Prolomit facebookovou bublinu a nabídnout mladým lidem něco zajímavé o moderní historii je takřka nadlidský úkol, shodují se odborníci. Učitelé mají dnes již spoustu materiálů, pomůcek metodologických nástrojů, jak učit moderní dějiny. Obvykle historii 1939-1989 dokonce probírají, ale převážně v devítce v druhé půlce roku, kdy jsou žáci už přijati na střední školy. Jejich motivace učit se je na bodu nula, říká vedoucí koordinátorka projektu Příběhy našich sousedů Magdalena Benešová.

Příběhy našich sousedů, vzdělávací program pro základní a střední školy, jehož je Český rozhlas partnerem, umožňuje žákům a studentům se na půl roku stát dokumentaristy. Žáci zaznamenají vyprávění starého člověka a jeho příběh zpracují: „To je jedna z cest, jak děti zaujmout. Otvírá se před nimi období války a komunismu plasticky, autenticky, mohou se na mnoho věcí zeptat. S nahrávkou pak dále pracují a to je podstatné. Vznikají rozhlasové nebo televizní reportáže,“ popisuje projekt Benešová.

V dokumentu uslyšíte reportáže několika žákovských týmů ze Zlína, Prahy, Mělníka a z dalších regionů. Zpracovávali příběhy například písničkáře Jaromíra Hutky, bývalého politického vězně Jaroslava Březovjáka, vyprávění disidentky a maminky šesti dětí Kamily Bendové nebo devadesátiletého katolického kněze Ludwiga Armbrustera.

www.pribehynasichsousedu.cz

Reportáže, které zazněly v posledním díle rozhlasového pořadu Příběhy 20. století, jsou dílem dětských žákovských týmů, které se zapojily do vzdělávacího projektu Post Bellum s názvem Příběhy našich sousedů (www.pribehynasichsousedu.cz). Některé z reportáží jsou odvysílány na Českém rozhlase, další zpracované příběhy se ocitnou na portálu Paměť národa.