Začalo to, když její sestra musela vyhledat lékařskou pohotovost. Po návratu z nemocnice obdržela od ošetřujícího lékaře žádost, aby si ho na Faceboooku přidala mezi přátele. Když se to režisérka dozvěděla, rozčílila se, a to nejen v soukromí, ale i na svém twitterovém profilu. Podle ní se lékař tím, že její sestru žádal o přátelství, dopustil obtěžování.

"V Pákistánu jsou nulové hranice. Minulou noc šla moje sestra na pohotovost a doktor, který ji ošetřoval, si jí zkusil dvakrát přidat na Facebook. Naprosto nechápu, jak si může doktor, který ošetřuje pacienty vyžadující pohotovostní péči, myslet, že je v pořádku dávat informace o své pacientce na Facebook a přidávat ji tam! Je to neetické," napsala ve dvou tweetech režisérka.

Protože její Twitter je hodně sledovaný, následovala doslova mezinárodní bouře v sociálních sítích - a většina příspěvků řeší otázku, co všechno vlastně lze považovat za obtěžování.

Podle řady Pákistánců režisérka svou reakci přehnala a zesměšnila se. Jiní ji ale naopak podporují a tvrdí, že posměšné a obtěžující reakce, které musí filmařka za svůj prvotní příspěvek na sociálních sítích sklízet, odhalují misogyny mezi jejími kritiky. Případu se po sociálních sítích chopila i média, řeší ho BBC i další noviny a zpravodajské stanice.

"Přehnala to," soudí kritici. Lékař má ale problém

Jedním z nejhlasitějších kritiků Obaidové-Činojové se stal pákistánský novinář Ali Moeen Nawazish, který na svém facebookovém profilu napsal, že srovnávat žádost o přidání na sociální síť s obtěžováním je "směšné".

"Co přijde dál? Požádat o pero bude obtěžování? Dívat se na někoho tři vteřiny bude obtěžování?" napsal Nawazish.

Ve svém postu ještě dodal, že právě takováto tvrzení ve skutečnosti odvádějí pozornost od skutečných obětí obtěžování. A skončil tím, že režisérku zkritizoval za to, že "dělá Pákistánu ostudu".

Stovky příspěvků v sociálních sítích si dělají z Obaidové-Činojové i z její sestry legraci. Na Facebooku vznikly stránky povzbuzující ironicky lidi, aby Obaidové-Činojové posílali žádosti o přátelství, mnoho pákistánských uživatelů Twitteru zveřejňuje její fotografie s různými muži, aby poukázali na její údajné pokrytectví, s nímž si stěžuje na obtěžování, a řada lidí se podobně jako novinář Nawazish dotazuje, jestli se dá opravdu něco jako žádost o přátelství na sociální síti za obtěžování považovat.

Věc měla ale dopad i pro samotného lékaře, zaměstnance univerzitní nemocnice Aga Khan v Karáčí. Tomu totiž nemocnice pozastavila činnost. Novinář Nawazish dokonce prohlásil, že lékař byl v důsledku režisérčiných tweetů z nemocnice propuštěn, BBC ale uvádí, že pouze čelí jejímu vnitřnímu vyšetřování, jestli se obtěžování skutečně dopustil, nebo nikoli. Lékař nebyl veřejně jmenován, ale podle BBC už údajně dostal nabídku od jiné nemocnice v Karáčí.

Režisérka kritizuje pákistánské poměry dlouhodobě

je tu ale ještě jeden rozměr celého sporu: Šarmín Obaidová-Činojová si získala mezinárodní uznání svými dokumentárními filmy o "vraždách ze cti", k nimž v Pákistánu stále dochází, a o obětech takzvaných kyselinových útoků.

V roce 2011 získala Oscara za dokument "Zachovat si tvář" o pákistánských ženách, jež se každý rok stanou v Pákistánu oběťmi brutálního útoku s pomocí kyseliny, při němž jsou popálené. Agresorem bývá nejčastěji jejich manžel či jeho rodina. V roce 2015 natočila další oscarový dokumentární film "Dívka v řece: Cena odpuštění" o ženách zavražděných kvůli tomu, že údajně pošpinily rodinnou "čest" (dokument sleduje osudy pákistánské dívky Saby, kterou se ve jménu cti pokusila zavraždit její vlastní rodina).

Právě kvůli těmto snímkům, ukazujícím odvrácenou tvář pákistánských náboženských, kulturních i společenských tradic, není režisérka ve své rodné zemi nijak populární a obviněním, že "špiní čest Pákistánu" a že svou zemi "zradila", čelila už mnohokrát v minulosti. Její aktuální tweety tuto kritiku opět spustily a její oponenti jí halasně vyčítají, že škodí mezinárodnímu obrazu země, a označují ji za elitářku.

Na druhé straně našla filmařka v některých sociálních sítích i podporu. Veřejně se jí zastala například pákistánská spisovatelka Bína Šáhová. Ta pro BBC uvedla, že ji útoky na režisérku nepřekvapily.

"Kdykoli se pokusíte bojovat proti patriarchátu, dostanete okamžitou reakci," uvedla Šáhová. (Ona sama je známá svými feministickými postoji i bojem proti konzervativnímu pákistánskému politickému systému. Když se stal starostou Londýna muslim Sadíq Khan, původem Pákistánec, a většina Pákistánců jeho zvolení oslavovala, tweetovala Šáhová následující ironický imaginární rozhovor Pákistánce s novinářem: "Pákistánec: Sadiq Khan vyhrál! Reportér: Takže byste hlasoval, aby se syn řidiče z etnické menšiny stal starostou Karáčí? Pákistánec: Zbláznil jste se?".)

Sama Obaidová-Činojová se rozhodla na vlnu kritiky reagovat a napsala obsáhlejší prohlášení, v němž vysvětluje, proč si vlastně na lékaře stěžovala. Podle svých slov zjistila, že lékař v souvislosti s ošetřením provedl intimní prohlídku její sestry, načež začal na internetu komentovat její fotografie a snažil se přidat si ji mezi přátele na Facebooku. Režisérka podle svých slov na Facebooku sama pravidelně přijímá "nevyžádané žádosti o přátelství od neznámých lidí", ale tohle podle ní představovalo "vážné překročení výsad, kterým se lékaři těší u pacientů".

BBC požádala o vyjádření pákistánskou lékařskou a stomatologickou radu. Ta ji odkázala na své etické pokyny, které sice nehovoří výslovně o sociálních médiích, ale uvádějí, že "profesionální postavení lékaře nesmí být nikdy využito k tomu, aby lékař rozvíjel vztah emoční nebo sexuální povahy s pacientem, jeho manželem či manželkou nebo jeho blízkým příbuzným".