Žena s velkým nadáním a dramatickým osudem zaujala i české hudebníky a filmaře. Příběh, v němž hudebnice vystupuje pod dívčím jménem Klára Wiecková a kde se potkává s osudovými muži Robertem Schumannem a Johannesem Brahmsem, natočila roku 1981 pro Českou televizi Eva Sadková. Snímek vznikl na motivy románu Věry Adlové Jarní symfonie a zahráli si v něm Jana Preissová, Viktor Preiss a Oldřich Kaiser. Klářino jméno nese dodnes výletní loď Clara Schumann, jež se plaví po Labi a zajíždí i do Česka.
Kulaté jubileum připomene hlavně její rodné město Lipsko, jež je letos i rokem české kultury. Projekt s názvem CLARA19 odstartoval včera na zdejší Vysoké škole hudební a divadelní Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.
Během roku nabídne různé akce včetně výstav, tance či knižního veletrhu, největší událostí pak bude festival Schumann-Festwochen (Schumannovy týdny) od 12. do 29. září. Koncertní kariéra této výjimečné ženy trvala přes 60 let. Jak trefně připomíná vicestarostka Lipska pro kulturu Skadi Jennicke, „dnes je Clara příkladem mimořádné emancipace“.
Wagner je hrůzný!
Nebyla jen skvělou hudebnicí, nezdráhala se použít ostrou kritiku vůči svým kolegům. Nesnášela hlavně hudbu Richarda Wagnera. O jeho opeře Tannhäuser prohlásila, že je samá krutost, Lohengrin byl podle ní hrůzný a Tristan a Isolda nejstrašnější věc, kterou kdy viděla nebo slyšela, jak citují její životopisci.
Sňatek s Robertem si vyvzdorovala na otci, podporovala i jeho žáka Brahmse. Její soukromý život ale nebyl šťastný. Čtyři z osmi dětí a její manžel zemřeli za jejího života, Robert s duševními problémy dožil v psychiatrické léčebně.
Kromě českého snímku byl její osobnosti věnován už roku 1947 film Píseň lásky s Katharine Hephurnovou. Před deseti lety ji ve francouzském koprodukčním snímku Milovaná Clara ztvárnila výtečně Martina Gedeck.