Před 40 lety začala Operace Cyklon. Tajná akce, co dostala Rusy z Afghánistánu

3. červenec 2019 četba na 5 minut
Mudžáhedínská vesnice. Islámské povstalce podporovaly americké peníze

Mudžáhedínská vesnice. Islámské povstalce podporovaly americké peníze

Foto: Wikimedia Commons

Operace Cyklon byl krycí název pro tajný program Ústřední zpravodajské služby Spojených států (CIA), který od roku 1979 do roku 1989 financoval vyzbrojení mudžáhedínů v Afghánistánu pro boj proti okupačním jednotkám Sovětského svazu. Původní rozpočet dělal půl milionu dolarů, konečný účet dosáhl tří miliard.

FOTOGALERIE

Mudžáhedínská vesnice. Islámské povstalce podporovaly americké peníze Afghánská vesnice zničená sovětskými vojsky Invaze do Afghánistánu začala na přelomu let 1979 a 1980

Jednu z nejdelších a nejdražších utajených operací v historii CIA před časem zpopularizoval film Soukromá válka pana Wilsona v hlavní roli s Tomem Hanksem. Příběh požitkářského amerického kongresmana, který se v podstatě lehkomyslně rozhodne získat peníze na podporu Afghánců, protože "jako jediní, na rozdíl třeba od těch srabáckých Čechoslováků, bojují s Rusy", a neváhá kvůli tomu hýbat nejvyššími patry americké politiky i průmyslu (včetně takových paradoxů, že peníze pro islámské fundamentalisty získává s pomocí židovských obchodníků), vycházel z reality. Ta však nebyla tak zábavná jako film.

Operace Cyklon skutečně vycházela z podpory afghánských militantních islámských skupin, protežovaných i režimem Muhammada Zia-ul-Haqa v sousedním Pákistánu. Jejich financování ze strany Spojených států začalo v roce 1979 částkou půl milionu dolarů, ta však brzy začala růst. V roce 1980 se dramaticky zvýšila na 20 až 30 milionů ročně a v roce 1987 už činila ročně závratných 630 milionů. 

Jak to všechno začalo?

V dubnu 1978 se moci v Afghánistánu chopili komunisté pod vedením Nur Muhammada Tarakiho. V prosinci téhož roku podepsali představitelé nového socialistického afghánského režimu smlouvu o přátelství se Sovětským svazem.

Svůj záměr přetvořit Afghánistán na komunistický stát dal Taraki najevo také masovými popravami mnoha konzervativních islámských náboženských vůdců a bezpříkladným politickým útlakem. To vedlo v dubnu 1979 ke vzpouře mudžáhedínů, tedy islámských fundamentalistických bojovníků. V září 1979 Tarakiho sesadil a vystřídal jeho konkurent v marxistické Lidově-demokratické straně Afghánistánu Hafizulláh Amín.

Ani Amín nebyl ve vyřizování účtů s opozicí žádný beránek, zahraniční pozorovatelé ho dokonce označovali za "brutálního psychopata". Sověti ho navíc podezřívali, že je agentem CIA, byť to nebyla pravda. V každém případě i jeho vláda vyvolávala velký odpor. V prosinci 1979 už ztratil kontrolu nad většinou afghánského území, což povzbudilo Sovětský svaz, aby provedl invazi do Afghánistánu, svrhl Amína a instaloval místo něj Babraka Karmala, do té doby afghánského velvyslance v Československu.

V té době už ale sousední Pákistánci pilně lobbovali ve Spojených státech, aby Amerika poslala islámským povstalcům materiální pomoc. Vztahy mezi Pákistánem a americkým prezidentem Jimmym Carterem byly v té době sice napjaté kvůli pákistánskému jadernému programu, ale v lednu 1979 se to Carter rozhodl změnit, a to i s ohledem na nepokoje v Iránu. Instruoval proto svého poradce pro otázky národní bezpečnosti Zbigniewa Brzezinského a ministra zahraničí Cyruse Vancea, že je nezbytné "napravit naše vztahy s Pákistánem".

Brzezinsky se stal dalším významným architektem Operace Cyklon, v níž viděl možnost, jak "uštědřit Sovětům jejich vlastní Vietnam" (jak to označil v rozhovoru pro francouzský časopis Le Nouvel Observateur v roce 1998). 

V květnu 1979 se začali američtí představitelé prostřednictvím pákistánských vládních kontaktů tajně setkávat s vůdci afghánských povstalců. Dne 3. července pak Carter podepsal prezidentský výnos, v němž pověřil CIA utratit přes půl milionu dolarů na pomoc mudžáhedínům. Operace Cyklon začala.

Tvrdá reakce na invazi

Během ledna 1980 vtrhlo na afghánské území postupně asi 80 tisíc sovětských vojáků. V první fázi bojovali proti různým frakcím opozičních vojsk. Sovětská vojska rychle obsadila větší města, vojenské základny, strategické stavby v zemi a nejdůležitější silnice.

Příjezd intervenčních vojsk však nijak neuklidnil rozjitřenou afghánskou společnost. Právě naopak, vyvolal vlnu odporu, která pomohla rozšířit a sjednotit řady rebelů.

Carter se rozhodl na invazi rázně reagovat. V televizním projevu oznámil zavedení sankcí vůči Sovětskému svazu, slíbil obnovit pomoc Pákistánu a současně vyzval k bojkotu letních olympijských her v Moskvě, což byla věc, která měla smutnou dohru i pro mnohé československé sportovce - následující letní olympiáda v roce 1984 se totiž konala v Los Angeles a Sovětský svaz se v odvetě za předchozí bojkot rozhodl, že se jí sportovci východního bloku nezúčastní (přičemž právě v té době měla řada československých sportovců životní formu a šanci přivézt medaile). 

Tvrdý postoj amerického prezidenta nadšeně podpořila i tehdejší britská premiérka Margaret Tchatcherová. Britská tajná služba MI6 a speciální vojenské jednotky SAS se také zúčastnily celé operace.

Rozpočet Operace Cyklon okamžitě vzrostl, přičemž peníze putovaly k mudžáhedínům přes pákistánskou tajnou službu ISI. Ta vytrénovala ve svých kempech v letech 1978 až 1992 na sto tisíc bojovníků. Podpora mudžáhedínům navíc ještě rapidně vzrostla, když Cartera vystřídal Ronald Reagan. Účet za vojenskou pomoc dosáhl nakonec částky 3,2 miliardy dolarů.