Zdroj: volné dílo: Harry Shipler/wikimedia.org
Postavil Ameriku na kola. První Ford model T byl vyroben před 110 lety
/VIDEO/ Když přesně před 110 lety vznikl první sériový vůz Ford model T, nikdo nečekal, že se zlatým písmem zapíše do dějin automobilismu. Cenově dostupné auto, přezdívané Plechová Líza, však doslova postavilo Ameriku na kola. V roce 1999 byl model vyhlášen Automobilem století a rok později byl jeho pohon zařazen mezi 10 nejlepších motorů století.
Jeho tvůrce, budoucí automobilový průmyslník Henry Ford, se narodil uprostřed Americké občanské války, 30. července 1863, na farmě Greenfield Township v Michiganu v rodině poměrně zámožného farmáře. Čekalo se, že jako nejstarší syn farmu převezme. Mladý Henry však nenáviděl tvrdou práci a dřinu v zemědělství. „Nikdy jsem nechoval žádnou zvláštní lásku k farmě. Byla to matka na farmě, co jsem miloval,“ napsal po letech.
Už od dětství byl fascinovaný vším mechanickým a v okolí si získal pověst zdatného opraváře hodinek. V šestnácti letech odešel z domova do Detroitu, aby se zde u firem James Flower & Bros a Detroit Dry Dock vyučil zámečníkem. Po vyučení se v roce 1882 vrátil na rodnou farmu a později získal místo ve společnosti Westinghouse jako opravář parních strojů.
V roce 1891 nastoupil jako inženýr do společnosti Edison Illuminating Company a poté, co byl o dva roky později povýšen na hlavního inženýra, měl dost času a peněz, aby se zaměřil na své vlastní experimenty s benzínovými motory.
Na Štědrý den 1893 úspěšně otestoval na kuchyňském dřezu vlastnoručně postavený jednoválcový motor. V červnu 1896 pak dokončil svůj první automobil Ford Quadricycle s výkonem čtyři koňské síly a maximální rychlostí 32 kilometrů za hodinu.
Prorazil až napotřetí
Po třech neúspěšných pokusech o rozjetí automobilového podnikání založil s několika společníky v roce 1903 společnost Ford Motor Co. K dispozici měl vypůjčených 28 tisíc dolarů, dva soustruhy, dvě vrtačky, hoblovačku, brusku a kovářskou výheň.
Prvním automobilem nově založené automobilky byl v roce 1903 Ford model A s plochým dvouválcovým motorem o výkonu osm koňských sil a třístupňovou převodovkou. Společnost přitom utratila skoro celý svůj počáteční kapitál, ještě než byl vůbec prodán první vůz. V bance z původních 28 tisíc dolarů v tu dobu zbývalo posledních 223 dolarů a 65 centů.
Od roku 1903 do roku 1908 pak Ford postupně nabídl modely B, C, F, K, N, R a S, ale stále to nebylo to Henryho vysněné auto. Ve své knize Motor Memories z roku 1947 popsal obchodník Eugene W. Lewis svou konverzaci s Fordem v roce 1905. Oba muži spolu tehdy diskutovali o rozvíjejícím automobilovém průmyslu.
„Chystám se vyrobit motorové vozidlo, které bude světlé, silné a čisté, aby ho mohly řídit i ženy. A bude mít dostatek síly, aby mohlo dělat jakoukoli práci. Bude se prodávat tak, že každý, kdo může vlastnit průměrného koně a bryčku, si bude moct dovolit vlastní auto,“ prohlásil tehdy Ford o svém vysněném budoucím modelu T.
První kus na svou dobu revolučního modelu T opustil dílnu 27. září 1908 a veřejnosti se představil o čtyři dny později. Auto o hmotnosti 540 kilogramů bylo vybaveno čtyřválcovým motorem o objemu 2,9 litru a výkonu 20 koňských sil. Ten mu umožňoval dosahovat maximální rychlosti 64 až 72 kilometrů za hodinu.
Planetová převodovka s jednám stupněm pro jízdu vpřed a jedním pro jízdu vzad pak činila model T snadným pro ovládání. Henry Ford však především dodržel slib, že auto bude dostupné. V době, kdy se cena nového automobilu běžně pohybovala výrazně nad 1000 dolary, nabídl model T za 850 dolarů. Cena navíc každý rok klesala a historického minima dosáhla v roce 1924, kdy model T stál 290 dolarů.
