Druhý rok církevních restitucí se chýlí ke konci. Jaká je bilance? Státní pozemkový úřad (SPÚ), který má spolu s podnikem Lesy České republiky vracet drtivou většinu majetku, obdržel od církví 3365 výzev. K polovině listopadu ale uzavřel jen 1197 dohod, z nichž bylo definitivně schváleno 752. Pro týdeník Dotyk to uvedla mluvčí úřadu Monika Machtová. Státní úřad, který loni prošel složitou transformací, při níž se pozemkové úřady sloučily s Pozemkovým fondem, je jasnou restituční brzdou. Za liknavost, s jakou vyřizuje církevní restituce, mohou následovat žaloby na náhradu škod.

„U nás nic nevázne. Jakmile od SPÚ dostaneme návrh na převod majetku, nejdéle do 30 dnů ho zapíšeme do katastru," říká Karel Štencel, místopředseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Aktuálně je tedy z žádostí podaných církvemi fyzicky vypořádána jen zhruba pětina. Ministr Marian Jurečka, místopředseda KDU-ČSL, si je vědom, že církevní restituce probíhají „ne zcela rychlým tempem". „Nicméně je nutné vzít v potaz, jaké množství žádostí musí SPÚ vyhodnocovat. Rozhodně preferuji kvalitu rozhodnutí před rychlostí," uvedl pro týdeník Dotyk. Jak doplnil, všechna rozhodnutí úřadu musí být řádně odůvodněna a stát může vydat pouze to, co je možné dle zákona. „Nemůžeme si dovolit administrativní pochybení," poznamenal Jurečka.

Nepovedená zakázka

Součástí dohod o převodu majetku, podávaných na katastrální úřad, jsou geometrické plány. Zakázku na potřebné geodetické služby se SPÚ snaží již od loňska zadat v obřím tendru. Neúspěšně. Jeho fiasko představuje vážný problém při majetkovém vyrovnání s církvemi. Poprvé úřad vypsal soutěž na čtvrtmiliardovou zakázku už loni v srpnu. Ani opakovaný tendr vyhlášený letos v dubnu s poloviční hodnotou nebyl dosud uzavřen. „Důvodem je značné množství nabídek, které se vyhodnocují," tvrdí Machtová. Podíl na průtazích je ale připisován také ministru Jurečkovi, který brzy po svém nástupu do funkce pozastavil veškerá výběrová řízení nad pět milionů v podřízených organizacích.

Stále pravděpodobnější je nyní podle informací týdeníku Dotyk varianta, že tendr na rámcovou smlouvu bude nakonec zrušen. Aby převod majetku církvím úplně nestál, poptává SPÚ geodetické služby prostřednictvím svých krajských pracovišť ve zjednodušeném podlimitním řízení. „Jde o nepřípustné dělení. Obchází se tím zákon o veřejných zakázkách," je přesvědčen poradce premiéra Sobotky Karel Machovec, který dobře zná agendu pozemkového úřadu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se k případnému porušení zákona konkrétně nevyjádřil. „Věc by musela být posouzena ve správním řízení.

Bez detailní znalosti skutkové podstaty nelze konstatovat, zda je postup zadavatele v rozporu se zákonem," odpověděl mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda. Možnosti, že tendr na geodetickou zakázku, který pro státní úřad administrovala advokátní kancelář Rowan Legal, spěje ke zrušení, nasvědčuje i oznámení jihočeského pozemkového úřadu. Sám již pro příští rok vypsal zakázku na geodetické služby v hodnotě pět milionů korun.

Významný partner

Podle kritiků zasvěcených do chodu úřadu svou roli manažersky nezvládá nová šéfka úřadu Svatava Maradová. Církevní restituce sice označila po uvedení do ředitelské funkce za svou prioritu, síly personálně nestabilizovaného úřadu ovšem tříští i na hledání „kostlivců ve skříni". Zkoumají se veřejné zakázky zadávané za jejích předchůdců Radima Ziky a Petra Šťovíčka. Šťovíčka odvolal ministr Jurečka letos v únoru kvůli jeho přítomnosti na narozeninové oslavě Iva Rittiga.

