Průkopník s kabinkou. Zeman na třetí OH nemohl: Vyhodili mě z reprezentace

Bohumír Zeman na Mistrovství ČSSR v roce 1982

Bohumír Zeman na Mistrovství ČSSR v roce 1982

Foto: ČTK

Občas ho potkáte, jak si to sviští na lyžích po černých sjezdovkách v Krkonoších. Co na tom, že loni oslavil šedesátiny. Bohumír Zeman nezapře velkou duši sportovce. Bojoval na dvou olympiádách, vyhrál slavný Hahnenkamm a byl kousek od světové medaile.

Soupeři zprvu nechápali, kdo proti nim stojí. Čech na svazích? Až časem si „Bobas“, jak ho přezdívají přátelé, získal respekt. Jedna olympiáda. Druhá olympiáda. A třetí? Už ne. Zemanovi bylo pětadvacet let, když musel skončit. Dodnes se uvádí, že kvůli zranění. Jenže je to trochu jinak. „Tenkrát mě vyhodili z reprezentace. Měl jsem za cíl dojet v závodě do desítky, ale byla z toho šestnáctá příčka. Ano, trápily mě potíže s kolenem, ale dál jsem vyhrával republiková mistrovství. A tehdejší bafuňáře to pěkně štvalo,“ řekl.

Vladimír Bednář v reprezentačním dresu v roce 1972

Nahoře i u dna. Bednáře zastavilo zranění oka

Naposledy jel ve Francii ve středisku Montgenevre. Se světovou elitou se v roce 1982 rozloučil třináctým místem. Ale zpět k olympijským hrám. „Strašně rád na ně vzpomínám. Je to největší sportovní událost,“ uvedl. Poprvé se Zeman jako teenager probojoval na hry do Innsbrucku 1976. Avšak o žádnou slávu nešlo. V obřím slalomu skončil ve třetí desítce, ještě hůře si vedl ve sjezdu.

Až o čtyři roky později čeřil vodu. V Lake Placid totiž útočil na elitu. Tady je jeho vzpomínka: „Nejdříve jsem dosáhl třináctého místa ve sjezdu. To jsem vůbec nečekal. Já jako slalomář a hned takový výsledek! Čtrnáct dní jsem přitom netrénoval. Zřejmě mi trochu začalo docházet, že na to mám. Jenže právě před slalomem už jsem asi chtěl moc, a tak to být nemá. Už to nebylo ani tak o sportovním výkonu, jako spíš o nervech.“

Rudolf Höhnl na ZOH v Innsbrucku v roce 1976

Rudolf Höhnl, souputník Rašky: Za nás se dávaly poháry

Skončil čtrnáctý. Přesto málem bral medaili. Sice ne olympijskou, ale blízko byla světová (kterou dodnes nemá jediný český muž). Jak to? Akce pod pěti kruhy tehdy suplovala i mistrovství světa (tzn. kdo vyhrál olympiádu, vyhrál také mistrovství světa). Nicméně nebyla to jediná zvláštnost. Kombinace existovala jen na papíře (sčítaly se časy ze sjezdu a slalomu). A právě to Zemana poslalo na skvělou čtvrtou příčku.

Nejvíce se však o Zemanovi mluví z toho důvodu, že jde o lyžaře, který se do historie zapsal coby vůbec první Čech, který kdy stál na stupních vítězů v závodě Světového poháru. Posléze ovládl i Kitzbühel kombinaci, která se však zase tehdy nepočítala do elitního seriálu. I tak si ho místní považují. Po českém olympionikovi pojmenovali jednu z kabinek místní lanovky. „Vyhrál jsem tam v roce 1981 a na Hahnenkammu bývá tradicí, že každý vítěz automaticky dostane svou kabinku. Přesněji, že je po něm pojmenována,“ dodal rodák z Vrchlabí.

hokejová legenda Oldřich Machač

Tři medaile. Král bodyčeků hrál tělem i srdcem

Teď je z něj už jen kouč (jeho dcera, skikrosařka Andrea Zemanová, přišla o účast na olympiádě kvůli problémům s kolenem). Přesto v rodině na sport nezanevřeli. A Zeman člověk z první linie je víc než oprávněný okomentovat zlato Ester Ledecké. První české olympijské vítězky v alpském lyžování. „Je to neuvěřitelný výsledek. Tohle nikdo nečekal,“ poznamenal.

Do sobotního rána si nejraději zapínal biatlon, jenže právě výsledek super-G jeho návyky změnil. „Ester předvedla výkon na hranici rizika. Klaplo úplně všechno,“ dodal. A zatímco mnozí se těší, až se jim Ledecká podepíše, on už možná dumá nad tím, jak ji zlákat do Špindlerova Mlýna. Coby spoluzakladatel Skiklubu Špindl stál u zrodu myšlenky přivézt do údolí Svatého Petra závod Světového poháru. „Jsem rád, že u nás bude další ročník,“ hlásí Zeman. Pokud přijede i Ledecká, na lístky se budou stát fronty. Ale to už je jiný příběh…

krasobruslařka Hana Mašková

Úsměvy i slzy. Česká kráska na bruslích okouzlila svět

Akční letáky