V dubnu europoslanci vydali rezoluci pro omezení dovozu necertifikovaného palmového oleje a zákaz jeho používání pro výrobu biopaliv," připojuje Jarošová.

Cílem mnoha odborníků i neziskových organizací je podle ní dosáhnout úplného zrušení využívání "agropaliv" v Evropě. Problémem je však růst jejich podílu ve velkých, zejména asijských ekonomikách.