Angličan čistí v Praze dlažební kostky, které připomínají oběti teroru nacistů

25. březen 2019 četba na 6 minut
První fotografii, která Trevora Sage proslavila, pořídila Jitka Hejtmanová

První fotografii, která Trevora Sage proslavila, pořídila Jitka Hejtmanová

Foto: Jitka Hejtmanová, Studio Photon

Spousta Pražanů si už v ulicích všimla postaršího Angličana s živýma usměvavýma očima, který pravidelně čistí Kameny zmizelých - zhruba 320 mosazných dlažebních kostek, které připomínají kolemjdoucím oběti holocaustu. Jeho příběh zajímá i stále víc zahraničních médií. A devětapadesátiletý Trevor Sage se svou aktivitou stále nekončí.

FOTOGALERIE

První fotografii, která Trevora Sage proslavila, pořídila Jitka Hejtmanová Trevor Sage Pamětní destičky Trevor Sage doplňuje postupně dalšími informacemi

Do Prahy se Trevor Sage přestěhoval po smrti své ženy v roce 2006 z jižního pobřeží Anglie. Už předtím sem dojížděl za prací a české hlavní město si zamiloval. Na svém Facebooku uveřejňoval fotografie z procházek po pražských ulicích, oceňoval, jak je město bezpečné, a líbil se mu i český smysl pro humor a sebeironii, projevovaný i ve veřejném prostoru - například v sochách Davida Černého typu svatého Václava sedícího na chcíplém koni v pražské Lucerně.

Pražský anglický chodec

O existenci Kamenů zmizelých (zlatých dlažebních kostek zasazovaných do země před vchod do domu, který byl posledním bydlištěm obětí nacistického teroru, obsahujících informaci o jejich jménech a datech narození a úmrtí) se dozvěděl před několika lety od jednoho z průvodců po Praze, a pak na ně občas na ně při procházkách městem narazil. Trochu ho ale mrzelo, že jsou některé z nich zanesené a pokryté prachem a špínou z ulice.

"V češtině se jim říká Kameny zmizelých a mně to připadalo, jakoby mizely už podruhé. Byly na svém místě, aby uchovaly vzpomínku na lidi, kteří tam žili, ale ztrácely se pod špínou z chodníků. Zdálo se mi, že by bylo krásné oživit je," řekl Sage tento týden britskému deníku The Telegraph, který o něm přinesl velký článek Brit na penzi čistí pražské pamětní destičky.

Říkal si však, že jako cizinci mu nepřísluší to řešit. "Bál jsem se, abych tím někomu nešlápl na kuří oko. Ale pak jsem si loni přečetl článek o o muži, který takto vyčistil všechny kameny v Salzburgu, a přišlo mi, že je to úžasná věc," dodal.

Šlo o příběh devětasedmdesátiletého důchodce Gerharda Geiera, který ve čtvrtém největším rakouském městě vyčistil celkem 388 kamenů. Trevora Sage to inspirovalo. "Řekl jsem si, že když on to může dělat v Salzburgu, proč bych nemohl já v Praze?" 

Postupně si vytvořil databázi všech pražských kamenů, o nichž se dozvěděl, načež se ke každému z nich vydal a osobně ho vyčistil. Nová pražská hvězda se z něj stala, když si jeho aktivity všimla 10. července 2018 kolemjdoucí Jitka Hejtmanová, vyfotila ho a napsala o něm na svůj Facebook. Její příspěvek nasdílelo téměř 800 lidí a o Trevorovi se začalo psát. Brzy se stal jako "pražský anglický chodec" populární.

"Lidé ho dnes zastavují na ulici se slovy: Takže ty jsi ten Angličan, o kterém jsem četl," píše The Telegraph.

Vzpomínky musí zůstat naživu

Trevor Sage přitom podle svých slov není nijak osobně ani rodinně spojen s holocaustem - jen chce pomoci tomu, aby nezmizel z lidské paměti. "Dělám to jen proto, abych zvýšil povědomí o osudech obětí holocaustu. Vzpomínky je třeba udržovat živé, protože je příliš snadné zapomenout na to, co se stalo," řekl britskému deníku Sage. "Po celém světě, nejen v Evropě, se dnes dějí věci, jež jsou trochu znepokojivé - i proto si myslím, že je nezbytné uchovávat tento odkaz a nezapomínat na poučení z minulosti."

A protože nechtěl zůstat jen u jedné věci, jeho projekt se začal postupně rozrůstat. Dnes se kromě čištění kamenů snaží také dohledávat podrobnosti o životě lidí, kteří jsou na nich jmenováni, a zaznamenávat je na na vlastní facebookovou stránku Stolperstein Prague (Kameny zmizelých v Praze), již v současnosti sleduje asi 1500 lidí. Mimo jiné se na ní najde i podrobné video o celém projektu i o jednotlivých památníčcích.

Koncem loňského roku vytvořil Trevor Sage také interaktivní intuitivní mapu, podle níž lze jednotlivé kameny dohledat. Každé umístění pamětní destičky se snaží v této mapě zachytit na fotografii (v současnosti má podchyceno přes 190 z celkem asi 320 pražských kamenů) a tam, kde jsou k dispozici, nechybí ani fotografie lidí, jimž je kámen věnován, a případné další informace o nich. Nejde přitom jen o Židy, ale i o členy odboje, Romy, homosexuály, politické vězně a příslušníky jiných perzekvovaných skupin).

Ani tím však nechce "Angličan na penzi" končit, a tak se také setkává s pozůstalými po obětech, jejichž osudy pomáhá uchovat. "Mnozí z nich už nežijí v této zemi a jsou vděčni za to, když navštívím památníček po jejich příbuzných v den jejich narozenin nebo výročí. Je to opravdu dojemné. Sledují mě na Facebooku, sdílejí jednotlivé příspěvky a já vím, že se tak něco mění. Vím, že teď už lidé o těchto zemřelých hovoří a že na ně vzpomínají."

Kameny zmizelých

Stolpersteine, česky též kameny zmizelých, doslova "kameny, o které je třeba klopýtnout" (zavadit pohledem), jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku před domy obětí holocaustu a nacistického režimu. Původně šlo o projekt německého umělce Guntera Demniga, který první kámen položil 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem. První kostku v současné podobě pak zasadil v roce 1995 ve Stuttgartu a pokládal je dál po celé Evropě. Od roku 2008 se Stolpersteine nacházejí i v chodnících ve městech v Česku. Prvních deset bylo umístěno v říjnu 2008 na pražském Josefově. S myšlenkou na převzetí Demnigova projektu přišla Česká unie židovské mládeže, která jej pak dva roky realizovala. V roce 2010 bylo založeno občanské sdružení Stolpersteine CZ, které v letech 2010 a 2011 položilo dalších zhruba 60 kamenů, později ale zaniklo. V roce 2017 již bylo po celém Česku rozmístěno těchto kamenů několik set ve více než 35 lokalitách. V současnosti zajišťuje jejich instalaci Veřejně prospěšný spolek na podporu osob dotčených holocaustem, který chystá podle Wikipedie na září 2019 položení dalších 40 kamenů Stolpersteine v Praze, osmi kamenů v Jičíně a ve spolupráci s dobrovolníky jedenácti kamenů v Českých Budějovicích.