Historie

Příštím britským městem kultury bude Coventry. Město, jež nemělo přežít válku

9. prosinec 2017 četba na 7 minut
Coventry

Coventry

Foto: Shutterstock

/ VIDEO / Coventry. Desáté největší město Anglie a třinácté největší ve Velké Británii, položené nejhlouběji v anglickém vnitrozemí (nejdál od britského pobřeží). Hitler určil, že tohle město nesmí přečkat válku, a srovnal je se zemí ničivým náletem. Tento týden vyhrálo nominaci na britské město kultury v roce 2021.

"Co mi chcete říct? Že aspoň někde mám klid, že se mám kam vrátit, že mám domov a vy že domov nemáte, že vám ho vzali? Já také nemám domov, Hezounku, slyšíte? Já jsem z Coventry. Z Coventry jsem, jistě mi rozumíte! A v tom zříceném domku u Broadgate zůstal můj muž! Tak už víte, proč jsem za vámi přijela? Už jste všechno pochopil?"

FOTOGALERIE

Coventry Coventry Coventry

Výše uvedená vyčítavá slova pronáší ve slavném českém románu Nebeští jezdci autora Filipa Janského (skutečným jménem Richarda Husmanna) zdravotní sestra Hendersonová, která ve válečné nemocnici pečuje o titulního hrdinu románu - zraněného českého letce, zadního střelce bombardéru přezdívaného Hezounek, jemuž výbuch bomby po nouzovém přistání spálil a zničil obličej.

Když hlavní hrdina (Husmann jej portrétoval částečně autobiograficky, protože sám skutečně za války létal jako zadní střelec bombardéru, k motivu spálené tváře jej možná inspiroval osud elitního českého stíhače Josefa Koukala) propadne v nemocnici beznaději a má pocit, že už mu nemůže být hůř, sestra ho nelítostně sjede: ona sama ztratila v první světové válce otce, ve druhé u Dunkerku přišla o syna a její manžel i domov byli v Coventry - městu, které krátce předtím srovnal se zemí ničivý nálet. 

Bolestná historie

Pro Brity je historie Coventry podobně bolestná jako pro Čechy osud vsi Lidice - přičemž stojí za zmínku, že Lidice i Coventry se staly po druhé světové válce sesterskými městy.

K útoku německých bombardovacích svazů na Coventry došlo v noci ze 14. na 15. listopadu 1940. Důvodem bylo zejména to, že Coventry bylo průmyslovým centrem, v němž se vyráběla munice a motory. Na město se sneslo během 11 hodin celkem 30 tisíc zápalných pum, 500 tun vysoce explozivních bomb a několik desítek padákových min. Historické centrum bylo zcela srovnáno se zemí, mementem se stala zřícenina městské katedrály svatého Michaela, jejíž trosky jsou dodnes nejslavnější a nejchmurnější připomínkou bombardování. Zahynulo 554 lidí, dalších 865 bylo zraněno.

V 70. letech minulého století se navíc rozšířila tíživá legenda, podle níž Britové o útoku na Coventry věděli předem, protože se jim podařilo prolomit německý šifrovací mechanismus Enigma - ale právě proto, aby tato skutečnost zůstala Němcům utajena, rozhodl se prý britský premiér Winston Churchill obyvatele Coventry vědomě obětovat a nenařídil evakuaci města.

Tato legenda je ale nepravdivá: Pochází z doby, kdy vyšla kniha The Ultra Secret (Přísně tajné) bývalého vysokého důstojníka RAF F. W. Winterbothama, který se luštění německých kódů účastnil. V knize, vydané poprvé v roce 1974, Winterbotham napsal, že jméno Coventry se v německé tajné komunikaci objevilo v nešifrované podobě přímo v den plánovaného náletu, tedy 14. listopadu 1940. Winterbotham sám o něm údajně informoval jednoho z Churchillových pobočníků, a tak prý ministerský předseda věděl o plánovaném náletu zhruba od tří odpoledne.

