Hrůzná poprava skotského hrdiny Wallace: Ponižující krvavé divadlo bavilo dav

20. červenec 2019 četba na 10 minut
Scéna Wallaceovy popravy - ve skutečnosti byl skotský rebel ale nahý

Scéna Wallaceovy popravy - ve skutečnosti byl skotský rebel ale nahý

Foto: Profimedia

Je teplý letní den 23. srpna 1305. Ulicemi kolem smithfieldského tržiště v Londýně běží pár koní. Za sebou vleče kůl, k němuž je za nohy přivázán nahý muž. Koně ho táhnou tři až šest kilometrů londýnskými ulicemi. Když ho konečně dosmýkají k popravišti, zavalí přihlížející dav nahého odsouzence odpadky a exkrementy. Začíná poprava skotského rebela Williama Wallace.

Úkol potlačit skotskou vzpouru připadl nejdřív Johnovi de Warrenne, hraběti ze Surrey, který vytáhl proti Wallacovi začátkem září 1297. K rozhodujícímu střetnutí došlo 11. září u hradu Stirling za řekou Forth a odehrálo se opravdu úplně jinak než ve filmu - zatímco filmový William Wallace přikázal Skotům nadělat dlouhá kopí, kurážně se postavil do jejich čela a osobní odvahou je strhl k tomu, aby zůstali nehybní tváří v tvář rozjeté jízdě, a mazaně ji tak nalákali do bezprostřední blízkosti, kde se nabodala na kopí, ten skutečný neměl na podobné kousky ani čas, ani náladu. Jeho plán, pravda, nebyl tak hrdinský, za to byl ale velmi účinný. 

Skotové se zkrátka skryli kousek od mostu přes řeku Forth za kopcem a čekali, až k nim Angličané přes most napochodují. Most byl relativně úzký, takže po něm mohli jít jen dva muži vedle sebe. Když přešla první třetina anglického vojska, vyhrnuli se Skotové ze svého úkrytu a nemilosrdně tento předvoj zmasakrovali. Měli dobrý odhad - na jejich břeh se dostalo dost Angličanů na to, aby se jim už nepodařilo ustoupit, a málo na to, aby mohli Skoty nějak ohrozit. "Bitva u Stirlingského mostu skončila jako masakr anglického předvoje sira Marmaduka Twengeho. Smrt v ní našli Hugo de Cressingham, královský pokladník, jenž se hraběti ze Surrey předtím pletl do řemesla natolik, až k porážce slavně přispěl," popisuje tuto bitvu spisovatel Jiří Kovařík ve své knize Rytířská krev.

Slávu, již dobyté vítězství Wallaceovi vyneslo, však Gibsonův film zachycuje opět docela věrně: také skutečný Wallace byl opravdu pasován na rytíře, a navíc byl dosazen do voleného úřadu Guardian of Scotland, tedy správce a ochránce Skotska. Nezůstal jím ale dlouho, protože už 22. července byl poražen anglickým králem Edvardem I. na hlavu v bitvě u Falkirku.

Také tato bitva se dostala do filmu, kde byla pojata jako zrada jízdy skotských pánů, kteří z uražené ješitnosti opustili Wallace uprostřed bitevního pole (téměř to vypadalo, jakoby se scenárista filmu Randall Wallace - údajně jeden z praprapotomků slavného rebela - inspiroval při psaní legendou o konci českého krále Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli, jehož měli v rozhodující chvíli čeští páni rovněž nechat na holičkách). 

Pravda je, že podle dochovaných kronik u Falkirku k ústupu skotské šlechtické těžké jízdy skutečně došlo. Nevyvolala ho však podle všeho předem domluvená zrada, ale fakt, že skotskou kavalerii zaskočil nečekaný útok anglické jízdy vedené rytířem Ralphem Bassettem. Ten se obořil na skotské jezdce ve chvíli, kdy ještě nebyli zkonsolidovaní, a podařilo se mu obrátit je na útěk. Následně zlikvidoval i část skotských lukostřelců a stáhl se. Angličtí lukostřelci poté zasypali oslabené skotské oddíly šípy a zbytek skotské armády dorazila těžká jízda.

Procestoval svět

Po porážce u Falkirku Wallace rezignoval na volený úřad správce země ve prospěch Roberta Bruce, odešel do Francie a snad i do Říma. Neví se přesně, co v cizích zemích dělal, pravděpodobně se snažil získat spojence pro další boj Skotů vůči Anglii. Jisté je jen to, že zcela určitě nespal s francouzskou princeznou, jak naznačuje Gibsonův film, natož aby s ní splodil následníka anglického trůnu (sňatek Izabely Francouzské se synem anglického krále Eduarda I. se začal připravovat až v roce 1307, a teprve po něm se postupně začaly rodit její děti - v té době byl Wallace už dávno po smrti). 

Ve Skotsku se jeho někdejší ochránce znovu objevil až v roce 1302. Pokusil se vyvolat novou vzpouru proti anglické nadvládě, ale roku 1305 byl u Glasgow zrazen a zajat. Není přitom pravda, že se Robert Bruce na jeho zradě a zajetí nějakým způsobem přímo či nepřímo podílel - pravděpodobným zrádcem byl ve skutečnosti skotský šlechtic John de Menteith a Wallaceovo zajetí opět proběhlo úplně jinak než na filmovém plátně.

Podle anglického kronikáře Pierse Langtofta se Menteith dozvěděl o Wallaceově přítomnosti díky informaci zrádného Wallaceova sluhy Jacksona Shorta. Pak si za slavným rebelem jednoduše v noci dojel a zajal ho přímo v posteli, když skotský hrdina spal. Za svou službu byl jmenován jedním z představitelů skotských baronů v parlamentu obou národů, který se ustavil v Londýně v září roku 1305.

Zatčený Wallace byl převezen do Londýna, a tam byl také odsouzen. Následovala už popsaná děsivá a krutá poprava. 

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 2/2
DALŠÍ ČÁST

Akční letáky