První modely T byly montovány ručně, jak bylo v té době běžné. Za první měsíc bylo vyrobeno pouhých 11 vozů. Změna nastala až v roce 1913, kdy Ford vytvořil pohyblivou montážní linku na podvozky modelu T.
Tato inovace, která se rychle stala v automobilovém průmyslu normou, umožnila zkrátit dobu potřebnou k vyrobení podvozku z 12,5 hodiny na jednu hodinu 33 minut. To umožnilo Fordovi nejen zlevnit cenu vozu, ale současně také zaplatit svým dělníkům nevídaných pět dolarů denní mzdy.
Do roku 1914 se Fordovi podařilo montážní proces natolik zredukovat, že za celý rok vyrobil víc automobilů než všichni ostatní výrobci dohromady. Když z jeho montážní linky sjel desetimiliontý model T, mělo devět z deseti aut na světě značku Ford.
Minimum inovací a černá barva
V souvislosti s modelem T je Henry Fordovi neprávem připisován výrok: „Každý zákazník si může vybrat jakoukoli barvu, pokud chce černou.“ Ve skutečnosti se až do roku 1914 vyráběl kromě černé i v červené, zelené a dvou odstínech šedé. Slavná politika „libovolné barvy, pokud je to černá“ byla praktikována pouze v letech 1914 až 1925.
Často se uvádí, že si Ford vybral černou barvu, protože černý lak uschl dříve než ostatní barvy, což mu umožnilo zrychlit výrobu. Dochované technické záznamy však naznačují, že černá barva byla zvolena pro její nižší cenu a delší trvanlivost.
Během 19 let, kdy se model T vyráběl, se dočkal pouze několika dílčích vylepšení. Základ však zůstával stále stejný. První modely T měly otevřené karoserie, které byly levnější na výrobu než uzavřené vozy, které vyjely až v roce 1915.
V roce 1917 přišly na trh nákladní podvozky pojmenované Ford model TT, které se lišily zejména zesíleným rámem a o 61 centimetrů prodlouženým rozvorem. Na jejich základě pak vznikaly nejen nákladní verze Fordu model T, ale i různé cisterny, hasičské vozy, autobusy a mnoho dalších nástaveb.
Ford však věřil, že model T má vše, co člověk kdy může chtít nebo potřebovat od automobilu, a další výzkum a vývoj proto nejsou potřeba. Přesto se v roce 1915 dočkal model T elektrických světel místo původních acetylenových lamp, v roce 1919 přišel elektrický startér a od roku 1925 byl dodáván s drátovými koly místo původních loukoťových.
Ostatní automobilky však neustále masivně inovovaly a nabízely stále pohodlnější vozy. V roce 1925 už vypadal model T ve srovnání se svým hlavním konkurentem Chevroletem zoufale staromódně. Přesto si Henry Ford odmítal připustit, že jeho milovaný model T má již dávno prošlé datum spotřeby.
Teprve pod tíhou výrazných propadů prodejů kapituloval a na konci května 1927 se po téměř dvaceti letech výroby se montážní linka pro model T uzavřela definitivně. Poslední vyrobený Ford model T v Detroitu měl výrobní číslo 15 007 033 a tento rekord v počtu vyrobených vozů nebyl překonán následujících 45 let.
Když se o šest měsíců později montážní linka znovu rozběhla, vyjížděl již z bran továren zbrusu nový model A. Pro model T to však nebyl úplný konec. Až do 4. srpna 1941 vyráběl Ford ještě náhradní motory pro model T a od ukončení produkce vozu jich bylo vyrobeno ještě téměř 170 tisíc.
I přesto, že nebyl Ford model T, kterému jeho majitelé láskyplně přezdívali Tin Lizzie (Plechová Líza) nebo Flivver (Kraksna), dokonalý, bez jeho pomoci by nebyla možná motorizace Ameriky. Pro pracující a zemědělce se jednalo o cenově dostupný a spolehlivý automobil.
Byl také prvním automobilem, který byl vyráběn současně na různých místech světa. Od roku 1914 vznikal ve Velké Británii, poté následovalo Německo a řada jihoamerických zemí včetně Argentiny a Brazílie.
Henrymu Fordovi přinesl model T nejen bohatství, ale jeho pásová montážní linka a jeho osvícené pracovní postupy včetně pětidolarové denní mzdy za osm hodin práce, nakonec prospěly všem pracujícím ve Spojených státech. Zvýšení mezd mu dokonce přineslo takovou popularitu, že se hovořilo o jeho možné kandidatuře na prezidenta za Demokratickou stranu.
