Dvanáctý nejbohatší Rus Alexej Mordašov na rusko-ukrajinské krizi vydělal 2,3 miliardy dolarů. Jsou to ale tak trochu peníze, které by na účtu raději neviděl. Před několika dny totiž oznámil, že za tuto částku prodá dvě továrny svého konglomerátu Severstal na výrobu oceli ve Spojených státech.

Jednání o obchodu, která údajně začala již na sklonku loňského roku, nabrala v posledních týdnech na obrátkách. Amerika při posledním kole sankcí, zveřejněných v polovině července, zakázala svým občanům v důsledku války na Ukrajině poskytovat vybraným ruským firmám úvěry se splatností delší než 90 dní. Společnostem se tak výrazně omezil přístup k volnému kapitálu ze Západu. Severstal na černé listině tentokrát ještě nebyl, ale při dalším rozšíření sankcí by mohl být.

Mordašov je však při detailnějšímu pohledu na ruskou podnikatelskou elitu spíše výjimkou. Jmění nejbohatšího Rusa Ališera Usmanova se za poslední půlrok zmenšilo o 2,5 miliardy dolarů. Vladimir Lisin zchudl o 2,4 miliardy dolarů, tedy o 17 procent (!).

Sečteno a podtrženo – 19 nejbohatších mužů Ruské federace ztratilo od ledna, kdy eskalovala krize na Ukrajině a následně na Krymu, podle propočtů agentury Bloomberg celkem 14,5 miliardy dolarů. Rozhodně přitom nejde o důsledek globálního poklesu ekonomiky, protože nejmajetnější Američané ve stejném období nashromáždili navíc 56,5 miliardy dolarů.

Miliardy plné zloby

Odezva ruských oligarchů je předvídatelná. Pokud se Putin nezasadí o co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině, tlumočí Bloomberg anonymní slova jednoho z miliardářů, riskuje, že se stane stejným mezinárodním vyděděncem jako Alexandr Lukašenko v Bělorusku. „Ekonomické a podnikatelské elity mají velký strach," dodává Igor Bunin, ředitel jednoho z nejstarších moskevských nezávislých think-thanků Center for Political Technology.

Cílem sankcí z dílny US a EU komise jsou totiž nejen vůdci proruských separatistů válčících na východě Ukrajiny, ale také ruští politici, kteří je podporují, a mnohé firmy. Mezinárodní trest na ně má reálný dopad – když se na černé listině objevil producent zemního plynu NovaTek, spadly mu akcie během dvou dnů o osm procent, z jeho tržní hodnoty se rázem „ztratily" tři miliardy dolarů.

„Tihle lidé se prezidentu Vladimiru Putinovi sice podřídili, ale nejsou ochotní se jím nechat stáhnout ke dnu," uvedl profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University Igor Lukeš na adresu podnikatelů, jako je již zmíněný Ališer Usmanov, Arkadij Rotenberg nebo Gennadij Timčenko, mimochodem majoritní vlastník NovaTeku.

„Když ruští oligarchové vidí, že ruská ekonomika letos poroste o pouhé jedno procento místo slibovaných pěti, jistě z toho nemají radost. A kdo má miliardy, dokáže svou nelibost též projevit," dodává Lukeš.

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Václav Lídl zastává opačný názor, ačkoli Putin se podle něj nyní dostal na zahraničně-politické úrovni do nejsložitější situace od svého vstupu do Kremlu. „Na vnitropolitické rovině je jeho pozice stále velmi silná. Velká část dnešních oligarchů vděčí Putinovi za svůj vzestup a je si velmi dobře vědoma, že pokud by se oslabil jeho režim, dojde i k jejich oslabení," myslí si Lídl.

Ruské sankce

Putin si ale byznysmeny rozhněval i „interními sankcemi" v podobě vyhlášeného tažení proti offshorovým podnikům, které mají ruské majitele, ale daně platí v jiné zemi. Takové firmy by v budoucnu neměly dosáhnout na úvěry od rozvojové banky Vnešekonombank (VEB) a neměly by se účastnit státních tendrů. Státní penězovody jsou přitom jedním z hlavním zdrojů ruské podnikatelské elity. „Jestliže si chcete užívat výhod, státní podpory a dosáhnout v Rusku zisku, musíte se zde zaregistrovat," prohlásil již dříve Putin.

