Rusové šli s kanónem na vrabce, o hrozbě útoku dobře věděli, zkrátka co mohli, to zpackali. Beslan, který leží v Severní Osetii u hranic s Čečenskem, byl tragédií, kterou si pamatuje asi každý z nás. Určitě i proto, že při ní zahynul šíleně velký počet dětí, školáků. Nakonec jich bylo 186. Těm, kteří hrůzy z 1. až 3. září 2004 přežili, přiřkl Evropský soud pro lidská práva odškodné ve výši 80 milionu dolarů. Vyplatit je musí Ruská federace, v jejímž čele stojí stejný muž jako tehdy, v první školní den. Přesně v 10:00 to začalo.

Třicet dva po zuby ozbrojených zakuklenců včetně žen se vyvalilo na nádvoří beslanské školy. Střelba do vzduchu dala najevo, že nejde o legraci. První šli na řadu dospělí muži, většinou rodiče prvňáčků a učitelé. Ranou do týla jich zahynulo asi třicet. „To máte za to, co jste udělali našim rodinám,“ „vysvětlovali“ násilníci rusky, se zřetelným čečenským akcentem.

Jak se později ukázalo, celou akci zosnoval čečenský polní velitel Šamil Basajev, který dirigoval i nechvalně proslulé přepadení moskevského divadla Dubrovka na konci října 2002. Tehdy tam zahynulo 170 lidí (z toho 10 dětí), většina, kvůli amatérskému zásahu ruských speciálních sil, zbytečně. V Moskvě sáhly k nervovému plynu, který uspal i všechny rukojmí, jeho koncentrace ale byla taková, že mnohé z nich navěky.

V Beslanu, kde po dvou dnech děti kolabovaly žízní a hladem, Rusové chtěli úspěch, stůj co stůj. Ale dopadlo to přesně jako v bonmotu Viktora Černomyrdina, ruského premiéra z 90. let: „Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky“.

Vypuklo to přesně ve 13:00, na nádvoří školy vjela dodávka Ministerstva zvláštních věcí, když ze školy zazněla ohlušující exploze. Jen jejím následkem – zhroutila se část konstrukce tělocvičny – zhasl život asi 160 rukojmích.

Oficiální verze hovoří o bombě odpálené Čečenci. Bohužel, existuje nahrávka, která jasně ukazuje, že ke zhroucení došlo po odpálení dvou minometných granátů. Vyšly z hlavně příslušníků ruských speciálních jednotek OMON.

Konečný účet masakru v Beslanu je děsivý: 334 mrtvých rukojmích (z toho 186 dětí) a 738 raněných. Zabiti byli všichni čečenští teroristi, vyjma jednoho, Nur-Paši Kulajeva. Dostal doživotní trest a stále žije. Narozdíl od těch, kteří poukazovali na neschopnost ruských bezpečnostních sil i samotného Putina. Asi nejslavnějším jménem je novinářka Anna Politkovská. Byla zastřelena 7. října 2006, na narozeniny Vladimira Putina.

Nahrávka přímo z tělocvičny, kde se tísní rukojmí:

Zdroj: Youtube