Po stopách zvířecích emocí. Rozumíme jim vůbec?

13. prosinec 2017 četba na 8 minut
ilustrační foto

ilustrační foto

Foto: Youtube

Zvířata jsou nám daleko bližší, než jsme ochotní si připustit. Prožívají si svá malá i velká citová dobrodružství. Nejsou jim cizí radost, smutek, strach ani láska. Fakt, že kohout umí svým slepicím lhát, že zvířata dokáží jednat nezištně a že veverky jsou vychytralé zlodějky, by ještě před několika lety lidé považovali za fantazírování. Zkušený německý lesník Peter Wohlleben, milovník přírody, se vydává po stopách zvířecích emocí, jež utvářejí jejich pestrý svět.

Jednou pes, vždycky pes?

Česko patří mezi světové psí velmoci, podle statistických údajů z roku 2016 je u nás více než dva a půl milionu registrovaných psů. Skutečné číslo může být ještě vyšší, neboť ne každý psa registruje. „Člověk je až z devadesáti procent viníkem psychických obtíží domácích mazlíčků a vyvolává v nich pocity úzkostí a utrpení. Abychom jim zajistili bezpečný a klidný domov, je důležité se vcítit do jejich potřeb. Rozhodně je ale nesmíme polidšťovat,” popisuje problematiku zvířecí psycholog.

Cílem přehlížení existence emocí u zvířat je zejména ušetřit na nákladech chovu a produkce užitkových zvířat. Náš vztah ke zvířatům může projít během života zásadní proměnou, což dokládá životní příběh Libora Pospíšila: „Z bezohledného lovce v mládí se ze mě stal vnímavý pozorovatel, který s hrůzou vzpomíná na své činy. Dnes jsou pro mě zvířata rovnocenným partnerem, a pokud je nutné, aby došlo k jejich násilné smrti, mělo by se tak stát bez utrpení a stresu.”

Své mazlíčky zbytečně polidšťujeme a přisuzujeme jim lidské vlastnosti

Před časem vzbudil rozruch status politika a bývalého veterináře Pavla Bělobrádka, který tvrdil, že zvířata neumírají, pouze pojdou či chcípnou. Podle něj jim zbytečně přisuzujeme lidské vlastnosti. Spousty majitelů pejsků či koček se podobné tvrzení dotklo. Právem? Na podobné otázky odpovídá specialistka na chování zvířat, MVDr. Petra Králová Viziová, Ph.D.

Mají, podle vás, zvířata svůj vlastní citový život?
V určitém slova smyslu mají, ale záleží, co si pod pojmem citový život představíte. A proto jsou na světě vědci, kteří se například pocity štěstí či spokojenosti u psů zabývají ve svých výzkumech. Kvalitní studie se dělají například ve Švédsku, kde zjistili, že když domů přijde majitel a se psem se přivítá pohlazením, psovi se zvýší hladina oxytocinu a naopak mu klesne hladina kortisolu. Oxytocinu se také přezdívá hormon lásky a důvěry, kortisol je naopak popisován jako stresový hormon.

Netrápíme my lidé ale zvířata občas tím, že na jejich city nebereme zřetel?
Ano, opravdu tu je problém s tím, že lidé polidšťují své čtyřnohé mazlíčky a přisuzují jim lidské vlastnosti, i proto se potřeby zvířat nerespektují. Často si totiž lidé vynahrazují přítomností zvířat vlastní nedostatečné sociální kontakty nebo jimi nahrazují děti, které již odešly z domu. Pak přestávají vnímat, že jejich psovi škodí, když doma nosí svetr nebo že je nesmysl mu dávat párky a šunku, i když mu to chutná.

Existují i u zvířat psychické nemoci, jako jsou deprese, deprivace či senilita?
Senilita jako projev stáří a zhoršující se funkce mozku je popsána jak u lidí, tak i u zvířat. K deprivaci může docházet třeba tím, že zvíře, které žije ve stádě, umístíme jednotlivě a znemožníme mu kontakt se svým vlastním druhem. Nejčastěji se tak děje v našich podmínkách u koní. Nejsme zatím schopni míru deprivace u zvířat objektivně změřit. A co se týče depresí, to zatím nevíme.

Přinášejí určité druhy potravy zvířatům i slast a rozkoš?
Samozřejmě, hodně zvířat i ptáků miluje zkvašené bobule s obsahem alkoholu, sobi si zase s oblibou pochutnávají na muchomůrkách, jež obsahují halucinogeny, a klokanům chutná opiový mák.

MVDr. Petra Králová Viziová, Ph.D., (*1982) studovala na VFU Brno obor Veterinární lékařství a na Mendelově univerzitě v Brně postgraduální studium se zaměřením na chování zvířat. Posléze působila jako veterinární lékařka pro drobné savce a zabývala se poruchami chování zvířat. Dva roky pracovala pro Hills Pet Nutrition. Nyní ji většinu času zabírají její dva synové.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 2/2
DALŠÍ ČÁST

Akční letáky