"Při výslechu ze mne estébáci vymlátili dítě", vzpomíná Julie Hrušková

Julie Hrušková

Julie Hrušková

Foto: Post Bellum

Ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum přinášíme vzpomínky pamětníků komunistické zvůle. První příběh věnujeme Julii Hruškové, která kvůli nelidskému zacházení estébáků přišla o nenarozené dítě.  

Julie se narodila v roku 1928 v Boskovštejně na Znojemsku. Vyrůstala v rodině hajného, která se po válce přestěhovala do Vranova nad Dyjí, blíže k rakouské hranici. Julie se o politiku nezajímala, snila o tom, že se stane malířkou. Jenže po roce 1948 by k tomu potřebovala mít náležitý kádrový profil nebo aspoň průkazku komunistické strany nebo podřízené mládežnické organizace.

zařijová mobilizace československé armády, 1938

Před 79 lety vláda vyhlásila mobilizaci. Lid je absolutně pevný, chválil Beneš

„Byla jsem tenkrát strašně naštvaná a současně jsem měla dost dobrodružnou povahu,“ vypráví pro Paměť národa. Když ji přátelé počátkem roku 1949 požádali o pomoc při přechodu hranic v místech, které dobře znala, napsala doma rodičům dopis na rozloučenou a železnou oponu přešla taky.

Rakousko tehdy spravovaly armády vítězných mocností. Julie šťastně překonala sovětskou zónu a dostala se do zóny americké. V uprchlickém táboře se nechala naverbovat ke zpravodajské práci. Zároveň ale v jedné linecké kavárně potkala vojáka Franka Fernettiho. Byla z toho láska na první pohled a Julie přišla do jiného stavu. Společně plánovali svatbu. Ještě předtím dvacetiletou Julii pověřili splněním jedné mise – měla najít slovenského kurýra Berežného, se kterým zpravodajci ztratili kontakt. Svůj úkol splnila, problém nastal při zpáteční cestě.

Albert Speer mladší. Muž s vážnou tváří a živýma rukama

Zemřel Speer mladší. Syn dvorního Hitlerova architekta fandil ekologii

Julii Hruškovou už tehdy sledovala StB a na rakouském území v zóně pod sovětskou správou ji zatkli. „Přijížděli jsme na okraj sovětské okupační zóny v Rakousku, kde náš autobus obklopili policajti se samopaly. Muži z naší skupiny prošli bez problémů, ale mě ještě s jednou holkou poslali stranou. Pak otevřeli kufr, a když uviděli, že nesu mapy českého pohraničí a jakési tovární dokumenty, řekli: ,To je špionáž, půjdete na ruský komando.‘ Ukázalo se, že Rusové o mně vědí skoro všechno. Někdo mě musel udat!“

Přes České Budějovice byla deportována do Brna, kde ji vyslýchal estébák Horák s příznačnou přezdívkou Gorila: „Jednou se tak rozzuřil, že mě chytil za vlasy a mlátil se mnou o stůl, o zeď, o všechno. Já jsem se snažila hlavně neupadnout, protože jsem se bála, že ze mě vykopou dítě."

„Naštěstí je někam odvolali a mě hodili na samotku,“ vypráví Julie Hrušková pro Paměť národa. Estébáci dobře věděli, že je těhotná, ale stejně Julii nechali na cele bez pomoci: „Bylo mi zle, seděla jsem na záchodě a tekla ze mě krev. Teprve po třech dnech nastoupil službu starý bachař a ten mě na svou odpovědnost nechal odvézt do nemocnice. Prohlídli mě a řekli, že dítě se už nedá zachránit. Byl by to prý syn. Pak jsem omdlela.“

Joseph Ignace Guillotin

Příběh gilotiny: Kdo vymyslel „mstitele lidu“?

Julii odsoudili k 15 letům nepodmíněného trestu, prošla řadou ženských věznic a lágrů. Propustili jí na amnestii v roce 1960: „Zůstala jsem sama, pořád jsem Hrušková. Neříkám, že jsem byla svatá, strašně jsem chtěla mít dítě, vychovala bych si ho jako svobodná matka. Jenže už to nešlo.“ S otcem svého nenarozeného potomka se Julie Hrušková už nikdy nesetkala.

O autorovi projektu: Nezisková organizace Post Bellum od roku 2001 vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století; jejím stěžejním pojektem je sbírka konkrétních osobností Paměť národa. 

Další příběhy bezpráví na dotyk.cz: Se vpomínkami obětí komunismu budeme přicházet vždy v úterý, čtvrtek a v sobotu. Příště přineseme příběh Michala Demjana s podtitulem: Byl zdravý a mladý, proto přežil

Další příběhy bezpráví, tématické články a srovnávací infografiky nalezente v Deníku v příloze Kupředu levá, která vychází čtyři po sobě následující středy. Každý díl se věnuje jedné dekádě. První díl 50. letům již vyšel 4. října, následovat budou 60., 70. a 80 léta.

Akční letáky