Před čtvrtstoletím převzalo Rusko štafetu SSSR

8. prosinec 2016 četba na 7 minut
Viskuli, 8. prosince 1991: Boris Jelcin (sedí druhý zprava), Stanislav Šuškevič (třetí zleva) a Leonid Kravčuk (druhý zleva) podepisují za Rusko, Bělorusko a Ukrajinu Bělověžskou dohodu o zániku Sovětského svazu.

Viskuli, 8. prosince 1991: Boris Jelcin (sedí druhý zprava), Stanislav Šuškevič (třetí zleva) a Leonid Kravčuk (druhý zleva) podepisují za Rusko, Bělorusko a Ukrajinu Bělověžskou dohodu o zániku Sovětského svazu.

Foto: Archiv

Psal se 8. prosinec 1991, když představitelé tří největších sovětských svazových republik – Ruska, Běloruska a Ukrajiny – podepsali v běloruské Viskuli uprostřed Bělověžského pralesa dohodu o zániku Sovětského svazu. Jedna z největších událostí 20. století proběhla nečekaně, ve spěchu a dodnes je obestřena řadou spekulací.

Jelcin poté, co připil a pogratuloval Kravčukovi ke zvolení prezidentem Ukrajiny, přešel rovnou do útoku. Zeptal se Kravčuka, jestli je ochoten podepsat novou svazovou smlouvu ve znění Gorbačovova srpnového návrhu a s případným zvýhodněním Ukrajiny před ostatními republikami.

Zaskočený Kravčuk se údajně rychle zorientoval a v obavě z reakce svého národa podpis jakékoli svazové smlouvy striktně odmítl. Tím ovšem byla další existence SSSR, který by se o rok později „dožil" 70 let, zpečetěna.

Dva na jednoho: Jelcinovi a Šuškevičovi se ve Viskuli podařilo přimět ukrajinského kolegu Kravčuka k angažmá Ukrajiny v rámci nového Společenství nezávislých státůDva na jednoho: Jelcinovi (vpravo) a Šuškevičovi (uprostřed) se ve Viskuli podařilo přimět ukrajinského kolegu Kravčuka k angažmá Ukrajiny v rámci nového Společenství nezávislých států.Autor: Archiv

Vznik potěmkinovského SNS

Protože Jelcin potřeboval Ukrajinu – a později i některé další sovětské republiky – udržet pod alespoň nějakou kontrolou, navrhl vznik konfederace. I to Kravčuk podle Soldána zprvu odmítal, ale později přece jen ustoupil pod podmínkou, že Ukrajina nebude spoluautorem konfederační smlouvy.

Rusové podle vzpomínek účastníků jednání chtěli, aby se nový státní útvar nazýval Společenství demokratických států. Ustoupili však ukrajinskému přání, aby šlo o státy nezávislé – oficiálně kvůli nedemokratickým poměrům v zemích jako Kazachstán či Turkmenistán. Tak vzniklo Společenství nezávislých států (SNS).

Vlajka SNS je spíš symbolem NSS - 'neznámého Společenství států'Vlajka SNS je spíš symbolem NSS – ,neznámého Společenství států'.Autor: Archiv

Drobné ukrajinské vítězství však bylo přebito dvěma Jelcinovými trumfy. Prvním byla prosazená formulace, že „smluvní strany budou vzájemně uznávat a respektovat územní celistvost a nedotknutelnost existujících hranic v rámci SNS". Což znamenalo, že pokud stát ze Společenství vystoupí, hranice garantovány nebudou. „To byl zádrhel, který si ukrajinská delegace zřejmě neuvědomila a nevědomky tak zabetonovala svoje členství v SNS," podotýká Soldán.

Z nešťastné formulace přirozeně plyne i dnešní rusko-ukrajinský konflikt. Také druhý Jelcinův trumf se projevil až s odstupem. Otázku jaderných hlavic ruský prezident ve Viskuli vůbec neotevřel, ale vrátil se k ní, až když si byl jistý vznikem SNS. Formou pozdějších dohod byly hlavice přestěhovány do Ruska výměnou za bezpečnostní a územní garance vůči Ukrajině. Což ovšem předloňská ruská anexe ukrajinského Krymu zásadně porušila.

Otázku ukrajinských jaderných hlavic vyřešila až dohoda Borise Jelcina s Leonidem Kravčukem pod patronací amerického prezidenta Billa Clintona z 14. ledna 1994Otázku ukrajinských jaderných hlavic vyřešila až dohoda Borise Jelcina s Leonidem Kravčukem pod patronací amerického prezidenta Billa Clintona ze 14. ledna 1994.Autor: Archiv

Časovaná bomba

Bělověžská dohoda o zániku SSSR byla podepsána už 8. prosince 1991 dopoledne. Jako první se o historické události dozvěděl od Jelcina tehdejší americký prezident George Bush starší, teprve pak přišel na řadu sovětský prezident Michail Gorbačov, z jehož reakce měli signatáři obavu.

Zbytečně. Pětadvacátého prosince Gorbačov rezignovaně odstoupil z funkce a Sovětský svaz se tak mohl poslední den roku 1991 nerušeně poroučet. K dohodě se časem připojily všechny zbylé sovětské republiky vyjma tří pobaltských.

Sovětský prezident Michail Gorbačov oznamuje 25. prosince 1991 v televizi svou rezignaci Sovětský prezident Michail Gorbačov oznamuje 25. prosince 1991 v televizi svou rezignaci.Autor: Archiv

Na Gorbačovovu prognózu, že Bělověžská dohoda je časovaná bomba, ovšem později došlo, byť v nezamýšleném významu. Ukázalo se totiž, že provizorní střecha nad postsovětským prostorem, která před čtvrtstoletím pomohla uklidnit svět bojící se druhé Jugoslávie, se stala novou hrozbou jako vágní definice zájmového území putinovského Ruska.

Opodstatněnost obav před pár lety potvrdil sám ruský prezident Vladimir Putin, když rozpad Sovětského svazu označil za největší geopolitickou katastrofu 20. století.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 2/2
DALŠÍ ČÁST

Akční letáky