Svatavu Maradovou dosadil do čela SPÚ Jurečka po výběrovém řízení v polovině letošního června. Uspěla v něm i bez zkušeností ze státní správy. Na úřad přišla z brněnské firmy Geocart, kde byla dlouholetou ředitelkou. Ke konci letošního dubna ji obchodní rejstřík vymazal jako členku představenstva Geocartu, který je dlouholetým dodavatelem služeb pro státní úřad.

V přehledu SPÚ o jeho největších partnerech ze soukromé sféry za loňský rok, který má týdeník Dotyk k dispozici, se Geocart zařadil do první dvacítky. Z dokumentu vyplývá, že úřad si u firmy tehdy řízené Maradovou nakoupil služby za bezmála 20 milionů korun. Výnosy geodetické firmy za předloňský rok dosáhly 27 milionů korun. Loňská výroční zpráva Geocartu ve Sbírce listin chybí.

Zakázky dostává firma i nadále, kdy již Maradová sedí v ředitelském křesle na straně zadavatele. Kupříkladu v říjnu si u ní SPÚ zadal zpracování návrhu komplexních pozemkových úprav v Chotěnicích na Táborsku za bezmála 1,6 milionu korun. V srpnu Geocartu přiklepl zakázku za více než 4,3 milionu za pozemkové úpravy v okrese Břeclav. Měsíc předtím šlo o dvoumilionovou zakázku v jižních Čechách.

Šéfka ve střetu zájmů

Ředitelka SPÚ svou novou roli nevnímá jako střet zájmů. Naopak. Četné zkušenosti a znalosti získané působením v soukromém sektoru považuje za velký přínos pro současné působení v čele státního úřadu. Ujišťuje, že nyní nemá žádné vazby na Geocart, kde skončila před příchodem na SPÚ v polovině dubna. Dva měsíce byla náměstkyní. „Nepochybně tady jde o střet zájmů," říká Radim Bureš z Transparency International. Zatímco bývalý generální ředitel stavební firmy Skanska Dan Ťok, kterého hnutí ANO vysílá do křesla ministra dopravy, čelí obavám z možného střetu zájmů, veřejně neznámé Svatavě Maradové prochází její přestup do státní sféry bez povšimnutí.

Radim Bureš přitom tvrdí, že u Ťoka je střet méně nebezpečný: „Všichni ho sledují. O pozemkovém úřadu ale řada lidí ani neví, že existuje, o to je to rizikovější." Jak také porovnává, Ťok je na očích a jako ministr je v politické funkci, kdežto úředník není tolik vidět a možnost někoho zvýhodňovat je větší. Ministr Jurečka to zřejmě vidí jinak. Na Twitteru okomentoval vyslání Ťoka na ministerstvo dopravy poznámkou: „Výstižněji předseda Babiš nového ministra uvést nemohl. Kozel zahradníkem. Je ještě na zahradě něco k sežrání?"

Ve své „zahradě" ovšem Jurečka problém nemá. U Svatavy Maradové střet zájmů nevidí. Ještě jí umožnil, že pátky úřaduje v Brně, kde sídlí i její dřívější zaměstnavatel Geocart. Ministerský souhlas vnímá šéfka SPÚ, která trvale bydlí v jihomoravských Šardicích, jako projev genderové politiky státu se snahou většího zastoupení žen na manažerských postech státních organizací.

„Aby vysoké státní funkce mohly vykonávat i odborně vysoce kvalifikované ženy pečující o malé dítě." Pochopitelně, že i jinak se „páteční působení ředitelky Maradové v Brně velice osvědčilo". Umožňuje přínosnější osobní komunikaci se zaměstnanci v této vzdálenější části republiky i s tamní veřejností, obhajuje úřad brněnské pátky své šéfky.