Tereza Jurečková založila Pragulic se svými dvěma spolužáky, studenty oboru občanského sektoru na Univerzitě Karlově v roce 2012. Za první rok fungování projekt posbíral několik ocenění, například Social Impact Award 2012, Cenu nadace Erste za přínos sociální integraci nebo Fidelity Future Impact Prize.

Energická dlouhovláska, která se loni stala také Podnikatelkou roku v kategorii Společensky prospěšný podnikatel roku prestižní soutěže Ernst & Young, si s Dotykem povídala o sociálním podnikání ve své „nové kanceláři“, v coworkingové kavárně Pracovna na pražském Žižkově.

Pragulic a jeho průvodciAutor: pragulic.cz

Expanze do Vídně nevyšla

Projekt v roce 2012 vznikl víceméně náhodně během studií občanského sektoru, bez předchozích zkušeností s tématem bezdomovectví. „Bezdomovci nám pomáhají odkrývat zajímavá místa ve městech, ve kterých žijí,“ říká mladá žena.

Před rokem se hovořilo o expanzi projektu do rakouské metropole Vídně. Jak jednání dopadlo? „Měli jsme kontakty ve Vídni. Rok uplynul, ale ve Vídni nejsme. Nakonec rakouští investoři spustili projekt bez nás,“ vysvětlila Tereza Jurečková. S tím, že Rakušané fakticky okopírovali know-how projektu, který nicméně expandoval do dalších dvou měst – Olomouce a Českých Budějovic.

Rok uplynul, ale ve Vídni nejsme. Nakonec rakouští investoři spustili projekt bez nás.

Přes inkubátor k udržitelnosti

Projekt se sociálním přesahem nakopl úspěch v pražském inkubátoru Impact Hub v roce 2012. Finanční udržitelnost projektu přitom byla pro mladou podnikatelku klíčová. „Chtěla jsem se vymezit vůči neziskovkám s finančním modelem, který není závislý na veřejné podpoře,“ vysvětlila Jurečková. Nejistota spojená s udělením nebo neudělením grantu totiž neumožňuje projektu inovace, které jsou nezbytné pro posun dopředu.

Cesta k finančnímu modelu, který bude dlouhodobě udržitelný, nebyla snadná. „Nejprve jsme se v tom plácali. Pomohla nám cena Social Impact Award, přišly aha-momenty,“ dodala. Původní představa, že průvodce bez střechy nad hlavou dostane 50 procent z ceny prohlídky, však podle ní není životaschopná.

Byznys, ne neziskovku

„Chtěla jsem více social byznys než neziskovku založenou na dobrovolnictví. Díky know-how ze zahraničí jsem byla schopna přemýšlet nad udržitelností projektu,“ objasnila Jurečková genezi projektu od dobrovolnické báze k sociálnímu podnikání.

Chtěla jsem více social byznys než neziskovku založenou na dobrovolnictví.

Příjmy šly nahoru s novým obchodním modelem, který byl zaveden na podzim 2013. Změnil se poměr odměňování pro průvodce. Ti dostávají fixně 350 korun za prohlídku a lidé jim po jejím skončení mohou přidat spropitné. „Když jste spokojeni v restauraci, dáte obsluze rádi spropitné. Nebojte se ho dát v podobném případě i našim průvodcům,“ nabádá na svém webu Pragulic. Podle Jurečkové se může vyšplhat až k tisícovce.

Kolik stojí prohlídka města očima bezdomovce

Dospělý 250 korun
Student/senior 180 korun
Rodinné vstupné (dva dospělí, dvě až tři děti) 700 korun

Zážitkových 24 hodin bez domova skupina 2400 korun
Zážitkových 24 hodin bez domova individuálně 3600 korun

Zdroj: praculic.com

Čínská škola

Individuální prohlídka musí mít alespoň pět zájemců. Podle zakladatelky až 40 procent zákazníků jsou v Praze cizinci, zejména Němci. Přitom pražský projekt je jiný, než ty, které fungují v Londýně nebo Hamburku. „Udělali jsme si to po svém, jinde jsou podobné projekty založeny více na dobrovolnictví.“

A jak se projevuje změna složení turistů, kteří do Prahy v posledních letech míří více z Asie, zejména Číny? Mají o tento typ turistiky zájem? „Začíná to, o prohlídku měla zájem i čínská škola,“ říká Jurečková. Dodala ale, že v tomto ohledu je třeba pracovat s delegáty asijských cestovek, aby pochopili smysl tohoto projektu. Na hodnocení čínských turistů je příliš brzy.

O prohlídky vedené bezdomovci je největší zájem v období březen–červen, a pak v podzimních měsících. Zákazníky jsou často firmy a školy. „O prohlídku se přihlásila i skupina dvou stovek lidí, jednalo se o zahraniční firemní teambuilding,“ říká podnikatelka.

Mluvení je pro ně terapie, chtějí se s lidmi setkávat a hovořit.

Milionový rozpočet

V současné době v Praze aktivně provází šest lidí bez domova. V plánu Pragulicu je mít deset průvodců, kteří se uživí. Jurečková vyvrátila zažitý mýtus, že pečlivě vybraní průvodci, kteří musí být samozřejmě spolehliví, jsou v první řadě motivováni penězi. „Mluvení je pro ně terapie, chtějí se s lidmi setkávat a hovořit,“ vysvětlila, proč tito lidé provázejí zájemce, kteří se především mají dozvědět něco o životě konkrétních lidí na ulici.

A po této konfrontaci začít uvažovat o tématu bezdomovectví jinak než po letmé zkušenosti se zapáchajícím člověkem v noční tramvaji během mrazivých nocí. Proto je také hlavním cílem projektu měnit postoj veřejnosti k bezdomovectví a nikoliv „zaměstnávat“ bezdomovce.

Zakladatelka projektu odhadla roční rozpočet celého projektu na jeden milion korun. Za prohlídku podle ní zaplatilo v loňském roce asi 6800 zájemců. Od začátku spuštění projektu, tedy od srpna roku 2012, si nechalo ukázat Prahu už 18 tisíc lidí.