Šéfa Kremlu za tento postoj v listu Financial Times otevřeně zkritizoval podnikatel David Jakobašvili, podle něhož budou mít tato opatření na ruské podnikání mnohem citlivější a bolestivější dopad než jakékoli sankce ze Západu.

Jakobašviliho otevřená kritika je daná především tím, že svůj byznys vybudoval od píky. Nepatří ke skupině, která by zbohatla ve vodách divoké ruské privatizace v posledních dvou dekádách. Protiputinovsky naladěný podnikatel chce část svého majetku, v odhadované hodnotě 1,2 miliardy dolarů, investovat raději v Gruzii než v okolí Moskvy.

Daleko od Kremlu přitom odtékají násobně větší částky. V letošním prvním pololetí opustil Rusko podle statistik tamní centrální banky kapitál nejméně 75 miliard dolarů. Tedy o 12 miliard více než v celém roce 2013, uvedla zpravodajská stanice CNBC.

Kolaps ruské ekonomiky?

Očekává se, že další vlna sankcí přijde jako odplata za podporu proruských vojáků, kteří minulý týden pravděpodobně sestřelili malajsijské civilní letadlo s necelými třemi stovkami lidí na palubě.

Terčem mezinárodního trestu – zřejmě zmrazení peněz na účtech nebo omezení pohybu po unijních státech – však nemusí být a priori další z miliardářů. „Nemůžete cílit na někoho jen proto, že to je Rus s majetkem s devíti nulami. Účelem sankcí je postihnout osoby, které podporují vojenskou kampaň," citovala CNBC slova evropského politologa. Zároveň žádné sankce nejsou jednosměrně účinné a zpětně ovlivňují i své autory. Rusko je pro Evropskou unii čtvrtým největším odbytištěm. Evropský export na Východ poklesl za první čtyři měsíce letošního roku o 11 procent, obchodní cesty opačným směrem jsou o 9 procent užší. Německá centrální banka kvůli zhoršené geopolitické situaci počítá se stagnací domácí ekonomiky v druhém kvartále 2014.

Na druhou stranu třeba Francie ani přes mezinárodní tlak nehodlá ustoupit od kontraktu, kdy si od ní Rusko v roce 2011 objednalo dvě válečné lodě za celkovou sumu 1,6 miliardy dolarů. První by k ruským břehům měla vyplout už letos na podzim.

Zastavit by ji mohlo ještě vydání zbrojního embarga, které je jednou z variant plánovaného zpřísnění evropských sankcí. Amerika už zakázala několika zbrojním firmám prodávat své výrobky na území USA. Postih se vztahuje mimo jiné i na The Kalashnikov Group.

Extrémní varianta počítá dokonce s uvalením sektorových sankcí například na celé ruské bankovnictví. Taková reakce na sestřelení malajsijského letu MH17 by však mohla poslat k zemi celou ruskou ekonomiku. Podle Michaila Kasjanova, který sloužil jako premiér pod Putinem v letech 2000 až 2004, hrozba sektorových sankcí reálně existuje. „Pokud budou namířeny proti celému finančnímu odvětví, ekonomika země zkolabuje do šesti měsíců," předpovídá dlouholetý kritik současného vládce Kremlu, který chtěl v roce 2008 kandidovat v prezidentských volbách, ale státní komise ho do boje nepustila.

Kdo je terčem sankcí?

Vybrané osoby a firmy, na které doléhají prozatím uvalené sankce Spojených států a Evropské unie.

Firmy

STROYTRANSGAZ GROUP - Strojírenská firma vznikla v roce 1990, původně byla součástí Gazpromu. Dnes je samostatná a ovládá ji miliardář Gennadij Timčenko. Měla by být jedním z hlavních konstruktérů plynovodu South Stream z Ruska do Evropy.

NOVATEK - Druhý největší ruský producent zemního plynu, po státem ovládaném Gazpromu. Vlastníkem 23 procent firmy je miliardář Gennadij Timčenko. V prvním čtvrtletí letošního roku vykázala firma tržby v přepočtu přibližně 2,5 miliardy dolarů.

VOLGA GROUP - Soukromý investiční fond kontrolovaný Gennadijem Timčenkem. Vlastní podíly v energetice, dopravě i nemovitostech. Zároveň kontroluje 23procentní podíl v plynárenské firmě NovaTek. Skupina byla založena v roce 2007 a oficiálně sídlí v Lucembursku.

