V závodu nejsledovanějších politiků na Twitteru by Andrej Babiš konkurenta nenašel. Alespoň při současném složení Poslanecké sněmovny ne. Minulý týden ovšem zahýbala českým internetem zpráva, že ve svůj prospěch používá také takzvané falešné followery (follower je za normálních okolností majitel twitterového účtu, který sleduje jiný twitterový účet - je tedy jeho sledovatelem neboli followerem).

Argumentem proti Babišovi bylo mimo jiné to, že mezi twitterovými uživateli, kteří ho na této sociální síti sledují, někteří nevykazovali žádnou jinou aktivitu, a jejich účty navíc vznikly nedávno. Celá věc vyvolává hned několik otázek. Například, proč by politik mohl mít zájem po falešných účtech sáhnout. Pak samozřejmě také, zda šlo skutečně o falešné účty. Zajímavá je i otázka, jak vlastně politici s Twitterem pracují.

Babiš s desetinásobným náskokem

Lídři politických stran nepatří právě mezi výjimečně sledované osobnosti českého internetu. Předsedu sociálních demokratů a současně českého premiéra sleduje zhruba 33,7 tisíce "followerů". Předsedu Top 09 Karla Schwarzenberga 38,9 tisíce a přes třicet tisíc se přehoupl ještě místopředseda "Top nula devítky" Miroslav Kalousek (37,3 tisíce).

Dva další předsedové politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně se už pohybují oproti této trojce jen na polovičních číslech: Pavel Bělobrádek (KDÚ-ČSL) má 18,6 tisíce sledovatelů, Petr Fiala (ODS) 15,5 tisíce.

Zbylí mají ještě méně: Tomia Okamuru, lídra hnutí Úsvit, sleduje něco přes tři tisíce lidí a předsedu Starostů a nezávislých Petra Gazdíka něco přes 2500 lidí. Komunistický předseda Vojtěch Filip se k datu 17. května pyšnil celými 52 sledovateli.

Existuje pouze jedna jediná výjimka mezi českými politiky, která se může řadit co do počtu fanoušků mezi největší hvězdy českého Twitteru. A tou je Andrej Babiš: V současnosti ho sleduje 315 tisíc uživatelů Twitteru.

Buduje si image

Pro srovnání: například moderátora Leoše Mareše, který patří mezi uznávané komunikátory v oblasti sociálních médií, sleduje na Twitteru 250 tisíc lidí. Jirku Krále, který je zřejmě nejznámějším českým youtuberem, 92,5 tisíce lidí (nezapomínejme ovšem přitom na fakt, že tyto fenomény mají další statisíce i miliony sledujících v dalších sociálních médiích).

Proč je Babiš na rozdíl od ostatních politiků v sociální komunikaci tak úspěšný? Odhlédněme na chvíli od toho, že v současnosti už ji reálně netvoří on, ale jeho marketingový tým, který si ještě představíme. Díky čemu tato komunikace funguje?

Babiš (respektive jeho tým) je za prvé na Twitteru hodně aktivní a komentuje všechno, co ho zaujme. Na rozdíl od řady jiných politiků používají jeho tweety neformální lidový jazyk, podobně jako kdysi jeho volební kampaň. Důsledně také udržují politikovu image jako "člověka z lidu", který se liší od "tradičních politiků".

"Babiš si na sociálních sítích systematicky buduje svoji image: Osobní přístup nepolitika a dříče, kterému jde o obecné dobro lidí," poznamenal server Hlídací pes, který se pokusil analyzovat twitterové účty čelných českých politiků.

Dlužno dodat, že Babiš měl k tomuto způsobu komunikace dispozice od začátku, kdy na Twitter vstoupil - stalo se to 14. ledna 2013. "Kdyby byl Babiš Američan, měl by už statisíce followerů (do uzávěrky tohoto vydání Ekonomu jich měl 2977). Nabízí se srovnání s investorem Warrenem Buffettem, jehož vstup na Twitter letos 2. května sledovala média celého světa. Získal skoro půl milionu fanoušků, byť od té doby už další tweet nenapsal," napsal o Babišovi v červnu téhož roku komentátor Hospodářských novin Miloš Čermák.

