Nejbohatší Čech Petr Kellner čerpal pro svou splátkovou firmu desítky milionů korun. Zdeněk Bakala s dotační pomocí renovoval byty. Tomáš Chrenek přilévá unijní podpory do železáren a nemocnic, Jan Světlík do některých firem svého strojírenského holdingu. Dotací se nezříká ani Patrik Tkáč, spoluzakladatel dravé finanční skupiny J & T, který je získal pro svou nadaci. Přispívat dotacemi k blahobytu nejbohatších není ani jinde výjimečné.

V Británii bere zemědělské dotace jeden z nejmovitějších mužů v zemi, vévoda z Westminsteru Gerald Grosvenor. Mezi příjemce patří rovněž královna Alžběta i další majetní šlechtici – vévoda z Marlborough a Bedfordu nebo hrabě z Leicesteru. Ze společné zemědělské politiky těží také monacký princ Albert. Právě dotacemi pro největší a nejbohatší argumentují obhájci radikální změny dotační politiky, která je ovšem v nedohlednu.

Zaslíbená Amerika

Štědrá je vůči kolosům a jejich majitelům také Amerika. Unikátní analýza New York Times zjistila, že každá z více než 48 velkých korporací získala přes sto milionů dolarů prostřednictvím státních a lokálních dotací. Nejméně miliardu inkasovaly automobilky GM, Shell, Ford a Chrysler. Více než 200 milionů dolarů obdržely Amazon, Microsoft či Boeing. Pro dotace bohatým ale nemají pochopení ekonomové.

Nejhlasitěji je odsuzují ti, kteří sympatizují s hnutím Ocuppy Wall Street. „Podpory bankovním domům, velkoproducentům zelené energie nebo velkým petrolejářským korporacím ničí zdravou konkurenci a naopak ještě podporují klientelismus," konstatoval před časem profesor Benjamin Powell, ředitel Institutu volného trhu při Texas Tech Univerzity.

Názor na dotace velkým hráčům má jasný také Marko Pařík, spolumajitel vedoucí tuzemské pekárenské skupiny United Bakeries. „My jsme nikdy o žádné dotace nežádali a ani nebudeme. Dotace zkreslují trh, jsou nebezpečné a nemorální. Obzvlášť nejsou potřeba pro velké hráče na trhu," zdůrazňuje byznysmen s podnikatelskými zkušenostmi ze zahraničí. Jediné, co uznává, jsou podpory start-upů a nových pracovních míst.

Dotační Palermo

Kteří z tuzemských miliardářů přijímají nejvíce unijních podpor? Jedničkou je Andrej Babiš. Do jeho Agrofertu přichází na dotacích zhruba miliarda korun za rok. Nejobjemnější jsou nárokové příspěvky do zemědělství. Bruselské dávky ale berou i Babišovy chemičky, mlékárny, masokombináty a různé obchodní firmy.

Andrej Babiš vždy aktivně těžil z fondů, které naplňují evropští daňoví poplatníci. O tom ale nemluví. Zato se rád chlubí, kolik peněz odvádí na daních. „Za rok 2013 zaplatím jako fyzická osoba 39 milionů daní a moje firmy 608 milionů," svěřil se na svém twitterovém účtu.

Zatímco firmy Agrofertu se čile hlásily o dotace, jejich majitel kritizoval tuzemské „dotační Palermo". Před rokem, ještě jako vycházející politická hvězda, napsal: „To, že podle jasných pravidel neumíme čerpat ani evropské dotace, je samozřejmě pravda, ale je to až důsledek (a jeden z mnoha důkazů!) nekompetence politiků a státní správy.

Dnes mají evropské dotace obrovský korupční potenciál, nikdo přesně neví, podle jakého klíče jsou rozdělovány a kolik úřadů či úředníků peníze z unie na cestě do konkrétního projektu vlastně ovlivňuje a kolik peněz se cestou ‚ztratí'. Nedivím se, že se takovému rozdělování prostředků unie brání." Nyní, už jako ministr financí, se diví, když europoslankyně Ingeborg Grässleová z výboru pro rozpočtovou kontrolu říká jinými slovy totéž.

„Členkou výboru jsem už deset let a zažila jsem spoustu kontrol. Vůbec poprvé mám ale dojem, že v tomto systému (českém) bylo možné v obrovském objemu podvádět," prohlásila nedávno v Praze německá politička. Kritizovala také Babišovu dvojroli, kdy je příjemcem evropských dotací a zároveň je z pozice ministra financí odpovědný Bruselu za jejich řádné přidělení. Varovala, že jde o vážný konflikt zájmů, který může ztížit spolupráci EU s Českou republikou.

„Paní poslankyně má samozřejmě pravdu. Ona je z civilizovaného světa, kdežto my jsme si tady syndromem vařené žáby zvykli na to, že konflikt zájmů je v pořádku," říká místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Připomíná, že od začátku minulého roku podléhají všichni auditoři prověřující vyplácení evropských dotací ministerstvu financí.

„Přála si to tak Evropská unie. Jenom si těžko uměl někdo představit, že jeden z největších příjemců dotací bude současně šéfem auditorů. To je jeden z příkladů obrovského konfliktu zájmů, který nikdy neměl nastat," zdůrazňuje Kalousek.

Grässleová vybídla české zákonodárce, aby zřídili parlamentní výbor, který by vyšetřil, kdo profitoval z podvodů a korupce při udělování dotací. Ministr Babiš se tomu nebrání. „A klidně od vstupu do unie, abychom si připomněli, jak to fungovalo," reagoval v televizi.