Winterbotham se však s největší pravděpodobností vymýšlel. Britové sice 11. listopadu zachytili depeši o chystané akci s názvem "Měsíční sonáta", což bylo označení náletu na Coventry, a podle názvu akce správně odvodili, že by se měla konat při měsíčním úplňku, tedy nejspíš kolem 15. listopadu, ale jméno města v depeši nezaznělo a Britové nedokázali správný cíl určit. Když o den později z další depeše zjistili, že se chystá útok na Coventry, Wolverhampton a Birmingham, chybělo zase datum a vojenští analytici si obě depeše nepropojili. Jako pravděpodobný cíl "Měsíční sonáty" určili Londýn, k němuž vedly ještě některé další stopy, a nálet na Coventry je dokonale překvapil.

Skutečnost, že český spisovatel a bývalý válečný letec Husmann věnoval ve svém románu Coventry pozornost, není nijak překvapivá. Na podzim roku 1940 právě prodělával na britských ostrovech střelecký a navigátorský výcvik a bombardování britských měst tak poznával z první ruky.

Nejen oběť náletu

Historii Coventry však netvoří jen německý útok a význam města nespočívá pouze v tom, že se stalo jeho obětí. Nominační tým, který získal pro Coventry titul příštího britského hlavního města kultury, se podle svého vyjádření snažil právě o to, aby se pověst města změnila". Coventry podle nich doufá, že napodobí úspěch Hullu, které se stalo britským městem kultury v letošním roce.

Britský titul se totiž na rozdíl od Evropského hlavního města kultury udílí jen jednou za čtyři roky (evropský každoročně) a Coventry jej vybojovalo v konkurenci měst Swansea, Paisley, Stoke-on-Trent a Sunderland. 

Do dějin britské kultury se město zapsalo například jako rodiště jednoho z nejlepších anglických básníků Philipa Larkina nebo průkopnice elektronické hudby Delie Derbyshirové, která už začátkem šedesátých let minulého století složila hudební ukázku podobnou stylu Detroit Techno - jenž se prosadil až o třicet let později.

V historii hudebních žánrů má Coventry ještě jeden zářez, protože právě tady začaly v 70. letech minulého století svou kariéru kapely jako The Specials a The Selecter, jež přinesly na světová pódia žánr 2Tone: původně předělávku jamajského ska, vzniklého coby kombinace tradičního jamajského folklóru, amerického jazzu a rhytm and blues, která se však stala daleko kombinovanější a rychlejší díky tomu, že ji z druhé strany ovlivnil tehdy populární punk. 

Z Coventry také pochází současný nejprodávanější britský spisovatel, autor literárních thrillerů Jim Grant, známější pod svým pseudonymem Lee Child.

Město je sídlem řady významných britských kulturních institucí, jako je třeba Warwick Arts Centre, umělecká galerie a muzeum Herbert Art Gallery and Museum nebo divadlo Belgrade Theatre, v němž v roce 1965 zahájilo svou činnost hnutí Theatre In Education, zaměřené na vzdělávání mládeže v oblasti aplikované divadelní praxe. Může se také pochlubit největším bezplatným rodinným hudebním festivalem ve Velké Británii, Coventry Godiva Festivalem.

Podle nominačního týmu je Coventry městem, jež muselo "neustále přetvářet sebe sama, aby přežilo". Tento slogan odkazuje nejen ke zničení během druhé světové války, ale také k tomu, že bylo kdysi srdcem britského automobilového průmyslu a prodělalo úpadek.

Zástupci Coventry doufají, že statut města kultury Velké Británie rovněž podpoří místní ekonomiku aspoň o 60 milionů liber (něco přes 1,74 miliardy korun), jako tomu bylo letos v případě města Hull. Hull navíc získalo za čtyři roky od své nominace investice v hodnotě víc než miliardy liber (přes 29 miliard korun) a jeho letošní kulturní program byl podle BBC naprostým hitem pro místní obyvatele i umělecké kritiky.