"Váš pes vás chce pokaždé doprovodit na toaletu prostě proto, že vy mu děláte to samé," říká o psech lidový vtip. Nová studie švédské univerzity v Linköpingu však ukazuje, že pod anekdotickou nadsázkou se ukrývá určité racionální jádro - psi skutečně sledují chování i emoce svých pánů a svou vlastní náladu i reakce přizpůsobují podle nich - včetně toho, že stejnou mírou podléhají stresu. Studie byla publikována ve vědeckém časopise Scientific Reports.

Studie zkoumala 25 border kolií a 33 shetlandských ovčáků, patřících ve všech případech ženám. Univerzitní výzkumní pracovníci nejdřív nechali jejich majitelky vyplnit formuláře, v nichž se dotazovali na jejich osobnostní charakteristiky a současně na osobnosti jejich psů. Majitelek se vyptávali na zvláštnosti jejich povah, jako je například přívětivost, svědomitost, otevřenost nebo neurotické stavy, u psů je zajímalo, jak citlivě reagují na výcvik nebo zda reagují agresivně vůči lidem či vůči jiným zvířatům, popřípadě zda a kdy projevují strach.

Majitelky současně poskytly pro potřeby studie dvakrát s odstupem několika měsíců (v létě a v zimě) vzorky svých vlasů a současně chlupy ze svých psů, a to pro měření hladiny stresového hormonu kortizol. Protože množství tohoto hormonu může zvyšovat i fyzická aktivita, chtěli výzkumníci porovnat kortizol u psů, kteří pouze doprovázejí své majitele, se psy, kteří soutěží v různých disciplínách zaměřených na rychlost a poslušnost. Použili proto speciální límec, který psi nosili po dobu jednoho týdne během všech svých fyzických aktivit a jenž zaznamenával hladinu kortizolu při všem, co pes právě dělal.

Psi cítí týž stres co jejich pán

Studie ukázala, že úroveň stresu u psů odráží hladinu stresu, který pociťují jejich majitelky. "Zjistili jsme, že dlouhodobé hladiny kortizolu u psa i jeho majitelky spolu vzájemně souvisejí, takže majitelky s vysokou hladinou kortizolu mají psy s touž hladinou, zatímco psi s nízkou hladinou kortizolu patří majitelkám, jež mají tuto hladinu také nízkou," uvedla pro odborný server Science Daily Ann-Sofie Sundmanová z katedry fyziky, chemie a biologie univerzity v Linköpingu, která je hlavní autorkou studie.

"Pokud majitelku psa něco stresuje, přenese se její tíseň pravděpodobně i na psa. Hladinu kortizolu u psa ovlivňuje spíš osobnost jeho pána, než jeho vlastní osobnost," dodává pro server NPR profesorka univerzity Lina Rothová.

Výzkumníci také zjistili, že u psů, kteří soutěží v poslušnosti a dovednostních či rychlostních disciplínách, je tato korelace vyšší. Domnívají se přitom, že důvodem je výcvik, při němž pes i jeho pán spolu tráví víc společného času, což mezi nimi může zvýšit emocionální pouto.

Skutečnost, že pes pociťuje úzkost svého pána, však podle Rothové neznamená, že by ho váš stres nějak ohrožoval. "Že by mu to nějak ublížilo, se bát nemusíte," říká Rothová. "Jde spíš o to, že se cítí být vaší společenskou oporou a vy jste současně stejnou oporou pro něj."

Výzkum bude pokračovat

Vědci nyní plánují studium dalších plemen. Jak border kolie, tak shetlandský ovčák jsou původně pastevečtí psi, vyšlechtění k tomu, aby dobře spolupracovali s člověkem a reagovali rychle a přesně na jeho povely. Výzkumníci nyní chtějí prozkoumat, jestli stejný vztah existuje i mezi lidmi a psy těch plemen, která mají být naopak schopna jednat nezávisle - týká se to třeba loveckých psů. Výzkum má také ještě hlouběji prozkoumat vliv majitele psa na psí chování.

"Dozvíme-li se víc o tom, jak moc lidé ovlivňují chování různých psích plemen, můžeme přispět ke zlepšení jejich vzájemného soužití z hlediska zvládání stresu. Může se stát, že některá plementa vysoká hladina stresu jejich majitelů až tak hluboce neovlivňuje," uzavírá Rothová.

Studii finančně podpořila Evropská rada pro výzkum a několik nezávislých fondů.