Babiš je schopen vyjadřování pod vlivem okamžitých nápadů a emocí, které ne vždy drží pevně pod kontrolou. To má efekt v tom, že na rozdíl od ostatních politiků jeho příspěvky na Twitteru nenudí. Navíc jeho tweety působily autenticky v tom smyslu, že skutečně nechávaly nahlédnout do toho, co se tomuto miliardáři nejspíš honí v hlavě. (Dodnes je patrné, že Babiš občas dřív komunikuje, než myslí - jinak by se pravděpodobně neuřekl, že kdyby dopředu věděl, že premiér bude místo koaliční smlouvy respektovat ústavu, nešel by s ním do koalice.)

I když se zdálo, že na Twitter píše sám, podílel se na příspěvcích pravděpodobně od začátku jeho marketingový tým, který si sestavil při vstupu do aktivní politiky. Mezi jeho stěžejní osobnosti patří dva Markové, konkrétně marketér Marek Prchal, působící také jako občasný glosátor marketingového dění a spolutvůrce podcastů o mediálním a marketingovém světě, a Marek Hanč, majitel agentury PR Laboratory (známé spíš jako PRLab), zaměřené na vztahy s veřejností včetně krizové komunikace a na tvorbu korporátní identity.

"Po jedné schůzce s Andrejem Babišem víte, že ten člověk je neskutečně vtipný. Měli jsme myšlenku, že by ty své hlášky mohl dávat na Twitter. On pak za námi začal sám chodit a říkal, tohle dejte na Twitter. Na obsluhování Twitteru nemá čas. Andrej Babiš je esemeskový," řekl k tomu v roce 2013 v rozhovoru pro Lupu Prchal.

"Babišova prezentace v sociálních médiích je velmi kvalitně zpracovaná, to je třeba uznat," připouští pro Dotyk.cz Ondřej Pavelek, ředitel digitální agentury Bistro Social, která se věnuje oblasti sociálních médií.

Falešné účty jsou šedá zóna internetového marketingu

Právě Pavelek ale nevylučuje ani možnost, že by si Babiš své "followery" opravdu kupoval a že by to mohly být i účty, které jsou falešné a žádný uživatel za nimi nestojí. "Falešní followeři jsou twitterové účty, které ve skutečnosti nemají aktivního uživatele, ale jsou umístěny na Twitter, kde je vyhledávají a nacházejí internetové roboty. Ty jsou schopny nastavit u těchto účtů funkci automatického sledování: takový účet si pak automaticky přidává ke sledování všechny účty, které sledují jeho. Některé agentury s takovými účty obchodují a nabízejí je třetím stranám - je to taková šedá zóna online marketingu," říká Pavelek.

Podle poslední studie výzkumných týmů z The University of Southern California and Indiana University je mezi aktivními účty na Twitteru až 15 % účtů tohoto typu (takzvaných botů). Při 319 milionech aktivních měsíčních uživatelů, které Twitter globálně má, to představuje 48 milionů falešných profilů, které nepatří skutečným lidem, ale byly strategicky vytvořeny, aby ovlivňovaly digitální metriky umělým retweetnutím.

Pokud si někdo tyto nefunkční účty koupí k marketingovým účelům, nic tím nezíská - žádný uživatel za nimi není, takže neuvidí ani žádné případné sdělení. Proč by si je tedy přesto někdo kupoval?

