... Doktor Vlach potom vykládal, že bylo popsáno mnoho papíru o zhoubném vlivu špatné dobrodružné četby na nedospělou mládež, ale že četl velmi málo pojednání, namířených proti takzvaným ženským románům, které podle jeho velice skromného mínění mohou mít následky daleko katastrofálnější, než mají morzakory na naši mládež. Pravil, že i nejpitomějšímu klukovi je jasno, že nemůže strážníky na Václavském náměstí chytat do lasa a že řemeslo pistolníků už dávno nemá zlaté dno.

Daleko nebezpečnější je namlouvat spoustě našich milých čtenářek, že manželství není nic definitivního, že je to jedna z mála možností zbohatnutí, že nikdy není pozdě nahlédnout svůj omyl, zbavit se pout a jít za hlasem svého srdce štěstí vstříc. Je mnohem snazší dokázat nedospělému klukovi, že není krvežíznivým pirátem, než zabránit málo inteligentní čtenářce, aby nalézala obdoby mezi osudy hrdinky románu a svým, a tropila v důsledku toho hlouposti...

Začínat text o Vlasteneckém parku, gigantickém výstavišti/konferenčním centru/zábavním parku, který nechal Vladimir Putin vybudovat u městečka Kubinka na předměstí Moskvy, citátem ze Saturnina, nedává na první pohled smysl. Jsem však přesvědčen, že tomu tak není. Proč? Posuďte sami. To, co u Kubinky vzniklo – úplně hotové to má být v roce 2017 –, bylo západními médii označeno za „vojenský Disneyland", což je v mnoha ohledech přiléhavé. Ruský prezident, stejně jako ministr obrany, tvrdí, že park je určen především dětem a mládeži, respektive celým rodinám, které tam budou mít možnost prohlédnout si nejnovější, ale i historickou vojenskou techniku a pořádně si ji „užít".

Návrat k časům Sovětů

Který kluk netouží po možnosti vystřelit si z opravdové pušky (v tomto případě rovnou z kalašnikova) nebo vylézt na opravdový tank a vidět ho v akci na polygonu! Určitě existuje i spousta otců (asi i matek, ale dovolím si být genderově zaujatým), kteří by takové možnosti dali přednost nejen před Sněhurkou se všemi trpaslíky, ale i před Asterixem, který má svůj zábavní park u Paříže, nebo Legolandem, plným úžasných technických a architektonických skvostů vyrobených z miniaturních kostiček.

Všechny tyhle parky totiž slouží v první řadě zábavě a na chvíli mají děti přenést do říše fantazie a dospělé do jejich dětství. Mají navodit atmosféru rodinné pohody, lásky, štěstí a třeba přinést i nějaké poznání a ponaučení. Vlastenecký park se však děti a mládež pokouší zaujmout zejména zbraněmi (v areálu ale mají být i kolotoče a horská dráha), což logicky vzbudilo okamžitou vlnu nevole jak v zahraničí, tak částečně i v Rusku. Jakkoli je kritika zjevné militarizace ruské společnosti zcela na místě, nejedná se o nic nového. V tomto ohledu se ruská společnost vlastně pouze vrací tam, kde se nacházela po celé sovětské období, a nová je v případě parku jen forma, zatímco obsah zůstává stejný.

Generace sovětských dětí se například učily číst ze slabikáře, kde první dvě písmena byla А(A) a У(U). Tak v ruštině začínají například slova čáp (aist), meloun (arbuz), kachna (utka) nebo šnek (ulitka), jež také byla žákům nabídnuta. Stránce však dominoval jiný výjev: skupina dětí si hraje na vojáky (čtyři kluci mají samopaly, šavle a vojenské čapky, jedna jejich kamarádka je zdravotnice, druhá nese rudou vlajku) a jdou do útoku (ataka) a křičí hurá (ura). Všichni mají odhodlaný výraz, jdou do boje za vlast!

Při pohledu na ten výjev se každému, kdo někdy viděl sovětský válečný film, vybaví hromové „uráááá", s nímž šli vojáci Rudé armády neohroženě na smrt. A právě tohle poselství, ovšem zprostředkované nejmodernější technikou, má Vlastenecký park vštěpovat dnešní i budoucím generacím ruských dětí. Sovětským vládcům nestačilo naučit děti číst a psát, bylo je třeba „vychovat", aby četly a psaly jen to, co bylo správné.

Pro školy povinné

Pokud dětem umožníte „jen" lézt na tank a střílet z flinty, riskujete, že jim dojde, že „řemeslo pistolníků už nemá zlaté dno", ale pokud z nich dokážete udělat „málo inteligentní čtenářku, která nalezne obdoby mezi osudy hrdinky románu a svým", pak máte vyhráno. Putin to ví, a až bude park v Kubince v roce 2017 dobudován, stane se nejen největším parkem svého druhu na světě, ale také největším, a dost možná i nejúčinnějším nástrojem jak Putinovy protizápadní propagandy, tak i vlastenecké „výchovy".

Není to žádný „Disneyland", ale „Vojensko-vlastenecký park kultury a oddechu ozbrojených sil Ruské federace", který na největší ploše na světě, pod největší ruskou vlajkou na světě ukáže občanům největší země na světě, že jejich země je nejmocnější na světě. Až bude dokončen, bude schopen poskytnout řádnou dávku vlastenectví až 20 000 návštěvníků denně, kteří do areálu budou vstupovat alejí hrdinů všech válek, ve kterých zvítězilo Rusko a ruské zbraně.

Součástí komplexu bude chrám zasvěcený zemskému patronovi a ochránci svaté Rusi, svatému Alexandru Něvskému. Vzhledem k současné politice ministerstva školství se dá předpokládat, že se park stane místem, kam bude muset povinně zavítat každý školák. Vedle tanků, letadel, vrtulníků a lodí uvidí, jak vypadá (idylický) život v kasárnách, k obědu dostane typický vojenský příděl, uvidí, jak probíhá výcvik speciálních jednotek, a v obchodě si bude moci koupit suvenýry s vojensko-patriotickou tematikou.

Počítá se s tím, že součástí komplexu bude vojenská škola, tzv. vojenské učiliště, jehož frekventanti budou zájemcům o službu v ozbrojených silách na vlastním příkladu ukazovat, jak správná je to volba. Mezi výstavními pavilony všech existujících druhů vojsk má dominovat pavilon věnovaný dobývání kosmu a osvojování Arktidy. Nových, nehostinných prostor, jejichž exploatace je podmíněna nejenom vysokým stupněm rozvoje vědy a techniky, ale bude potřebovat zocelené a odhodlané mladé lidi, opravdové vlastence.

Tohle všechno pak bude prokládáno 3D panoramaty velkých historických vítězství/hrdinských skutků nad západními agresory: obrana Sevastopolu, obrana Brestské pevnosti, bitvy u Borodina, pod Moskvou, u Stalingradu či u Kurska a hlavně: dobytí Berlína!