SMP BANK - Banku ovládají bratři Arkadij a Boris Rotenbergovi. Patří mezi 40 největších finančních institucí v zemi. V Rusku má asi 100 poboček, podle údajů na svém webu. Když na ni byly v březnu uvaleny sankce, vybrali následně lidé z jejích účtů na 250 milionů dolarů.

BANK ROSSIYA - Sedmnáctá největší ruská banka, operující na finančních trzích od roku 1990. Její aktiva mají hodnotu asi 10 miliard dolarů. Podle Američanů je to „personální banka" pro nejvyšší představitele ruské administrativy a lidi z takzvaného „Putinova vnitřního okruhu".

ROSNĚFT - Největší ropná společnost Ruska, většinově ovládaná státem. Převzala aktiva po zestátněném Jukosu. Červencové sankce jí omezily čerpání finančních prostředků z amerických zdrojů. Podle analytiků to může zpomalit rozvoj Rosněftu na Sibiři.

GAZPROMBANK - Finanční nástroj státem ovládaného plynárenského gigantu Gazprom. Je jedním z největších věřitelů v zemi. Ovládá také banky v Bělorusku, Arménii nebo Švýcarsku. V roce 2005 koupila Gazprom Media, největší mediální společnost Ruské federace.

KALASHNIKOV CONCERN - Jedna z osmi zbrojařských firem, kterým USA zakázaly prodej zboží na svém území. Jedním z důsledků těchto sankcí je podle britského deníku The Daily Mail vzrůstající poptávka po automatických puškách AK-47, které již jsou v amerických skladech a nevztahuje se na ně embargo na import.

Politici a armáda

SERGEJ IVANOV - Na konci 90. let, když Vladimir Putin řídil tajnou službu FSB, byl Ivanov jeho zástupcem. Není náhodou, že oba pocházejí z Petrohradu a jsou stejného věku. Mezi lety 2001 a 2007, tedy za Putinova prezidentování, zastával Ivanov funkci ministra obrany.

VLADIMIR JAKUNIN - Dlouholetý přítel ruského prezidenta. S Putinem údajně konzultuje především záležitosti týkající se státem řízených podniků, ostatně sám Jakunin vede od roku 2005 ruskou železnici. Byl rovněž zodpovědný za velké stavební projekty týkající se letošní zimní olympiády v Soči.

VLADISLAV SURKOV - Je považován za Putinova „kardinála Richelieu" a člověka na domlouvání zákulisních politických dohod. Aktivní byl především mezi lety 2000 a 2008. V současné době je oficiálně prezidentovým asistentem, je považován za jednoho z hlavních tvůrců Putinovy úspěšné předvolební kampaně.

SERGEJ GLAZJEV - Jeden z hlavních poradců prezidenta Putina v otázkách týkajících se Ukrajiny a tamního konfliktu. Měsíc před vojenskou invazí na Krym se vyslovil pro vojenský zásah na tomto dříve ukrajinském poloostrově.

„Putinův vnitřní okruh"

GENNADIJ TIMČENKO - Šestý nejbohatší Rus a 76. nejbohatší muž na planetě podle Forbesu. Je spoluzakladatelem firmy Gunvor Group, která obchoduje s nerostnými surovinami. Podíl v ní by měl držet i Vladimir Putin, proto je Timčenko terčem sankcí. Miliardář (spolu)vlastní i NovaTek, Volga Group nebo hokejový klub SKA Petrohrad.

ARKADIJ A BORIS ROTENBERGOVI - Oba bratři byli kdysi sparingpartnery Vladimira Putina v judo. Od té doby jsou si všichni velmi blízcí. Rotenbergovi patří k jedněm z nejvlivnějších byznysmenů v Rusku, ovládají SMP Bank. Řídí také fotbalový a hokejový klub Dynamo Moskva. Jejich majetek spočítal Forbes celkem na 5,5 miliardy dolarů.

IGOR SECHIN - Od poloviny roku 2012 slouží jako šéf ropného gigantu Rosněft, předtím zastával pozici místopředsedy ruské vlády. Je považován za jednoho z nejbližších spojenců prezidenta Putina, dříve se mu dokonce přezdívalo „Putinův stín".

JURIJ KOVALČUK - Se jměním v hodnotě 1,5 miliardy dolarů uzavírá sedmdesátku nejbohatších občanů Ruské federace. Kovalčuk je jediným vlastníkem Bank Rossiya. Zároveň je považován za jednoho z Putinových rádců a osobních bankéřů.