"Důvodem jsou různé žebříčky sledovanosti na Twitteru," upozorňuje Pavelek. "Tyto žebříčky často zveřejňují média a kritériem pro ně je právě počet followerů. Podle něho hodnotí sílu daného účtu, což je špatně - samotný počet followerů nevypovídá vůbec o ničem. Ale pokud někdo potřebuje ve zkratce něco porovnat - například jak je daný politik silný a jaký má vliv na veřejnost - tak po této metodice sáhne. Je jednoduchá, je čitelná, ale její skutečná vypovídací hodnota je bohužel nulová."

Stoprocentně ověřit, zda si Babiš nějaké followery opravdu koupil, podle Pavelka nejde. "Umím si ale představit motivaci, proč by to udělal," podotýká šéf Bistro Social. Dodává také, že Babišova popularita na Twitteru je skutečně enormní, a přitom pro ni není relevantní důvod - a to ani přes zmíněnou profesionalitu jeho marketingového týmu.

"Fejk nelze snadno zjistit"

Na Babišův možný "nákup" upozornil minulý týden například server Forum24, který zaznamenal (v návaznosti na už probíhající diskuse v sociálních sítích), že Babiše se na Twitteru vehementně zastává jakási "Helena Sezamová", která má ovšem tvář švédské herečky Heleny Segerové. Další servery, například Echo24, upozorňovaly na to, že reálných účtů, které Babiše opravdu sledují, je z clekového počtu jeho followerů jen 56 %, zbytek – celkem 135 tisíc účtů – je falešných.

Někteří internetoví analytici se ale Babiše zastali. "Na Twitteru spolehlivě funguje takzvaný Matoušův efekt. Čím větší je účet na Twitteru, tím větší má šanci, že dostane víc nových followerů. A to jak od botů, které se snaží prostě přemísťovat po grafu podle spojnic a ty vedou k větším účtům častěji než k menším, tak proto, že jsou větší účty častěji nabízeny k následování," napsal například marketingový specialista Josef Šlerka.

Tím se hájí i Babišův marketingový tým: "„Followery jsme nikdy nenakupovali, nemáme to zapotřebí. Podle diskuzí, které se o tom vedou na Twitteru, jsou falešné profily na všech velkých twitterových účtech," uvedl pro Echo24 Marek Prchal.

Mimochodem, v souvislosti s Babišem už se jednou podobný problém řešil, a sice v roce 2015. I tehdy se objevily informace, že mezi jeho sledovateli je značný počet falešných.

"Všechny služby na zjišťování fejků jsou zásadně chybné v určení toho, jestli nějaký účet opravdu je či není fake. Ve většině případů se řídí tím, zda účet je aktivní (kdy byl naposledy aktivní), ale příliš neřeší do detailu, co a jak. Případně jim prostě stačí, když účet nemá profilové foto," napsal tehdy internetový publicista a konzultant Daniel Dočekal na svém blogu Pooh.cz. Podle něj měl Babiš jediný zásadní problém, a to velmi vysoký počet neaktivních účtů. "Což je problém očekávatelný a nemůže mu být jinak. Má 167 tisíc sledujících, na Twitteru funguje jako bulvární celebrita a sledovat ho reálně nemá smysl, hodnotný obsah nepřináší, jeho sociálně mediální tým (a částečně on sám) si z Twitteru udělal tak trochu estrádu. A tomu odpovídá i složení obecenstva," psal tehdy Dočekal.

Jak je to ve světě?

Podobným otázkám jako Babiš čelili v minulosti i mnozí jiní politici. Americký prezidentský kandidát Mitt Romney (respektive jeho tým) byl už v roce 2012 podezříván, že si své followery nakoupil, protože jejich počet poskočil ze dne na den o 17 %.

Tehdejší prezidentský kandidát Barack Obama měl zase problém s tím, že analytický nástroj, používaný pro prověření followerů (podobný jako u Babiše), ukázal k jeho účtu 69 % fake účtů (30 % falešných a 39 % neaktivních). V absolutních číslech to představovalo 13 milionů fake účtů mezi Obamovými twitterovými příznivci. Na věc tehdy u nás upozornil například server Lupa.